NÁZOR: Předsudek o trestu smrti
Evropský pohled na trest smrti je dramaticky odlišný od USA. Předsudek proti trestu smrti je u evropských kulturních elit silný, navíc letitý, takže se dostal do mnoha mezinárodních dokumentů, které zavazují státy, včetně ČR, jej znovu nezavádět. Stav je to pochybený, vychází z levicových představ o člověku s jeho andělskou přirozeností zkaženou společností. To společnost je viník, který má sedět na lavici obžalovaných a omlouvat se za lidmi páchané nepravosti.
Trest smrti v právním státě je užitečný a správný prostředek. Existují tak ohavné (zlo)činy, že usmrcení jejich pachatele je mimo rozumnou pochybnost spravedlivé ve smyslu, jak tomuto slovu rozumí euro-americká civilizace. Pocit satisfakce pro pozůstalé i pro celou společnost je důležitý a brání nárůstu frustrace z výsměchu pachatelů. O preventivní roli trestu smrti svádí zastánci a odpůrci nekončící bitvu. Co odpůrci nemohou popřít, jsou stovky zmarněných životů propuštěnými vrahy.
Nejčastěji zmiňovaný „hlavní“ argument nevyloučitelnosti justičního omylu není argumentem proti trestu smrti, ale proti trestu vůbec. Jako takový postrádá smysl. Kolika lidem zničilo kariéru či rodinný život pouhé nepodložené obvinění?
Trest smrti není tématem, které by politici čas od času neotvírali. Většinou jsou to populisté (např. kdysi Sládek). Před volbami se na této kontroverzní vlně zkouší občas svést i konzervativní, demokratičtí politici, např. nový polský prezident se vyjádřil, že si trest smrti umí představit. Je chybou toto téma nechávat populistům. O znovuzavedení trestu smrti pro zvláště závažné zločiny bychom měli začít seriózně uvažovat.
psáno pro MFD, neotištěno
(Autor, právník, je předsedou LiRA/LiberálovéČR a IKHB)
