14.4.2024 | Svátek má Vincenc


VOLBY: Fiasko průzkumníků preferencí

27.1.2023

Tyto volby jsou v mnohém opakováním řady voleb předchozích. Opět není z čeho vybírat, opět jsme svědky nebývalé agresivity těch, co mají plná ústa „demokracie“ a opět se úplně sekly agentury ve svých volebních odhadech.

Máme to ostatně všichni ještě v živé paměti. Po celé dva měsíce před prvním kolem voleb byla v čele všech průzkumů trojice Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová. Odhady jejich volebního zisku se vesměs pohybovaly kolem 25 % a všichni tři se střídali jak ve vedení, tak i na onom nepopulárním třetím místě znamenajícím stopku pro finálové klání (zde). A jaká byla nakonec jejich skutečná podpora? U všech tří se agentury sekly zhruba o 10 procentních bodů, přičemž volební zisk obou pánů podcenily a paní Nerudové přecenily.

Není to jejich první selhání při prezidentských volbách. Před deseti lety ještě měsíc před prvním kolem vysoce favorizovaly jako jasného postupujícího do toho druhého Jana Fischera, který pak ovšem úplně propadl, když dostal o zhruba 8 procentních bodů méně než agentury prorokovaly a na prezidentské finále musel zapomenout. Do něj naopak postoupil do té doby hluboce podceňovaný Karel Schwarzenberg, kterému v prosinci 2012 jedna z nich prorokovala dokonce pouhých 6 % (zde). Reputaci si „průzkumníci“ volebních preferencí však přeci jen trochu vylepšili o pět let později, kdy odhadli nejen oba finalisty a jejich pořadí, ale moc se nespletly ani v jejich volebním zisku (zde a zde).

Ke svému letošnímu selhání se agentury moc nevyjadřují. Obvykle se hovoří o tom, že s volebními zisky zahýbaly události posledního volebního týdne a předvolební debaty kandidátů. Osobně se mi to ale moc nezdá. Daly by se tím možná vysvětlit velké nepřesnosti v případě pana Pavla a paní Nerudové. U té byly ostatně určité známky ztráty voličské podpory zřejmé už v týdnu předposledním. Postupně se totiž ukazovalo, že paní Nerudová není nic jiného než obal bez obsahu nadopovaný marketingovými steroidy. A jak tato bublina splaskávala, část jejích příznivců se nejspíš přesouvala k panu Pavlovi.

Jak ale vysvětlit tak vysoký volební zisk oproti odhadům u pana Babiše? Někdo tvrdí, že mu nahrálo zproštění obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Podle mne to ale pouze přesvědčilo již přesvědčené příznivce i odpůrce v jejich přesvědčení, ale na přísun nových voličů to podstatný vliv nemělo. Takže důvody je třeba hledat jinde. Myslím, že lidé zkrátka před „průzkumníky“ svoje skutečné preference tajili. Není ostatně divu. Když kolem sebe pořád dokola neslyší nic jiného, než že Andreje Babiše může volit jenom hňup, tak si prostě jméno toho, komu to hodí, nechali pro sebe.

Mohlo by se zdát, že nějaké špatné odhady nemají jiný dopad než ten, že agentury mají z ostudy kabát. To je ale zásadní omyl, protože ony mohou veřejné mínění také ovlivňovat. Lidé totiž mají často tendenci přiklánět se k vítězi, protože být na straně poražené není nikomu moc příjemné. A tak především nerozhodnuté voliče mohou průzkumy preferencí přimět k tomu, že to hodí tomu nejsilnějšímu hráči. A příznivci toho „prohrávajícího“ si naopak řeknou, že je o jeho porážce už rozhodnuto a oni to nemají šanci zvrátit. Takže volit nejdou.

Vzpomeňme také na to, jaký byl na základě takto nepřesných průzkumů vyvíjen nátlak na „papírově“ slabší kandidáty, konkrétně na pány Hilšera a Fischera, aby odstoupili ve prospěch dvojice Petr Pavel a Danuše Nerudová, a ti tak mohli vyřadit Andreje Babiše z prezidentského klání už před branami finále. Naštěstí to neudělali, protože pak bych neměla koho volit ani v kole prvním. A volební preference pak také dělí kandidáty na „favority“ a „křoví“, přičemž ty první zvou televize do svých debat ve sledovaných časech a ty druhé v době, kdy na ně nikdo nekouká.

„Průzkumníci“ však neodvádějí moc dobrou práci ani před kolem finálním. Alespoň tedy někteří z nich. Jako první se s odhadem preferencí vytasila ČT, která si jej nechala zpracovat od společností Data Collect a Kantar CZ (zde). Podle něj by volilo Petra Pavla určitě 46 % voličů, zatímco jeho soupeř Andrej Babiš může počítat s 29 %. Zbytek tvoří voliči pravděpodobní nebo ti, co se dosud nerozhodli. To vše při volební účasti mezi 71 % a 84 %. Ať se na mne páni „průzkumníci“ nezlobí, ale neudělali náhodou někde chybu? To by totiž znamenalo, že by Andreje Babiše určitě volilo jen zhruba 1,5 až 1,8 miliónu voličů. Tedy o stovky tisíc méně než v kole prvním. Což je vzhledem k tomu, že voliči zůstávají postupujícím kandidátům v drtivé většině věrni, evidentně úplný nesmysl a jediná otázka zní, zda jde o šlendrián nebo je průzkum cinknutý.

Svoje odhady zveřejnily i agentury STEM (zde), Ipsos a Median (zde). Ty vesměs přisuzují Petru Pavlovi kolem 58 % a Andreji Babišovi zhruba 42 %, přičemž očekávají volební účasti přibližně 70 %. To by přepočteno na počet hlasů znamenalo asi 3 milióny pro prvního ze jmenovaných, zatímco druhý by dostal okolo 2,2 miliónu. Tato čísla už vypadají mnohem realističtěji.

Nicméně je tu stále ještě otázka, která podle mne výrazně ovlivnila odhady už před prvním kolem – odpovídají voliči Andreje Babiše „průzkumníkům“ po pravdě? Vzhledem k rostoucím projevům nenávisti a agresivity ze strany „ultras“ fanoušků Petra Pavla by totiž nebylo divu, kdyby svoje preference tajili ještě víc než před kolem prvním. Tenkrát se „průzkumníkům“ nepodařilo odhadnout hned třetinu voličů Andreje Babiše. A byť tuto chybu nelze plně vysvětlit pouze jejich tajnůstkářstvím, tak to podle mne významný vliv mělo. Na to, aby byl finálový souboj v podstatě nerozhodný přitom stačí, aby z nich „nepřiznal“ barvu každý šestý. Pak by totiž získal Andrej Babiš asi o 450 tisíc hlasů víc a Petr Pavel logicky o stejný počet méně.

Možná se však agentury z fiaska prvního kola poučily a mají ve svých modelech tuto nepřesnost zohledněnou. Otázkou ovšem je, odkud mohly čerpat dostatečně kvalitní a dobře interpretovatelná data, aby byla tato korekce nastavena správně. To totiž bez dodatečného dotazování a zpětné analýzy předchozích odpovědí není dost dobře možné. Takže tam nejspíš vrazily nějakou tu Pišvejcovu konstantu stanovenou na základě fenestrálního odhadu (pohledem z okna). Což by ale nemuselo být špatně. Podle mých zkušeností totiž tato metoda může přinášet i docela dobré výsledky.

Jestli to bude platit i v tomto případě, se dozvíme už tuto sobotu. Teprve až v soukromí za plentou totiž lidé přestanou svoje skutečné preference tajit, protože jedině tam se nemusí obávat agresivity „demokratů“ bytostně přesvědčených o tom, že demokracie je tehdy, když je po jejich.

To jsme to ale dopracovali...