„Malý zbabělý národ, který nikdy nebojoval.“ Pravil prý jistý tatínek jistého pokrokového slovenského politika Šimečky. A ten ho teď citoval. O svém národě. O Slovácích.
A to prý kvůli tomu, že „třídní nepřítel“ Fico pravil, že slovenské vojáky na Ukrajinu nepošle. Že to samé řekli politici Německa, Itálie, Španělska, Portugalska atd. je nepřehlédnutelná maličkost. Quod licet Iovi, non licet bovi. To platí od Římanů až po EU, jak je vidět.

Tak to už znám! Já jsem prožil většinu života v době kdy, Češi byli údajně zbabělci, kteří se vzdali Hitlerovi a kteří prý údajně ihned po srpnu 68 kolaborovali ochotně a nadšeně s okupačními vojsky.

Takže blbost, která až bučí, se odstěhovala i k sousedům. Dneska jsou Slováci a Fico dle naší vlády a medií největšími zbabělci a zrádci. V době „šoustialismu“ byli ovšem Slováci zásadně hrdinové, kteří zvedli prapor obnovení Československé republiky v tzv. „Slovenském národním povstání“. Zatímco my Češi jsme byli údajně nejzbabělejší národ Evropy, zatímco Slováci, jak píše dodnes Wikipedie: „Slovenské národní povstání 29. 8. 1944 – 28. 10. 1944 bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území Slovenska v závěru druhé světové války a představuje jednu ze zásadních a nejvýznamnějších událostí československých dějin.“ To je sice pravda, ale o armádě Slovenského štátu při tažení do SSSR ani slovo.

Politické falšování dějin a ponižování momentálního nepřítele je stařičký zvyk používaný všemi agresivními politiky. Přitom se musí vždycky lhát. Takže se jen tak mrkněme, jak to bylo a je s českou a slovenskou bojovností. Už v 19. století, to prý řekl Palacký, že Češi jsou holubičí národ! No, máte-li zájem, najděte si na wikipedii „Války české“ a to se budete divit.

Jsou války „místní“ a „rozhodující“. Třeba jedna ze zásadních událostí Evropy byla v roce 995, kdy francko-germánská vojska pod vedením prvního císaře Svaté říše římské Oty I., s kterým jsme předtím nepřetržitě válčili v letech 936-950, a který si pak pozval na pomoc proti Maďarům českého knížete Boleslava I, zvaného „Ukrutný“. Společně v nebývalé řeži zastavila jejich vojska už trvale útoky asijských nomádů na Evropu. Jen tak mimochodem, když se dneska mluví o tom, zda máme kupovat Gripeny anebo F 35, všimněte si, jak dokázalo dobře vyzbrojených a vycvičených 1000 českých rytířů v této bitvě, (jak píší francké kroniky) zastavit hlavní nápor Maďarů, přičemž téměř všichni podle kronikářů padli. Obrovská síla a finanční nákladnost těchto 1000 obrněných jezdců na koních a celé vojenské mašinérie, která je obsluhovala a zajišťovala bojeschopnost oněch rytířů, od tehdy celkem malého českého knížectví, byla z časového ekonomického hlediska zcela jistě vyšší než dnešní plánované náklady na F 35.

A hele, najednou na Slovensku prohrály volby síly placené a protlačované tzv. pokrokovými silami a světe div se, ze slovenských hrdinů, kteří tak statečně bojovali v zimě 1944 ve slovenských horách, zbyl jen prach a dým. A otec právě poraženého „liberálně demokratického politika „ předsedy strany Progresívné Slovensko, Michala Šimečky, Martin M. Šimečka doslova vyblil kýbl špíny na vlastní národ. Synáček totiž nejenže prohrál volby proti Ficovi, ale zhroutil se jemu a našim eurohujerům politický plán „pokroku“, když vypadla ze hry nově protlačovaná figura na slovenský prezidentský stolec, Ivan Korčok, a vyhrál Pellegrini. Takže se najednou svět dozvěděl, že Slováci jsou malý zbabělý národ, který nikdy nebojoval.

V rodině Šimečků (dědeček Šimečka byl Čech) zřejmě nikdy moc nestudovali dějepis a slovenský už vůbec ne. Ale zkusme se na Slováky a jejich boje jen tak rychle podívat. Slované, (Moravané a Slováci) žijící na území Slovenska a Panonie tvořili velkou část armády Avarů a Peršanů, kteří oblehli a téměř dobyli jedno z největších měst Evropy Konstantinopol v roce 626. Také by se mohl někdo od Šimečků podívat do dějepisu, že ve svazu slovanských kmenů, pod vedením jistého „kupce“ Sáma (ve skutečnosti jednoho z největších obchodníků se zbraněmi v Evropě, který měl vlastní vojenské jednotky) a že už v těchto a následujících bitvách (viz Pribina, Svatopluk atd). hráli slovenští vojáci důležitou úlohu. Nemám zde místo popisovat podrobně jak se Slováci zúčastňovali po staletí občas doslova zoufalých obranných válek proti Osmanům. Desetitisíce Slováků padlo v těchto bojích. No, asi o nich Šimečkové neslyšeli.

Abychom ale poskočili kupředu, nějak se panu Šimečkovi také vypařili z paměti slovenští vojáci, kteří museli narukovat do uherské části armády a zúčastnili se velikých bojů jako byla například známá bitva u Komarówa 26. srpna – 2. září 1914, kde bojovalo 32 pluků uherské zeměbrany (Honvédség-Gyalogezred).

Tisíce Slováků bojovaly na východní ruské frontě a další na jižní italské frontě. Slováků v Uhrách tehdy žilo 1 972 000, narukovalo do uherské armády 292 000, padlo 45 000, zraněno 136 000 a nezvěstných a zajatých bylo 82 000.

A když už jsme u slovenských vojáků, na začátku druhé světové války se Slovensko podílelo na vpádu do Polska svou armádou zvanou „Branná moc Slovenskej republiky“ v počtu téměř 50 000 mužů. Slovenští piloti, vycvičeni v Československé armádě patřili na východní frontě v bojích se Sovětským svazem k nejlepším pilotům Luftwaffe. Mnozí pak létali za Slovenského národního povstání na „správné straně“. Těžko sice lze dneska chválit vojenský útvar Slovenského štátu, zvaný: „Rychlá divízia“ (10 000 mužů), ale po vojenské stránce byla oběma stranami hodnocena jako vynikající jednotka. Probojovala se až na Kavkaz. Slováci také byli významnou součástí „té správné“ tzv. východní Svobodovy armády. Například, v květnu 1943 přeběhl na sovětskou stranu celý pěší pluk v počtu 2750 vojáků. V noci z 29. na 30. října 1943 se jednotka dostala nečekaně do bojů u Melitopolu (dnes tam probíhaly ukrajinsko – ruské boje). Rudá armáda zajala kolem 2300 slovenských vojáků a 45 důstojníků.
U Dukly připravení (na německé straně) slovenští vojáci odmítali bojovat za Německo. Některé divizní útvary se vzbouřily, vyplenily vojenské sklady a došlo k masovému zběhnutí a rozpadu dvou vyšších útvarů. Zásah německé polní policie a části bezpečnostní divize generálmajora Eduarda von Rintelna byl okamžitý. Slovenští vojáci byli zadržováni na nádražích a ve vlacích. Část z nich, pocházející z východního Slovenska, se dostala do svých obcí, část z nich, hlavně důstojníci se přidali k partyzánům. Zbylé útvary byly na místě svého ubytování odzbrojeny ve dnech 31. srpna – 4. září 1944 a zadržení příslušníci divizí byli převezeni do zajateckých táborů na území Německa.

Takže slovenští vojáci nikdy nebojovali?

To že Slováci vůbec přežili strašlivé útoky asijských kočovníků, muslimských vražedných band a svého času až nesnesitelného maďarského nacionalismu je obdivuhodné. Jsou jedním z mála slovanských kmenů, kteří v této části Evropy přežili.
Po více než tisíc let Češi a Slováci proti sobě nebojovali. Když dnes poslouchám některé české a slovenské politiky a novináře, jak mluví o Slovensku, možná zkouší oba národy vyhecovat proti sobě.

Zrušit společná jednání kabinetů obou zemí je ideologický flusanec. A pokus o rozkol. To i za Protektorátu žila myšlenka spolupráce a společné buducnosti. Evropská válka za dveřmi a naše „Pětikolka“ si hraje na inkvizici. Takže pokusu o zničení Visegrádské čtyřky bude předsedat předseda Občanské demokratické strany?!? Macron nedávno v Bratislavě řekl, že západní Evropa nás měla už dříve lépe poslouchat. Pak odjel Macron od nás a my se aktivně snažíme zacpat Slovákům hubu. To P. Fiala nechápe, co Macron povídal? Že je nutno poslouchat i ty, s kterými nesouhlasíme? A kterých je čím dál tím více? Kdo tady předvádí za poklonkování jedné straně politiku: „Divide et impera!“? Mezi námi a Slováky? Kdo je tady tedy „malý a zbabělý národ?!

Zaujalo-li vás toto povídání, a chcete-li si přečíst něco o úloze a postojích Čechů a Slováků za I. světové války a při jejich boji za svobodné Československo, můžete si koupit knížku „Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami“, (1914-1920), kde je popsána historie bojů na východní Frontě, Ukrajině, Haliči atd. Tedy tam, kde se i dnes bojuje. A kde jsme bojovali, v různých uniformách už tehdy, před 110 lety i my a Slováci. A v druhém díle uvedené knihy, který se připravuje, toho bude o Slovácích a Slovensku více.

A kdybyste z toho všeho byli smutní, stále je na skladě veselá knížka o starých časech, „Stálo to za hovno a stejně byla sranda“. Tu doporučuji si číst třeba po shlédnutí televizních zpráv. Jako lék, lepší než pilulky na nervy z lékárny.

Kde koupit https://www.dobreknihkupectvi.cz/