Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Paní, žiju v domácnosti s Dánem, manželem dcery. Jídelna prý někde je, většinou není. 42 hodin bude nejspíš mystifikace. Po své čtvrtstoletí trvající praxi středoškolské učitelky nevěřím, že by to bylo fyzicky a psychicky možné. Chtělo by to řádně ověřit, Anders tvrdí, že tolik hodin týdně ani Dánové nepracují. Tak nevím. Celý život si říkám, že se "neflákám", ale učit 8 hodin denně a pak opravovat, připravovat, no to by ani superman nedal, protože alespoň pár hodin spánku potřebujete. Nespletla jste si to se Severní Koreou?

Školy které jsem v Praze navštěvoval jídelnu neměli, byla přestávka na svačinu kterou jsme si nosili z domova, hlady nikdo z nás netrpěl.

Ano. Tak v půli minulého století.

Já chodil do školní jídelny od roku 1958. Ve Zlíně, tehdy Gottwaldově; nemýlím-li se, byly tam školní jídelny už předtím.

S tím zbytečným financováním škol to nebude tak horké. V "přebytečných" prostorách se v mnoha případech usídlily nejrůznější akademie, univerzity, soukromé střední školy. Po 15 - 20 letech se "najednou" zjistilo, že školních prostor je nedostatek.

Proboha...

Pani Kožušníková, 42 hodin VÝUKY denně žádné hlasivky na světě nevydrží.

Jinak dánský učitel sice procuje 40 hodin týdně, ale "lesson time" je z toho hodin 19. Buď máte tak mizernou angličtinu, že nechápete, co se Vám povídá, nebo prostě lžete.

"Public school teachers in Denmark work around 40 hours per week, 19 hours of which will be lesson time (...)"

Zdroj https://www.tefl.org/teach-english-abroad/teach-english-in-denmark/

padon, 42 hodin výuky týdne

Dobrý den, stávka škol není o rozpočtu v kapitole školství, ale o plošném snížení hodinove dotace pro výuku. Toto plošné opatření nebere v potaz místní situaci škol, a ačkoli v regionech/oborech kde je méně dětí může přinést tolik potřebné úspory. Tak jinde opravdu povede ke snížení kvality výuky, tzn. Většímu počtu žáků ve třídě. Tím větším počtem je míněn nárůst např o 100% v hodinách jazyků nebo odborných technických předmětů. Tzn. Cíl stávky je vyvolání odborné technické debaty, které se MŠMT aktivně brání. Motivem stávky je pochybnost zda li ministerstvo neřeší pouze aktuální rozpočtové napětí změnou parametr ů které se projeví za 10+ let. Ve školství nepracuji a nemám s ním nic společného, i tak mě ale děsí jek snadno diskutující neskočí na podprahové dezinfo v nadpisech médií. O důvod více snažit se pro mladou generaci zajistit pedagogické pracovníky s kritickým myšlením.

Možná, že kdyby bylo rozpuštěno MŠMT, zbylo by víc peněz pro kuchařky, uklízečky a školníky.

Zcela se ztotožňuji s autorkou článku. Víceméně podobně se dá popsat situace ve zdravotnictví. V nemocnicích padají doktoři na hubu, praktici a odborné ambulance dělají od 8 do 14 hodin.

Ztotožňujete se i s tím lhaním? Viz výše.

Skvělé porovnání situace !!!

Výborně !! Konečně slovo do pranice.

Peněz ve školství je dostatek, ale nevyužívají se k účelům vzdělávání, ale cpou se do obskurních soukromých univerzit, nafukují se jimi fakulty sociálních věd, vyhazují se na poradenskou a právní činnost, na nekončící experimenty pedagogických fantastů, na plnění bruselských nesmyslů, na provoz parazitických neziskovek a inkluzívní chaos.

Ve státním sektoru opravdu efektivitu nehledejte. Dánove jsou v tomto ohledu zatím relativně v pořádku.