Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dodám, že existuje objemná kniha Nové čtení Marxe. Díl I. Napsal to M. Ransdorf a netuším, zda dopsal II. díl. I. díl mám, ale je to na mě náročné. - Druhá poznámka: taky v Rusku neměli Židé na růžích ustláno. Celé 19. století byli neuvěřitelně ostrakizováni, omezováni. No, a pa... Ve 20. století byl v Rusku největším antisemitou Stalin. Spisovatel Babel dělal, co mohl, aby šel komunismu a posléze Stalinovi na ruku (Rudá jízda stojí za přečtení), a stejně ho zabili. Prostě proto, že byl Žid a přišel ve vládě o zastánce, který byl popraven již před ním. Proč vlastně Hitler napadl SSSR a pustil vojáky současně na 2 fronty, je záhadou. Stalin stál ohledně Židů zcela na jeho straně.

Život Židů v Rusku popsal podrobně Solženicin v knize " Dvěstě let pospolu " . Také P. Johnson se věnuje Židům v Rusku ve svých " Dějinách židovského národa " .

sebekriticky vkládám z dopisu: V článku (samozřejmě) absentuje vysvětlení, proč by měl být Marx nějak povinen vážit si nějak nadstandardně židovské rodinné historie nebo snad židovského náboženství. Byl přece vychováván jako Němec a protestant. Pokud automaticky zavazujete každého, jehož rodinná historie souvisela s judaismem, aby toto "dědictví" respektoval a rozvíjel, používáte antisemitská schémata (židovství = něco substanciálního, co nelze setřást, vulgo "geny nevychčiješ"). Jistě jste si všiml, že rodinu, do které se narodíme, si nevybíráme - a v tomto smyslu nejde vykázat žádný důvod k loajalitě vůči "předkům".

Marek Feigl, farář Církve československé husitské

A ještě jedno upřesnění by bylo vhodné udělat, pane Fencle. A to ohledně vztahu Marxe k Proudhonovi (vlastnictví je krádež). Název Marxovy odpovědi na "Filozofii bídy" svého času učili snad už na základní škole. Tu odpověď Marx je známo nazval "Bída filozofie". Recenzi na toto dílo napsal také Engels, který v té souvislosti psal něco o zpotvorenine Hegelovy poznávací metody.

Těch zjednodušení bude ve vašem textu nejspíš vícero.

To Marxa muselo hnevať, keď ho vlastná židovská rodina odmietla vydržiavať.

Před tím, než jej začal živit Bedřich Engels, ho sponzorovala rodina. Peníze jsou hlavním tématem dochované korepondence s rodinou. Ve svém posledním dopise píše Marxův otec těsně před svojí smrtí mladému Karlovi, že po celý život mu byla rodina lhostejná s výjimkou situace, kdy potřeboval pomoc. V dopise píše: „Jseš na právnické škole čtvrtý měsíc a už jsi utratil 280 thalerů. Tolik peněz jsem nevydělal za celou zimu.” Mladý Karel Marx se ani neobtěžoval přijít otci na pohřeb.

Neochota najít si práci byla hlavním důvodem , proč ho rodina odmítala podporovat. Jeho matka nejenže odmítla zaplatit jeho dluhy věříc, že by si stejně nadělal nové, ale nakonec jej kompletně odřízla a jejich kontakty byly od té doby minimální.

Podle historiků měla jeho matka říci, že by si přála, aby „Karel nějaký kapitál akumuloval místo toho, aby o něm psal”.

https://www.syrzdarma.cz/clanek/karel-marx-nenavidel-kapitalismus-mel-pro-to-dobry-duvod

Německé demokracii šlo o jednu zemi pro všechny Němce, garantující politické i občanské svobody a práva - místo desítek feudálních pidistátů a bezpočtu parazitních knížátek.. Češi, tak jako další slovanská etnika, stáli o důstojnou autonomii v habsburské monarchii. Německá demokracie v ní viděla překážku svého plánu. Slovanské reprezentace - menší zlo, než stát se kapičkami ve velkoněmeckém oceánu. Habsburské monarchii daly přednost právě ve chvíli, kdy stála v cestě německé demokracii. Marx a Engels vedli její radikální křídlo. Prvému bylo teprve třicet, druhému dokonce o dva roky méně. -- proto ten vztek, když Češi v roce 1848 Němce "podrazili" . Naopak, Engels píše:

Ale nejvíc k politování jsou sami stateční Češi. Ať už zvítězí nebo budou poraženi, jejich záhuba je jistá. Čtyřstaletý útlak Čechů Němci, který nyní pokračuje v pražských pouličních bojích, vehnal Čechy do náručí Rusům. Ve velikém boji mezi Západem a Východem Evropy, který vbrzku - snad za několik týdnů - vypukne, postaví neblahý osud Čechy na stranu Rusů, na stranu despotismu proti revoluci. Revoluce zvítězí a první, koho rozdrtí, budou Češi.

Touto záhubou Čechů jsou vinni opět Němci. Neboť Němci je zradili Rusku.

Napsal B. Engels 17. června 1848

Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“

čís. 18 z 18. června 1848

Jestli je tohle antisemitismus ( kritika rysů židovských bankéřů a intelektuálů), co jsou potom židovské vtipy?

O Rusku a panslavismu:

„Panslavismus je vynález petrohradského kabinetu a jeho jediným cílem je rozšířit evropské hranice Ruska na západ a na jih. A protože se neodvažují oznámit rakouským, pruským a tureckým Slovanům, že jsou předurčeni k tomu, aby se rozplynuli ve velké ruské říši, líčí se jim Rusko jako mocnost, která je osvobodí od cizího jha a která je sjednotí ve velké svobodné federaci.“

"Je dobře tohle všechno vědět, než se pustíte do čtení Kapitálu. Anebo než si to čtení rozmyslíte." - autor se obává, že po přečtení Kapitálu se může bez této informace stát z čtenáře komunista?

ne, ať si Kapitál každý přečte

Počet židovských spisovatelů a žurnalistů v Německu byl přílišný, daleko větší než v kterémkoli jiném národě, přímo sensační počet. Jejich jazykové výkony, brány v celku, podstatně oddálily němčinu od její klasické podoby. Styl židovského německého spisovatele hlavně v době expresionismu podobal se břečce, ve které plavou neznámé substance, styl pak typického německého žurnalisty, který dovedl udělat feuilleton ze všeho na světě, páchl na dálku jako pomáda. Řekne-li někdo, že jejich působením němčina ztrácela formu, že jí měkly kosti a klouby, nelze proti tomu polemisovat, zejména ti Češi proti tomu nemohou polemisovat, kteří již kdysi se odvraceli od této podoby německé literatury, od tohoto pestrého a nejistého majetku a dívali se směrem k literatuře anglické, odkud očekávali závan posilujícího, svěžího vzduchu. Židovských spisovatelů a žurnalistů bylo v Německu příliš mnoho, aby se dali asimilovati německým duchem a prostředím. Spíše tam žili v přesile, a posilujíce se navzájem, zachovali si své zvláštnosti. Jest věcí Němců samých, jak to chtějí posuzovat se stanoviska svého národního bytí. Ale je pravda, že polévka byla přesolena. ... Z článku F. Peroutky Češi, Němci a Židé

Semafor (Š+G), parafrázuji: i já souhlasím s myšlenkami K. Marxe, ale z období kdy stářím již zmoudřel. Nebo tak nějak.

Těžko by se našel národ, který přežil bez vlastního státu 2.000 let. To by stálo za rozbor. To že lze najít do dneška židy ve všech sférách lidské činnosti a v politice zleva doprava, možná trošku souvisí s potřebou zabránit, případně aspoň se včas dozvědět, že se blíží nějaký pogrom.

Jen doufám, že současný Izrael už nikdy nezapomene na holokaust a vydrží. i když "vyhrát" ho nikdy nenechají.

Spielbergovi dají 16. 2. 23 v Berlíně Zlatého lva za celoživotní dílo a on promítne film o sobě, co natočil: Fabelmanovi

Opět ten kádrovací přístup. Nečteme knihy, snažíme se přečíst autory.

Kdysi jsem si Kapitál prošel. Není to lehké čtení. Ale co si hlavně pamatuji, jsou podrobné rozbory nákladů práce. Detailní kalkulace nákladů třeba na tkadkenu.

Amatérský sociolog a novinář Marx rozhodně nečetl jen v knihy. Musel mít přístup i ke statistikám.

Problém jeho závěrů není první díl Kapitálu. Je to výborná analýza určité oblasti sociálně ekonomických vztahů své doby.

Skutečným problémem je politická strategie popsaná v Manifestu KS. Vedle toho, že komunismus zde byl nazýván strašidlem, je zde řeč o diktatuře proletariátu. Aniž by se autoři obtěžovali zvážit, v co se změní proletář, pokud se stane diktátorem.

Konečně, Marx se údajně svému zeti svěřil, že on, Marx, je všechno možné, jen marxista.

Ale kdež. Pan Paul Johnson Marxe četl a pojednává o Marxově metodě "vědeckého" psaní, na které přísahali Marxovi příznivci a činí tak dodnes. A bonmot, spíš malmot, Marxe, že on, Marx sám není marxistou může obdivovat jen ideologicky zaslepený fanoušek. Tím se distancoval od vlastního díla? Uznal ho za falešné? To by mělo jeho stoupence odradit, když ani sám autor nevěří v poctivost vlastního díla.

Ano, marxovo dílo stojí za pečlivé studium bez zbytečných emocí!