Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dovoluji si poznamenat, že když je někdo hlasitým podporovatelem vlády, tak se opravdu nemusí bát říkat svůj názor. Logicky pokládá všechny, kteří nějaký cenzurní tlak cítí, za lháře nebo blbce.

BTW podporovatelé současné vlády pokládají všechny ostatní názory za hloupé a/nebo zločinné tak jako tak. Tvrzení "jsou zde cenzurní tlaky", které vláda popírá, je tedy buď hloupé, nebo zločinné. Ti, kdo jej vysloví, jsou označeni jako "béčka". Rozdělení lidí na "občany kategorie A" a "občany kategorie B" je ta pravá demokracie.

No jo, 0/1. :-P

Ehm... za mého mládí se říkalo, že SSSR je "rodinou národů" (nikoli ve smyslu "vlast"). Tak se holt dneska říká jinak, no. Můžeme už nepotřebné laboratoře ve školách předělat zpátky na Síně tradic, jen tam dáme jiné vlaječky.

Za Vašeho mládí.

Za mého také. Jenže jak pan Jakl, tak i Vy sám se dopouštite omylo.

To ruské slovo ‚rodina’ nemá význam ‚vlast’ v našem pojetí. Když to hodně zjednoduším, popisuje společenství do kterého jste se narodil. Jenže ta ruština ještě má několik dalších pojmů, které to upřesňují. V té rodině jsou národy nacionalnosti a další podmnožiny. Na jejích dně je ‚semja’, a to ještě minimálně ve třech významech. Tedy naše rodina pokrevních a přiženěných a přivdaných příbuzných, následují dva další významy, pro nás důležité. On je to vlastně jen jeden, ale jazyková bariéra brání pochopení. Vezmu to oboje najednou: Rodina jazyků, prvků, skupina jazyků, prvků. A ejhle musíme se v chápání toho slova posunout daleko mimo naši běžnou zkušenost.

Ono slovo ‚otrok’ má v naší jazykové skupině jiné souvislosti, nežli slova v jiných jazycích. Znamená dítě. Procházíme u kultury, ve které někdo o otroka tak, jak to slovo dnes chápeme vnímalo jako součást rodiny.

Stejně je to s tím, kdy jsme se (k radosti spousty lidí) stali nepřáteli Ruska. Blbý překlad. Stejně, jako my máme kamaráda, přátele známé, a spoustu dalších slov, mezi kterými dokážeme plynule přecházet, a jejichž drobné nuance chápeme, i ti rusové to mají podobné. Tehdy nás oficiálně přesunuli z kategorie drug do kategorie ne přítel. Všimněte si té mezery mezi předložkou a podstatným jménem. To funguje i v češtině. Ale tvrzení: ‚není to přítel’ i malé dítě odliší od tvrzení: ‚je to nepřítel’. To tam tehdy nebylo. Za nepřítele jsme nebyli označeni. Na to má ten jazyk jiné slovo.

Ono je občas užitečné přestat myslet česky tak, jak to děláme dnes, a všimnout si ostatních slovanských jazyků. Nakonec stačí Bible Kralická, aby si člověk všiml toho, že některá slova dnes vnímáme úplně opačně. A stačí se podívá na běžné idiomy z mládí, aby si člověk všiml že pochvala znamená urážku.

Člověk v mnoha případech rozhodne sám, co nesmí. Tomu se pak říká autocenzura.

Nebo rozum, ale to u vás asi nebude obvyklé.

" Už fakt, že v některých slovanských jazycích, jejichž jméno se nyní nesmí ani vyslovit, má rodina i význam pojmu „vlast“, ...." - tomu se česky říká p͇ř͇e͇d͇p͇o͇s͇r͇a͇n͇o͇s͇t͇.

Naprosto špatně. Tomu se říká nekorektní popsání reality.

Skvěle napsáno, děkuji, pane Jakle.

Dovolím se k vám připojit s poděkováním, chtěl jsem napsat stejnou věc

Vrtění psem.

Rusko není možno vyslovit ? Nesmí se chválit Ruština? Není možné obdivovat ruskou kulturu, opěvovat přírodní krásy Ruska ? Jako bývalý rusofil tohle všechno dělám a nikdy jsem se nesetkal s negativní reakcí.

Do rodiny se nejenom rodíme, ale rodinu i zakládáme. Rodinu dlouhá léta pečlivě budujeme. A dokonce, což mnozí dodnes nedokáží pochopit, existují i rodiny bez dětí.

Nevím jak to má pan autor, ale mojí rodinu ani rodiny mých dětí a přátel "Genderové šílenství" nijak neohrožuje. Dokonce si troufnu říci, že vzhledem k dlouhodobě zhruba polovině manželství které končí rozvodem, rodinu ohrožuje daleko více něco úplně jiného.

Je velmi smutné, pokud se panu autorovi smrkává funkce rodiny na výchovné pohlavky a tresty. Jak sám poznamenává, považuje to za něco normálního a dokonce to vítá. Takže nikoli, správně fungující rodina je především o spolupráci, pozitivních příkladech a kompromisech. A ano, považte, týká se to i dětí. Možná se to zdá panu autorovi nepochopitelné, ale je možné dobře provést děti startem do života bez bití a násilí.

Celý český problém našeho vztahu s EU je to, že se sami pasujeme do role nedospělých, kteří zrovna když trucují byli by raději sirotky. Velmi nedospělé. Dospělým se člověk stává v okamžiku, kdy pochopí svou úlohu a zodpovědnost ve společnosti. Státy jako Dánsko, Finsko, Polsko ... se chovají dospěle. Kdoví kdy se dospěle začneme chovat i my.

Kolik dětí jste vychoval,jaké mají vzdělání, čeho už v životě dosáhli, mají vlastní bydlení anebo mama hotel ?

Bedřich Engels napsal zajímavý spis: Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu. Všechny tyto prvky považuje za překážku při budování komunistické společnosti, a proto považuje za historicky nutné jejich odumírání a odstranění. Což se prostřednictvím bruselském sojuzu za přispění svazácky horlivé fialové vlády skutečně děje.

👍👍

Leccos bych EU odpustil a překousnul.

Určitě ne ale to, když v centru německých a francouzských měst je kolem poloviny cizinců, žen v šátcích, a ctějí to natlačit k nám. Určitě ne, když za kritiku islámu se na vás vrhnou nejen sami muslimové ale i vlastní vláda. Určitě ne, když z daní platím na čínské soláry, větrníky a auta, která nezaclí, nezdaní, zatímco my musíme platit emisní povolenky. Určitě ne, když vás zabanují za kritiku homosexualismu zatímco se ve dne na veřejnosti a v televizi před dětmi předvádí odhalení homosexuálové, nebo transexuálové oblečení v ženských šatech. A to ve světě kde za sex s učitelkou je vězení.

To jsou červená čáry za které je jakkoliv ekonomicky skoro sebevražedné vystoupení z EU akceptovatelné.

V té „(ne)naší“ EU je skákajícím rodičem Brusel, Německo, Evropská komise. Píská Strýček Sam.

Dovolím si veršovat: Daří se nám líp a skvěle, s EU rovnou do brusele.

Pro idioty: Výrazy "do Bruselu" oproti "do brusele" mají zcela odlišné místo určení.