Ekologie je něco jako nůž. V rukou zručného řezbáře je nůž užitečný, malým dětem a potenciálním vrahům však nepatří do ruky. Ekologie v rukou skutečných ekologů napomáhá poznání našeho světa, v rukou zelených blouznivců, politiků a právníků představuje ohrožení naší civilizace i běžného života.

Ekologie nám říká, že veškeré životní procesy pracují s přebytky a se zdánlivým hýřením, nicméně ve skutečnosti se ono „plýtvání“ (zkuste někdy spočítat květy v jednom květenství jírovce, a pak se na podzim podívejte, z kolika z nich se nakonec staly kaštany) začleňuje do jiných životních procesů nebo se přebytky ukládají do hodně dlouhodobé rezervy - viz uhlí. A my, lidičkové, než během nejbližších staletí opravdu pochopíme, co přesně se v živé i neživé přírodě kolem nás odehrává, bychom se měli snažit raději neplýtvat. To není nic převratného, tohle věděl už můj děda narozený ještě za císaře pána.

Nejde o nějakou uvědomělou askezi, natož pak o askezi vynucenou tlakem veřejného mínění a zákonů. Jde o to snažit se rozumět okolnímu světu a jeho zákonitostem a na základě toho se rozhodovat: tohle opravdu chci nebo potřebuji, tohohle nemusím kupovat tak moc, bez tohohle se obejdu a koupím si to jen tak občas pro radost, tohle se mi posledně zkazilo... Kdo neplýtvá, není hned „lepší a zelenější“ člověk nadřazený ostatním. Je to každého osobní volba bez nároku na odměnu či pochvalu, a je to volba s vědomím, že absolutně neplýtvat ničím by znamenalo otročit jakési ideji, podřizovat jí svůj čas, svou životní pohodu. Běda, až bude neplýtvání všem nařízeno shora bez obsáhlého a polopatického vysvětlování souvislostí, až bude spojeno s pocitem strachu z udání a z trestů namísto spojení s dobrým životním pocitem. Nebo že by už to začínalo? Co myslíte?

Malá etuda souvislostí všeho se vším
Začněme známým aforismem: rybí maso je zdravé, protože obsahuje hodně fosforu, což je smrtelný jed.

Fosfor je rozptýlen zejména v nás, živáčcích, zatímco v neživé přírodě jeho ložiska nejsou nijak hojná, natož pak nevyčerpatelná. Lidstvo však po něm prahne z mnoha důvodů: sirky, hnojiva, polovodiče, kovovýroba... Jeden z důvodů těžby tohoto velmi vyčerpatelného nerostného zdroje už jsme odbourali - prací prášky jsou bezfosfátové, a jde to i tak.

Zkusme si však jako amatérští ekologičtí šťouralové všimnout i jiného, poněkud zbytného důvodu těžby fosfátů. Je jím chuť spojená s módní značkou. Tradiční sycené nápoje s kolovou příchutí totiž obsahují kyselinu fosforečnou, a zkuste si představit tu každodenní celosvětovou spotřebu! Mimochodem: český sycený nápoj s kolovou příchutí obsahuje kyselinu citronovou, jejíž původ lze přes sacharózu dohledat ve fotosyntéze a jde tedy o stoprocentně „obnovitelnou“ surovinu.

Pojďme ještě trochu poškádlit vyznavače tradičních sycených nápojů s kolovou příchutí. Ložiska fosfátů vznikala v dávném pravěku na přímořských skalách z moči rybožravých praptáků a z nestrávených koster ryb. Z takovéhle materie se tedy vyrábí kyselina fosforečná, kterou popíjíte.

A když souvislosti všeho se vším, za zmínku stojí i ta naše kyselina citronová. Ta se vyrábí prostřednictvím běžné potravinové plísně, což je také trochu eklhaftní, ne? A ještě jedna pikanterie. Kyselina citronová se zapojuje do buněčného dýchání v takzvaném Krebsově cyklu. Také se přidává do spousty potravin jako jedno z mnoha „éček“. Pan Krebs má jméno, které v němčině může znamenat i rakovinu. A skutečně, biobojovníci si oba fakty spojili: kyselina citronová = éčko + rakovina! Věřili byste, že se o rakovinotvornosti kyseliny citronové (tedy látky, kterou je každá naše buňka doslova prošpikovaná a bez níž bychom v pár minutách zhynuli zadušením) ještě pořád na webu píše?

Tož tak. Výběr značky nápoje jakožto ekologická záležitost. Kdo by to býval řekl?

Poskytl autorův server Paleta názorů a ptákovin