M. Bicková 29.11.2023 17:37

Paní, žiju v domácnosti s Dánem, manželem dcery. Jídelna prý někde je, většinou není. 42 hodin bude nejspíš mystifikace. Po své čtvrtstoletí trvající praxi středoškolské učitelky nevěřím, že by to bylo fyzicky a psychicky možné. Chtělo by to řádně ověřit, Anders tvrdí, že tolik hodin týdně ani Dánové nepracují. Tak nevím. Celý život si říkám, že se "neflákám", ale učit 8 hodin denně a pak opravovat, připravovat, no to by ani superman nedal, protože alespoň pár hodin spánku potřebujete. Nespletla jste si to se Severní Koreou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 28.11.2023 17:58

Školy které jsem v Praze navštěvoval jídelnu neměli, byla přestávka na svačinu kterou jsme si nosili z domova, hlady nikdo z nás netrpěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 28.11.2023 17:33

S tím zbytečným financováním škol to nebude tak horké. V "přebytečných" prostorách se v mnoha případech usídlily nejrůznější akademie, univerzity, soukromé střední školy. Po 15 - 20 letech se "najednou" zjistilo, že školních prostor je nedostatek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 28.11.2023 14:20

Proboha...

Pani Kožušníková, 42 hodin VÝUKY denně žádné hlasivky na světě nevydrží.

Jinak dánský učitel sice procuje 40 hodin týdně, ale "lesson time" je z toho hodin 19. Buď máte tak mizernou angličtinu, že nechápete, co se Vám povídá, nebo prostě lžete.

"Public school teachers in Denmark work around 40 hours per week, 19 hours of which will be lesson time (...)"

Zdroj https://www.tefl.org/teach-english-abroad/teach-english-in-denmark/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Werner 28.11.2023 13:53

Dobrý den, stávka škol není o rozpočtu v kapitole školství, ale o plošném snížení hodinove dotace pro výuku. Toto plošné opatření nebere v potaz místní situaci škol, a ačkoli v regionech/oborech kde je méně dětí může přinést tolik potřebné úspory. Tak jinde opravdu povede ke snížení kvality výuky, tzn. Většímu počtu žáků ve třídě. Tím větším počtem je míněn nárůst např o 100% v hodinách jazyků nebo odborných technických předmětů. Tzn. Cíl stávky je vyvolání odborné technické debaty, které se MŠMT aktivně brání. Motivem stávky je pochybnost zda li ministerstvo neřeší pouze aktuální rozpočtové napětí změnou parametr ů které se projeví za 10+ let. Ve školství nepracuji a nemám s ním nic společného, i tak mě ale děsí jek snadno diskutující neskočí na podprahové dezinfo v nadpisech médií. O důvod více snažit se pro mladou generaci zajistit pedagogické pracovníky s kritickým myšlením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Doležal 28.11.2023 10:33

Zcela se ztotožňuji s autorkou článku. Víceméně podobně se dá popsat situace ve zdravotnictví. V nemocnicích padají doktoři na hubu, praktici a odborné ambulance dělají od 8 do 14 hodin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Svoboda 28.11.2023 10:30

Skvělé porovnání situace !!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 28.11.2023 9:07

Výborně !! Konečně slovo do pranice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 28.11.2023 7:48

Peněz ve školství je dostatek, ale nevyužívají se k účelům vzdělávání, ale cpou se do obskurních soukromých univerzit, nafukují se jimi fakulty sociálních věd, vyhazují se na poradenskou a právní činnost, na nekončící experimenty pedagogických fantastů, na plnění bruselských nesmyslů, na provoz parazitických neziskovek a inkluzívní chaos.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 28.11.2023 5:29

Ve státním sektoru opravdu efektivitu nehledejte. Dánove jsou v tomto ohledu zatím relativně v pořádku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Válek 28.11.2023 1:26

No místy i trochu demagogie. Dánský způsob bych tedy ani jako příklad neuváděl,když, tak stravování jako ve Finsku.Optimalizace? Jakto, že nám doteď chybí školky?Podobné čarování se děje i ve zdravotnictví,když tam přijdou borci typu Julínka,Hegera atd. To pak ten chaotik při kovidu budoval stanové lazarety. Já to zkrátím,ryze ekonomický pohled (třeba zapomenout na zdravou a vyváženou stravu dětí)je cesta do pekel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek