25.4.2024 | Svátek má Marek


VZTAHY: Žena jako nástroj

14.2.2024

Poslanci minulou středu ve druhém čtení debatovali o zákonu umožňujícím manželství stejnopohlavních párů, kde hlavním cílem pokrokářských zákonodárců je umožnit gayům a lesbám osvojení dětí. Jejich výchova se podle agitátorů svazku homosexuálů prý obejde bez matky či otce. Původci lidského života jsou dnes takto agresivně progresivistickými politiky degradováni a potupováni. Ačkoli jsou ve sněmovně i zákonodárci, kteří tradiční rodinu hají, zamítnutí předlohy nikdo z nich neprosazuje. Mnoho médií o tomto jednání sněmovny navíc ani nepsalo. V podstatě ani vyhledávače internetu politické jednání, na němž byl návrh novely občanského zákoníku posunut do třetího čtení, nijak zásadně nezaznamenávají. A když už, řeší se zejména debata nad alternativním názvem „partnerství“ a to zásadní jen velmi okrajově. Zkrátka ticho po pěšině.

Místo toho ale na čtenáře IDNES v neděli vyskočil na sociálních sítích viditelný článek o tom, že jeden český podnikatel spolu se svým partnerem získal k výchově miminko, které odnosila žena z USA. Dárkyni vajíčka (jiná žena, než která jej porodila) vybrala prý jakási agentura a homosexuální partneři si dle svého přání navolili, aby žena měla slovenské kořeny a byla vzdělaná. Nabízené seznámení s ní pár odmítl. Dítě ji tak nikdy nepozná, vzniklo na zakázku dvou mužů, kterým jsou vazby dítěte na biologickou matku lhostejné. Kořeny dítěte považují pro další život dítěte za nepodstatné, hlavní je pro ně jen touha mít a vlastnit mladý život jako hračku. Biologická matka je jen genetický příspěvek, nic víc.

Iluzorní ukázka, jak bude praxe osvojování dětí dvěma muži po schválení zákona vypadat. Dříve bylo mateřství (tj. označení pro vztah matky k potomku) ve společnosti na piedestalu, nyní jej progresivisté považují za zbytečné. Plodnost matky se stává v rukou progresivistů jen jakousi funkcí, ženy neváhají degradovat na pouhé „plodičky“ dětí na zakázku podle předem navolených parametrů.

Je zde patrný dvojí metr v přístupu pokrokářů k ženské reprodukci. Před nedávnem jsme viděli, jak se aktivističtí politici (naštěstí neúspěšně) bili v Senátu o ratifikaci Istanbulské smlouvy. Ta má údajně ženy chránit před jakýmsi „systémovým násilím“, které prý pramení z historicky ustavených tzv. genderových rolí. Ve skutečnosti se ale pokrokáři snaží heterosexuálním ženám odebrat ženství a mužům maskulinitu, která je pojítkem jejich soužití a následné reprodukce. A v tom to právě tkví. Sociálním inženýrům totiž vadí, když si muž a žena svobodně udělají dítě a to sami vychovají. Ustavené vztahy a role v rodině, jenž jsou přirozeně dané, proto lživě označují za násilí a zaklínají falešným slovem „gender“.

Rovnostářské lobby nejvíce rozčiluje právě ono svobodné rozhodování o budoucnosti dětí a z něj logicky plynoucí různorodost. Chtějí se zbavit rodičovské péče a vlivů, které jsou postaveny na ryzích emocionálních vztazích. Takovéto autentické vazby gay páry nikdy k osvojenému dítěti mít nemohou. Jejich vlastnění dětí je jen kampaní pokrokářů za rozbitím tradičních vzorců a rolí v rodině, která bude postavení pravých rodičů a jejich pohlavní specifičnost hrubě devalvovat.

Heterosexuální žena má dnes podle pokrokářů ideálně zvolit cestu kariéry, konkurovat mužům a své mateřství dle současných lobby genderismu vnímat za jakési „dvojí břemeno“ (oblíbené slovo feministek), jenž jim podle nich generuje údajné nerovné postavení s muži a omezuje jejich životní příležitosti. Vnucují jim tak falešný kariérismus, aby je oprostili od přirozených instinktů. Chtějí, aby se údajně „emancipovaly“, pravdou je, že jen směřují jejich pozornosti jinam. Na druhé straně, dávání vajíček a rození dětí homosexuálním mužům genderovým aktivistům evidentně nevadí. To paradoxně za potupu jejich postavení nevnímají. Dosti zvláštní paradox, jenž obnažuje záměrnou politickou manipulaci žen.

Na tom všem je zkrátka patrné, že přirozená reprodukce sociálním inženýrům vadí, ta nehumánní, jimi uměle podněcovaná pro zájmy homosexualismu nikoli. Žena je dnes z pohledu pokrokářů jen nástrojem. Heterosexuální ženy podle nich jsou buď jen lidský zdroj v soukolí (nejlépe nadnárodního) korporátu okleštěný o vrozené pudové instinkty, nebo jen vajíčkem či dělohou pokrokářskému systému. Lobby homosexualismu jim dává jasně najevo, že je při výchově nutně nepotřebuje.

Genderismus kolem nás takto obmotává smyčku. Ničí zejména naše soukromí, naši autenticitu a zejména rodičovský vliv na budoucí generace. Přitom se navíc ukazuje, že děti bez vzoru obou pohlaví jsou v pubertě dezorientováni a s vlastním pohlavím si neví rady. V nemalém se dnes prohlašují za transgendery či nebinární apod. Jejich identita je velmi citlivá na propagandu. Jsme tak ve spirále problému a to sociální inženýři pro budování nového světa přesně potřebují.

Sami progresivisté se totiž chtějí stát „matkou“, která bude mít dominantní vliv na myšlení budoucích generací. Tuto nebezpečnou revoluci genderismu, která ženu odlučuje od jejího jedinečného poslání, jenž ji příroda umožnila, je třeba zastavit. Je to strašlivá potupa (nejen) něžnějšího pohlaví. Matka nemá být instrumentem pokrokářské politiky, má být pro dítě spolu s otcem intimní osobou, která jej provází životem. Ženy, které se dnes darování vajíček a odnošení dětí propůjčují, by si měli uvědomit, jakou medvědí službu ostatním ženám dělají. Schválení homosexuálního manželství s sebou přinese přesně tuto degradaci žen. Obětí rovnostářské revoluce budou ve výsledku nejen ženy, ale my všichni.