Proč nejsme standardní demokratickou zemí, jak slyšíme občas od našich politiků včetně premiéra, ukazuje příběh nového vydavatele německých novin Berliner Zeitung a Berliner Kurier Holgera Friedricha.

Samozřejmě, koupí-li si tam někdo noviny, veřejnost a ostatní média se zajímají o to, co to je za člověka a jaká je jeho minulost. Tak koncem minulého týdne vyšlo ve známost, že tento muž byl spolupracovníkem tajné policie Stasi, tedy podobné organizace jako u nás bylo StB. Na tuto skutečnost okamžitě reagovali oba šéfredaktoři zmíněných listů Jochen Arntz a Elmar Jehn a vydali prohlášení: „Budeme sbírat fakta, nahlédneme do svazků i obětí a výsledek zveřejníme v rubrice V naší věci.“ Redakce si chce učinit co nejpřesnější obraz o této skutečnosti, přizve ke spolupráci experty a bude hovořit s lidmi, jejichž jména se objevují ve svazku, který byl veden na jejich majitele a vše bude průběžně zveřejňovat.

Podle Welt am Sonntag, který jako první tuto informaci zveřejnil, byl pan Friedrich v bývalé Německé demokratické republice registrován jako spolupracovník tamního ministerstva vnitra pod krycím jménem Peter Bernstein. Ze svazku, do kterého měla zmíněná redakce možnost nahlédnout, začal pan Friedrich spolupracovat s tajnou policií v době své vojenské služby a donášel na své kamarády, jimž údajně ublížil. Sám Friedrich tvrdí, že podepsal spolupráci se Stasi v nouzi, když byl ve vězení, nikdy prý nebyl aktivní a jakmile to bylo možné, kontakt se Stasi přerušil.

Novináře obou redakcí ale zajímá i to, proč se nový majitel k této spolupráci nepřiznal, když noviny kupoval, protože přece musel vědět, že takovou informaci nelze utajit. A právě o tom s ním budou chtít nyní novináři hovořit.

Navíc Der Spiegel upozornil ještě na to, že v novinách Berliner Zeitung, které vlastní pan Friedrich, se psalo o podniku Centogene, aniž v článku byla zmínka o tom - jak novináři zjistili na burze v USA - že vlastní 3,27 akcií zmíněné firmy a sedí v představenstvu. Šéfredaktor ani oba redaktoři, kteří mají na starosti vědou, o vlastnictví akcií ve firmě zabývající se genetickým inženýrstvím nevěděli.

Süddeutsche Zeitung ve svém komentáři napsal, že v médiích existují jistá pravidla hry, která je nutné vždy dodržovat, i když to nepředepisuje žádný zákon. Mezi ta pravidla patří neposkvrněná minulost majitele a absolutní transparentnost všech jeho podnikatelských aktivit. Proto nejdůkladnější rešerše o minulosti pana Friedricha i o jeho podnikání budou zveřejňovat právě jeho dva listy.

O něco podobného se u nás pokusila v roce 2014 Sabina Slonková, když se stala šéfredaktorkou Mladé fronty Dnes, ale majitel listu, byznysmen a zároveň vicepremiér a ministr financí se to nelíbilo, že se snažila dodržovat evropské standardy, po půlroce změnila zaměstnání. Média, která byla později uložená ve svěřenských fondech, si dnešní pan premiér koupil proto, aby ovlivňoval veřejné mínění a ne, aby sloužila čtenářům. Pokud naši politici a byznysmeni nepochopí, že média, která jsou čtvrtou mocí ve státě, musí sloužit především občanům, aby si mohli sami učinit svůj vlastní názor, nebudeme standardní evropskou zemí.

(Psáno pro ČRo Plus)