14.4.2024 | Svátek má Vincenc


PLÁN: Jak na dezinformace

4.2.2023

V poslanecké sněmovně představili vládní zmocněnec pro oblast médii a dezinformací Michal Klíma a Benedikt Vangeli, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra, plán jak bojovat s dezinformacemi.

V poslanecké sněmovně se jednalo o bodu Aktuální opatření vlády v boji proti šíření dezinformací. Jednání bylo vyvoláno zprávami z médií o tom, jak chce vláda Petra Fialy bojovat s dezinformacemi. Komentoval jsem plán na boj s dezinformacemi zde. Za zásadní problém jsem považoval a považuji stále plán na uvolnění 150 milionů korun na „boj s dezinformacemi“. Michal Klíma, který je vládním zmocněncem pro oblast médií a dezinformací, tezi o finanční podpoře „bojovníků s dezinformacemi“ znovu zopakoval.

„Celý život jsem se zasazoval o svobodu slova,“ řekl poslancům Klíma. Stát podle něj nebude platit někoho, kdo vyhledává dezinformace, ale toho, kdo podporuje připravenost společnosti orientovat se v dezinformacích. „Lidi se musí naučit pravdu vyhledávat,“ popsal. Jde podle něj o to, naučit všechny generace orientovat se na internetu. „Nesestavujeme žádný seznam dezinformačních webů,“ zdůraznil vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi.

Jen tak na okraj – několika webům omezil český správce sítí CZ.NIC činnost, aniž by toto omezení mělo oporu v zákoně a po několika měsících toto omezení zrušil. Pak následovaly informace o tom, že se takový zákon připraví.

Tvrzení Klímy, že se lidé musí naučit pravdu vyhledávat a k tomu potřebují někoho placeného státem, aby jim v tomto hledání pomohl, je zřejmě zlatým hřebem diskuse na toto téma.

Začněme proto opět od počátku. Kdo bude rozhodovat o tom, co je a co není dezinformace. Uvedu hned jeden konkrétní případ z médií 2.2.2023. Jde o informace z vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k válce na Ukrajině. Vybírám úryvky z iDnes.cz, podobné úryvky z projevu Lavrova byly i na novinky.cz a dalších zpravodajských webech.

Šéf ruské diplomacie podle agentury AFP kritizoval zejména německou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je právě v Kyjevě. Von der Leyenová se podle Lavrova vyjádřila, že Západ by měl uštědřit Rusku takovou strategickou porážku, aby se dlouho nevzpamatovalo. „Co to je, když ne rasismus, nacismus, pokus o řešení ruské otázky?“ položil Lavrov řečnickou otázku. „Pravda, nikoliv v plynových komorách, alespoň zatím. Zatím je ještě v Německu mnoho slušných lidí, kteří nepřipustí znovuzrození fašismu, ale jsou tam i tací, kteří by vůbec nebyli proti,“ prohlásil. Ve svých slovech Lavrov nevidí žádnou urážku obětí holokaustu. Podle Lavrova se stejně jako za dob druhé světové války proti Rusku využívá nacistická ideologie. „Proč lidé odmítají vidět nacistickou ideologii, která je základem kyjevského režimu?“ divil se podle TASS.

Pokud bude kdokoliv šířit na sociálních sítích slova Sergeje Lavrova, zcela jistě nebude šířit dezinformace, ale ruskou politickou propagandu. A podíval jsem se i na reakce čtenářů a stručně zhodnoceno, hodně antiruských stanovisek a hodně „skrytých“ narážek na Ukrajinu a na současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tady přeci vůbec nejde o boj se šířením dezinformací. Tady jde skutečně o podstatu politického názoru na válku a ruskou agresi proti Ukrajině obecně. Válka, která si už podle vojenských zpravodajů vyžádala na obou stranách konfliktu více jak sto tisíc životů (Ukrajina ukazuje snímky, které přebírají naše média a které mají dokladovat stovky mrtvých ruských vojáků a Rusko nezůstává pozadu a oznamuje desítky zabitých Ukrajinců denně). To opět nejsou dezinformace, tak se dnes vede propaganda. Mírová jednání mohou podle Západu začít jenom tak, že se Rusko stáhne z ukrajinského území. Rusko podle Lavrova bude muset obsadit další části Ukrajiny, aby znemožnilo Ukrajině ostřelovat ruské území, pokud Ukrajina dostane rakety delšího doletu. To je také propagandistický styl kolem ukrajinské tragédie. Nově zvolený prezident Petr Pavel se už stačil vyjádřit ke všem podstatným politickým otázkám současnosti ve světě. Ukrajina by měla dostat všechny zbraně kromě jaderných. A když ani to nepomůže....

Nenalhávejme si proto, že tady jde jen o boj s dezinformacemi. Reálně hrozí riziko vypuknutí velkého válečného konfliktu, což někteří komentátoři považují za možné, někteří, kteří sice považují ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince se vyjadřují tak , že se Rusko „neodváží“ použít jaderné zbraně. A existují i experti jako Lukáš Visinger. Ten 27.9.2022 pronesl: Rusové sice válku proti Ukrajině podporují, ale sami válčit nechtějí. Svědčí o tom problémy, s nimiž se potýká ruská armáda během mobilizace, kterou v minulém týdnu vyhlásil prezident Vladimir Putin. Jak v Rozstřelu řekl vojenský analytik a publicista Lukáš Visingr, v Rusku sílí kritika Kremlu a Putin by mohl být v důsledku toho brzy sesazen. Dále se VIsinger vyjadřuje o tom, že Ukrajina Rusko porazí a dobude i Krym. Putin nepadl a na jeden den vrátil Volgogradu název Stalingrad. A to udělal přesto, že o něm Zelenskyj hovoří jako o „mrtvém“. Tolik Visinger v září 2022.

Pentagon vydal 1.2.2023 zprávu o tom, že se Ukrajině nepodaří v nejbližší době dobýt Krym. Ukrajinské jednotky podle nich nemají a v nejbližší době ani mít nebudou schopnost vytlačit ruské síly z poloostrova, který Moskva anektovala téměř před devíti lety. Politico uvedlo, že není jasné, co vysoké představitele amerického ministerstva obrany k tomuto hodnocení přimělo. Mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová dodala, že ministerstvo oficiálně nebude komentovat tajné brífinky, které se odehrávají za zavřenými dveřmi. Stejně jako nebude spekulovat o možných budoucích operacích.

Závěr: Propaganda Ukrajině válku s Ruskem vyhrát nepomůže. Dodávky zbraní, a zejména těžkých zbraní, jsou přislíbené, ale jejich kvantita není dostatečná. A nelze ignorovat slova vojáků jako je generál Jiří Šedivý, že ani v případě velkých dodávek zbraní Ukrajině nemusí být Rusko díky svým rezervám v počtu tak zvané „živé síly“ poraženo. Navíc, je to jaderná velmoc a strašení těmito zbraněmi ovlivňuje chování Západu. Válka na Ukrajině tak nemusí skončit podle představ Západu. Je to proto právě současná atmosféra strachu z války na Ukrajině, která stojí za zřízením zmocněnce pro boj s „dezinformacemi“. Ovšem – propaganda není způsob, jak lidem vysvětlit, co je pravda a co „dezinformace“. Těch 150 milionů korun jsou prostě peníze doslova vyhozené z okna.