V tomto roce uplyne tři čtvrtě tisíciletí od nejstarší známé listiny, v níž je poprvé uveden název Ostrava. Konkrétně jde o testament olomouckého biskupa Bruna z Schauenburku z 29. listopadu 1267, kterým Bruno dával do pořádku majetkové poměry v dosahu působnosti olomouckého biskupství. Nepřipravoval se na smrt (zesnul roku 1281 v Kroměříži). Spolu s panovníkem Přemyslem Otakarem II. se chystal na další válečnou výpravu do Pobaltí, aby tam silou přivedli ke křesťanství pohanské Prusy.

Životní cesty Bruna z Schauenburku rozhodně nejsou bez zajímavosti. Pocházel ze severního Německa. Postupně byl proboštem v Lübecku, Hamburku a Magdeburku. A právě v souvislosti se zavražděním protikandidáta na post magdeburského probošta musel Bruno uprchnout. Tamní arcibiskup ho exkomunikoval, vrátit se domů nemohl a pomoc našel až u papeže. Pak se objevuje coby biskup v Olomouci.

Na svém novém působišti se biskup Bruno věnoval hospodářství, přispěl k zakládání nových osad a vyznal se i ve vojenství. Zásluhy mu jistě upřít nelze. Ve způsobech získávání majetku a rozšiřování panství byl však bezohledný a historici jej někdy přirovnávají k loupeživému rytíři.

Účastnil se několika tažení proti Prusům, dokonce i přímo velel na válečném poli a poražené (a přeživší) pohany hned křtil. S Přemyslem Otakarem II. si dobře rozuměl. Snažili se, aby vojenská tažení do východního Pobaltí byla uznána za křížové výpravy, jako byly křížové výpravy do Svaté země. Tak v takové době je poprvé zmíněna Ostrava.

Moravská Ostrava v roce 1728, pohled ze slezského břehu Ostravice. Vysoká věž - radnice na náměstí (dnes muzeum), napravo kostel sv. Václava (s plochou věží)

Řada osad kolem Ostravy je přitom uváděna v listinách i o čtyřicet let starších než testament z roku 1267. Význam Ostravy byl v tom, že byla osadou na levém břehu Ostravice, která byla hraniční řekou. Na jejím pravém břehu začínalo území polského státu. Jeho zájmy zde chránila osada Slezská Ostrava, uvedená v listině z roku 1229. Slezská Ostrava se také označovala jako Vendická Ostrava. Podle toho názvu ji kdysi někteří historikové pokládali za obývanou Lužickými Srby, avšak název „vendická“ měl na mysli její slovanský charakter. Bylo to strategicky významné místo. Vedla přes něj cesta z polského státu do státu českého.

Od nepaměti bylo obvyklé, že tam, kde cesta překračovala hranici dvou států, se nacházely osady na obou březích hraniční řeky. Není proto důvod domnívat se, že na hraničním přechodu byla jen jedna Ostrava – Polská nebo Vendická Ostrava. Počátky Moravské Ostravy se tak nejspíše váží někam kolem let 1220 – 1230.

Někteří historikové zdůvodňují starší historii Ostravy zasvěcením ostravského kostela. Pokud by Ostrava vznikla jako odpověď na založení Slezské Ostravy na staré obchodní cestě, byl by prý ostravský kostel zasvěcen patronu obchodníků sv. Mikuláši. Rovněž při založení Ostravy německou kolonizací by byl kostel sotva zasvěcen sv. Václavu. Patrocinium ostravského kostela je tak nepřímým důkazem o existenci Ostravy před její zmínkou v Brunově testamentu.

Takových nepřímých důkazů by se ostatně našlo víc. Od 12. století vedla z Opavy kupecká cesta směrem na Těšín. Opava byla významná křižovatka, měla napojení na Olomouc, Nisu a Vratislav. Cesta z Opavy na Těšínsko (z něj odbočky na Krakov a Jablunkovským průsmykem do Pováží) vedla pod hrad Landek, v dnešní ostravské čtvrti Přívoz překračovala Odru a pak přes Moravskou Ostravu podél levého břehu Ostravice k Zámostní bráně a mostem na druhý břeh, do Slezska. Není vyloučeno, že Moravská Ostrava existovala již v době vzniku této významné obchodní komunikace.

13. století bylo na hraničním pomezí Moravy a Slezska dobou velkých změn. Mimo osady a komunikace se dříve rozléhaly pralesy. Jak postupovala kolonizace z české i polské strany, pralesy mizely. Vodní srážky byly tehdy vydatné a během častých povodní měnily Odra a Ostravice svá řečiště, což vedlo k hraničním sporům. Ani dnešní historická hranice mezi Moravou a Slezskem neodpovídá zemské hranici z 12. a počátku 13. století. Například Opavsko tehdy příslušelo k Moravě.

Doba kolem počátku prvního tisíciletí je zahalena v mlhách. Na Opavsku tehdy od konce 6. století sídlil západoslovanský kmen Holasiců, který zde vytvořil mocný kmenový svaz. Holasici jsou jediným kmenem sídlícím mimo Čechy, který se podílel na sjednocení českého státu koncem 10. století. Zalesněné území kolem Odry a Ostravice bylo již tehdy řídce osídleno slovanským obyvatelstvem, jak o tom svědčí archeologické nálezy. Nedochovaly se však žádné písemné doklady, takže lze jen spekulovat, zda vliv Holasiců, sídlících severozápadně od Opavy, mohl sahat až k Ostravě.

Dějiny Ostravy začínají být známé až s událostmi, které se vážou k příchodu Arnolda z Hückeswagenu, původem z Vestfálska. V roce 1228 byl jako vyslanec anglického krále poslán k Přemyslu Otakarovi I. Zpátky se již nevrátil. Nabídka českého panovníka – hrad Jičín a území sahající na východ až k Ostravici - se nedala odmítnout.

Olomoucký biskup Bruno v Paprockého Zrcadle markrabství moravského z roku 1593

Teprve s příchodem olomouckého biskupa Bruna začíná podrobnější psaná historie. Moc hrabat z Hückeswagenu byla zlomena řadou intrik. Arnoldův syn Frank byl u českého panovníka obviněn ze selhání v době polsko-uherského vpádu v roce 1253 a zbaven většiny svých panství, která král daroval olomouckému biskupství. Historici ty události hodnotili jako legalizovanou biskupskou loupež.

Pozváním německých kolonistů přispěl biskup Bruno k zalidnění dosud neobydlených oblastí i k rozmachu již existujících slovanských osad. Kolonisté sice přicházeli i dříve, avšak teprve za působení biskupa Bruna dosáhla kolonizace svého vrcholu. Dnes se vznik Ostravy spojuje s jeho osobou, a to z důvodu již zmíněného Brunova testamentu z roku 1267. Jsou však i jiné názory.

Historik a archivář Alois Adamus (1878 – 1964) zastával názor, že Ostrava na levém břehu Ostravice nevznikla z hospodářských důvodů, nýbrž z důvodů čistě vojenských. Projekt byl v počátcích koncipován jako velké město. Svědčí o tom velikost náměstí, neúměrná pozdější malé rozloze města, a projekt kostela, který byl založen jako velký chrám, ale nakonec byla provedena jen malá stavba presbytáře a příčné lodi. Původní záměr postavit na strategickém místě mezi Odrou a Ostravicí velké město se rozplynul. Nepatrné zázemí a časté záplavy Odry a Ostravice jej neumožnily uskutečnit. Tyto a podobné úvahy o vzniku Ostravy a jejím stáří budou sotva někdy vyřešeny. Faktem je, že rok 2017 je rokem oficiálních oslav 750 let Ostravy.

Pozn.: Obraz Moravské Ostravy z roku 1728 a portrét biskupa Bruna převzaty z publikace Dějiny Ostravy, Nakladatelství Profil 1967, Ostrava