To „kdyby něco“, znamená, co kdyby se do finále voleb dostali Jaroslav Bašta a Andrej Babiš. To by byla rána pokrokovým silám! Než budu psát dál rád bych konstatoval, že si rozhodně nemyslím, že Jaroslav Bašta je případ pro psychiatra, jak napsal můj kolega Neff. Už jsem veřejně řekl, že nemohou být úplně objektivní, protože Jaroslava Baštu (ale také Ondřeje Neffa) znám od roku 1968. A přestože s některými názory Jaroslava už od té doby úplně nesouhlasím, každý, kdo se domnívá, že Bašta je jen jakýmsi bláznem, se poněkud mýlí. Jistěže to, že by se dostal do druhého kola momentálně nevypadá pravděpodobně, ale už jsme zažili mnohé výsledky voleb, které neodpovídaly mediálně předem vyráběným výsledkům. Měli bychom mít na paměti staré rčení Bohumila Hrabala: „…a neuvěřitelné se stalo skutkem“. Starší čtenáři si jistě pamatují, že krátce po listopadu, se zdálo že vedení Občanského fóra je na vrcholu, v prvních skutečně normálních volbách v roce 1991 jeho pohrobek Občanské hnutí naprosto propadl. Pamatuji si na reakci velké části disentu a Charty 77, kdy členové vůbec nechápali, co se tam vlastně stalo.
Navíc bych chtěl dodat, že Jaroslav Bašta, ačkoliv má skutečně některé neortodoxní nápady jako například, že by odvolal vládu Petra Fialy, není tak úplně z hlediska nálad mnoha voličů mimo mísu. To že se většina mainstreamu mýlí, když považuje Baštu za exota, kterému nikdo nenaslouchá, ukazovala například diskuse šesti slabších kandidátů na televizi Prima. V této sestavě hrál Bašta první housle. S přehledem zvítězil.

Nevím, zda je tento nápad z jeho hlavy, ale funguje. Ve společnosti, která valem chudne a jak praví slogan SPD, že „vláda lidi okrádá, protože vyrábíme nejlevnější elektřinu v Evropě, a doma lidem účtujeme nejvyšší Evropské ceny“, na tenhle slogan slyší hodně lidí. A podle průzkumů z 22. listopadu 2022 věří vládě jen 28 % lidí, takže jinak řečeno, 72 % lidí vládě nevěří! Takže mnozí jásají, když Bašta vykládá, jak Fialu odvolá. Nevím, zda je to technicky a právně možné, media ječí jak protržená, že prý ne. Ale nějak jsem neslyšel hlasy uznávaných ústavních právníků. A ukazuje se, že si nejsou jisti ani bojovníci proti Baštovi. 5. 1. odpoledne na CCN jedna z mluvících hlav to omylem přiznala. Nejdřív dotyčný tvrdil, že je to nesmysl, aby pak vypálil, že když Bašta odvolá vládu podle jednoho odstavce, tak ho Senát odvolá jako prezidenta. No, tak o to se již pokusili naši zástupci nejdřív proti Václavu Klausovi, a pak proti Miloši Zemanovi. Jak známo, nevyšlo to. Ale pokud o tom dotyční přemýšlí, tak se bojí, že by se to mohlo stát.

A obecenstvo, pozvané do sálu podle politických stran Baštovi často nahlas aplaudovalo. Včetně nápadu odvolat vládu. To jistě neznamená, že je to ukázka smýšlení celé společnosti anebo těch, kteří půjdou volit. Ale rozhodně to ukazuje, že tři preferovaní kandidáti, Babiš, Pavel a Nerudová, to nemají v kapse. Osobně kdybych si mohl vybrat, jako největší neštěstí pro náš další vývoj bych považoval volbu paní Nerudové.

Ale zpět k oné prozatím hypotetické možnosti, že v druhém kole budeme rozhodovat mezi svérázným levicovým Jaroslavem Baštou a mezi protřelým politikem, velkým byznysmenem a v médiích poněkud netelevizně fungujícím Babišem. Kohopak by volili všichni ti, co dnes volí piráty, TOP 09, STAN, a vůbec tzv. mladí a pokrokoví lidé? Ne že bych to přivolával nebo se na to těšil, ale pak by se ukázalo, jak je to s naší demokracií.

Pokud by se naplno projevily „pokrokáři“ a další fandové tzv. liberální demokracie, což je jen maskovací síť pro různá totalitní hnutí, muselo by se zařídit, aby ty volby byly z nějakého formálního či technického důvodu prostě zrušeny. Ostatně při akcích různých plebiscitů a voleb organizovaných Evropskou Unií, je obecně známo, že si několik států muselo dát „opáčko“, aby volili správně. A když stále tak „úplně správně“ nevolili, pak se ten program vymyšlený pro celou EU jen v názvu změnil. A ono to pak nakonec prošlo. Důsledky vidíme dnes a ač si to nikdo nepřeje naplno přiznat, a hlavně ne politici a novináři, jsme my a celá EU ve skutečném maléru. A to vidíme teprve jeho začátek.
Jak by se v takovém případě zachovala Evropa, tedy její levicový mainstream a byrokratický moloch zvaný EU, to by se teprve uvidělo. Možností má mnoho.

Ovšem pokud jakýkoliv prezident bude stát stále na straně Ukrajiny a Polska, nezbude vedení EU nic jiného než tuto skutečnost akceptovat.
Takže již brzy uvidíme. Jak jest psáno v Psohlavcích: „Hin sa hukáže!“