Nestane se hned tak, že by téměř padesátiletý kněz založil v rámci farnosti rytmickou skupinu a navíc mnoho mladých lidí naučil hrát na kytaru, na klavír či na harmoniku.

Páteru Leopoldu Šrámkovi, administrátorovi a později správci farnosti v Čeladné se to povedlo. Konec konců k těmto hudebním nástrojům měl jako skaut velice blízko. Když to šlo, byl činný v katolickém Skautu. Nakonec byl zemským inspektorem zkoušek junáckého stříbrného kříže, vedoucím 48. oddílu smečky vlčat v Moravské Ostravě a duchovním rádcem střediska skautů ve Frýdlantu nad Ostravicí.

P. Šrámek

V Čeladné pak s bratrem Františkem Meisnerem vedli v letech 1968−1970 oddíl katolických junáků. V hodinách náboženství organizoval různé soutěže a hovořil s dětmi o věcech, o nichž si s nimi netroufli hovořit rodiče, ani učitelé. Za odměnu děti dostávaly náboženské obrázky nebo Foglarovy „Rychlé šípy“.

P. Šrámek nastoupil do Čeladné v roce 1957 a plných dvacet se s nesmírným úsilím a obětavostí věnoval svému poslání. Předtím pracoval od roku 1940 do roku 1957 jako kaplan v Moravské Ostravě (katedrála B. Spasitele). V šedesátých letech začalo v Čeladné přibývat farníků. Tedy alespoň podle počtu účastníků bohoslužeb. Za P. Šrámkem tam začali totiž jezdit jeho bývalí farníci z Ostravy, zejména ti, kteří měli v okolí rekreační chaty.

Minulý režim spíše podporoval málo aktivní kněze, ti, kteří dělali mnohé navíc, jim působili starosti. Proto byli mnozí kněží neponecháváni dlouho na jednom místě a byli neustále překládáni na různé fary. I na P. Leopolda Šrámka došlo. V roce 1965 dostal dekret na faru do Dlouhomilova u Zábřehu na Moravě. Čeladenští farníci, spolu s farníky ze Pstruží, se ale svého duchovního zastali.

A nejen to – pracovníci JZD odmítli nastoupit do práce a chtěli vědět, proč jim berou oblíbeného kněze. Nakonec zůstal i díky pochopení tehdejšího vedení MNV, které v tomto směru dalo občanům za pravdu.

P. Leopold Šrámek byl ctěn a uznávám všemi vrstvami občanů. Vědělo se o něm, že vlastní bohatou knihovnu, dokonale ovládá francouzštinu, němčinu, řečtinu, hebrejštinu a latinu. Dokonce si jako mladý kněz dopisoval i se sv. P. Piem z Pietralceny, který žil v klášteře San Giovanni Rotondo. Tento kněz měl od Boha veliké charisma, viděl do duší lidí, dovedl i uzdravovat.

S tímto stigmatizovaným knězem se setkal také mimo jiné i pozdější papež Jan Pavel II. a také kardinál František Tomášek, kterému dokonce předpověděl, že se dožije svobody Církve ve své vlasti. Páter Pius zemřel v roce 1968 a v San Giovanni Rotondo je také pochován.

V roce 1955 byl propuštěn na svobodu bývalý sekretář arcibiskupa olomouckého J. E. Mons. Karla Matochy, otec Josef Prášek, který se z vězení uchýlil ke svým rodičům v Čeladné a živit se civilním zaměstnáním.

Díky velice riskantní podpoře P. Šrámka, mohl P. Josef Prášek sloužit tajně mše svaté a dokonce založil velký pěvecký sbor. V sedmdesátých letech přišel do Ostravice nový kněz salesián ThDr. Josef Novosad, kterého se chtěl režim zbavit. Navrhovali P. Šrámkovi, aby převzal i Ostravici. Ten se vymluvil na špatný zdravotní stav, což zas až tak nepravdivá výmluva nebyla. Po první mozkové příhodě ho obětavě zastupovali P. Josef Novosad z Ostravice a P. Hugo Schneider z Kunčic pod Ondřejníkem.

Po krátkém zlepšení se jeho stav opět zhoršil a v sobotu 13. srpna 1977 vydechl naposledy. Předtím zaopatřen svátostmi, které mu poskytli P. Pavel Gemsa, farář frýdlantský a zmínění již jeho přátelé P. Novosad a P. Schneider. Jeho pohřeb se konal 18. srpna 1977 za hojné účasti věřících ze širokého okolí. Pohřebním obřadům předsedal generální vikář olomoucké arcidiecéze Mons. Otakar Trtílek a koncelebrovalo asi 80 kněží.

Zpíval velký pěvecký sbor, který řídil P. Josef Prášek, který měl také pohřební kázání. Kondolenční list zaslal také tehdejší biskup pražské arcidiecéze Mons. František Tomášek. P. Leopold Šrámek odpočívá na čeladenském hřbitově, v kněžském hrobu vedle svého předchůdce P. Felixe Rýpara. Hrob je vzorně udržován.

To je jeden z textů obsáhlé knihy „O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech I “, která vyšla v 11/2015 jako třetí kniha o historii Beskyd. Její římská dvojka vyjde v 11/2016. Objemná kniha (496 stran), formátu A4 ve tvrdých deskách, celobarevná na křídě, doplněná zajímavým DVD z historie jedné beskydské obce, je mezi čtenáře rozšiřována díky desítkám aktivistů za pouhých 490 korun. Je tak přístupná i těm, kteří by na její předpokládanou cenu (asi 1 600 Kč) nikdy nedosáhli. Pokud byste chtěli podpořit podobné současné i další aktivity, obrate se na vydavatele: Okrašlovací spolek Rozhledna, Čeladná 42, 739 12 Čeladná; ondrejnikrozhledna@seznam.cz