Roku 1683 obléhali Turci již dva a půl měsíce Vídeň. Proti obrovské přesile se vyčerpaní obránci odhodlaně bránili, protože věděli zcela jistě, že by je v případě prolomení hradeb čekala smrt, znásilňování jejich žen a otroctví. Několikrát měli na kahánku, ale spojené křesťanské vojsko nakonec přece jen dorazilo. Rozhodující průlom provedli polští husaři, jejichž nablýskané brnění a křídla s dlouhými péry vzbuzovaly v mohamedánech děs. Poláci a muslimové se nikdy nespřátelili.

Vítězství křesťanů u Vídně zastavilo nejen šíření islámu v Evropě, ale způsobilo také vznik rohlíků ve tvaru tureckého půlměsíce. Do pečení této pikantní novinky se pustili rozradostnění pekaři hned po osvobození města. Mezi válečnou kořistí se v nepřátelském ležení našly i pytle se zrnky pražené kávy, z nichž jiní podnikavci začali vařit exotický nápoj. Když tedy Vídeňané popíjeli kávu a přikusovali k ní to pozoruhodné pečivo, mohli si ještě dlouho libovat, jakým hrůzám šťastně unikli.

Zahnuté rohlíky byly oblíbené i v dalších staletích. Slyšel jsem od pamětníků, kterých bohužel ubývá, že za první republiky bylo prodávání křupavých rohlíků samozřejmostí. Vzpomínali i na chvíle, kdy pekařský učeň jel po ulici na kole s nůší rohlíků na zádech a za ním se linula nádherná vůně.

Za komunistů mnohé jistoty zmizely, týkalo se to také pečiva. V samoobsluhách se prodávaly i tzv. „gumáky“, které zaměstnanci bez rozpaků mísili s rohlíky čerstvými i starými. Vybrat si ten správný rohlík potom bývala loterie. Kromě těch obyčejných se pekly též dražší karlovarské a loupáky. Zároveň se už tehdy rohlíky začaly napřimovat, ty nejlacinější se nyní spíš než půlměsíci podobají obtloustlému doutníku.

Když socialismus v naší zemi zkrachoval, zdálo se, že křupavých rohlíků si všichni občané budou zase užívat. Není to tak – zabraňují tomu především igelitové pytlíky, které jsou prokletím dnešní doby a válejí se skoro všude. Když se mi v samoobsluze konečně takový pytlík podaří rozevřít, nastrkám do něj rohlíky a venku na chodníku je hbitě vysypu do tašky. Jde o vteřiny, rohlíky musí dýchat! Mnozí Češi je však bezstarostně nechají v igelitu udusit a doma pak žvýkají pečivo, které je měkké jako houba. Důvody mohou být různé: roztržitost, únava, špatné zuby, lhostejnost … Kdo si chce spolehlivě a pořádně zakřupat, musí si připlatit a jít někam, kde je výběr rozmanitější, nebo si rohlíky upéct sám v troubě.

V posledních letech je konzumace dobrého jídla „in“. Leckterá celebrita se dnes chlubí, jak výborně umí kuchtit, a pozorovat profesionálního kuchaře při práci v televizním pořadu bývá často zážitek. Někdy se sbíhají sliny, ale vypečený a voňavý makový rohlík namazaný máslem je přece také skvělá pochoutka.

Budoucnost těch rohlíků, které si tvar půlměsíce ještě uchovaly, není úplně jistá. Pokud bude muslimů na kontinentu neustále rychle přibývat, mohlo by se jednou stát, že tuto připomínku bitvy u Vídně Evropská unie zakáže.

*****************************

Knihu lze koupit v knihkupectví Kosmas.