Nedávno představený návrh ministryně školství Buzkové výrazně zvýšit počty studentů gymnázií a lycejí na úkor učilišť se setkal u zástupců krajských samospráv s nepochopením. Pro ty, kteří znají fungování krajů a pamatují si předchozí změny v oblasti veřejného vzdělávání, to není překvapivé. Stačí si připomenout historii změn v našem školství.

Kde jsou rodiče?

Rodiče, kteří by měli být hlavními hybateli změn ve školství, jsou absolutně pasivní. Ozvou se jen tehdy, když cítí konkrétní ohrožení svých zájmů, např. rušení školy, či se nechají zmanipulovat učiteli k peticím, nejčastěji proti slučování škol. Kdy jsme mohli slyšet, že se rodiče domáhají zkvalitnění škol, změn v osnovách, více peněz pro kvalitní učitele apod.? Změny ve vzdělávání u nás prosazuje úzká reformní elita, která musí pro své záměry získat ministerské úředníky a klíčové politiky. Hybatelem změn v českém školství jsou výsledky mezinárodních srovnání. Počty studijních míst na vysokých školách se zvyšovaly především proto, že máme málo vysokoškoláků v populaci ve srovnání s vyspělými zeměmi. Že poptávka po vysokoškolském studiu převyšuje výrazně počet míst? Stát nemá peníze! Že by studenti byli ochotni platit školné? To z ideologických důvodů nejde!

Rektoři bránili reformě VŠ

Změnám se instituce vždy brání. Pro ně je nejlepší pozvolné navyšování rozpočtu bez tlaku na změnu kvality a struktury. Byly to rektoři veřejných univerzit, kdo léta sabotoval změny na VŠ. Mnoho práce a času vzalo prosazení navýšení počtu studentů a především rozdělení vysokoškolského studia na bakalářské a magisterské. Vzpomeňme si na hlavní motiv „týdne neklidu“: Státe, přidej peníze a o změny se nestarej.

Hejtmani brání reformě SŠ

Pod reformním tlakem se vysoké školy začaly měnit k lepšímu. Ti, kteří dnes usilují o zlepšení vzdělání, proto přesouvají svojí pozornost na největší současný problém, a tím je střední školství. Kraje v roli zřizovatelů nerozumí současným trendům ve vzdělávání a na trhu práce a ignorují zájem rodičů. Považují chybně SŠ za poslední stupeň vzdělání před nastoupením do práce. Proto také krajské záměry středoškolského vzdělávání konzultují se zástupci velkých zaměstnavatelů místo s univerzitami. Zaměstnavatelé stojí o levnou pracovní sílu. Nepřejí si útlum učilišť a posílení všeobecného vzdělání. Je těžké jim vysvětlit, že v souladu se svým názvem je střední vzdělání především mezistupněm mezi základním a dalším vzděláním. Lidé s úzce specializovaným středoškolským vzděláním, bez širšího všeobecného základu, na kterém by mohli stavět, např. pozdější rekvalifikace, budou mít obrovské problémy na pružně se měnícím trhu práce.

KDU a ODS ruší víceletá gymnázia

Jihomoravský kraj má po Praze druhý nejvyšší počet studentů gymnázií, a proto by pro něj mohlo být snadné podpořit návrh ministryně Buzkové. Přesto radní za KDU a ODS schválili omezení počtu přijímaných na víceletá gymnázia. Dvouměsíční protesty rodičů i odborné veřejnosti zůstaly bez odezvy. Neveřejně se mluví o lobby soukromých gymnázií. Nakonec asi dojde k otevření jedné třídy navíc, změnu způsobila žádost velvyslanectví Německa na zachování osmiletého gymnázia s mimořádně kvalitní výukou němčiny. To není žert. Takto funguje politika na krajích. Změny budou muset opět přijít „shora“.

(autor, politolog, je předsedou LiRA/LiberálovéČR a mluvčí Brno2006)

(psáno pro MfD, odmítnuto)