15.4.2021 | Svátek má Anastázie


PRÁVO: Stále dál ve stylu Nagygate

1.6.2015

Zprošťující rozsudek samosoudkyně Heleny Králové, předlistopadové soudkyně a bývalé členky KSČ, ve prospěch obžalovaných Jany Nečasové, dř. Nagyové, & spol. vyvolal rozruch zcela nepřiměřený skutečnosti, že jde o nepravomocné rozhodnutí napadené odvoláním žalobce. S nepříznivými ohlasy se můžeme setkat nejen na domácí půdě, ale ostuda začala prosakovat i přes hranice.

Je to první hmatatelný výsledek mohutných policejních manévrů z noci z 12. na 13.června 2013 na Úřadu vlády ČR a proti bývalým poslancům Ivanu Fuksovi, Petru Tluchořovi a Marku Šnajdrovi umocněných svalnatými řečmi na tiskové konferenci olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana a ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, jež svými dopady do politických poměrů v zemi časem získaly podobnost s pučem v jihoamerickém stylu. Vžil se pro ně shrnující lidový název Nagygate.

Ve veřejnosti se trvale ozývají hlasy žádající kvůli Nagygate hlavu Ivo Ištvana, většinou ale opomíjející odpovědnost Roberta Šlachty. Kritici možná z neznalosti přehlížejí skutečnost, že Ivo Ištvan jako místně nepříslušný žalobce konal na příkaz „shora“, takže prvotního pachatele je třeba hledat výš… a ještě výš .

Veřejná kritika padá na hlavu olomouckých žalobců vytrvale od samého spuštění akce „Nagygate“. Mělo by je to vést k opatrnosti, ale nevede. V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci došlo 27. května 2015 k policejnímu zásahu, který počtem nasazených policistů nedosahuje velikosti manévrů na Úřadu vlády, ale přesto je připomíná. Jeho terčem je opět ústřední orgán státní správy, a to Energetický regulační úřad. Do jeho objektů v Jihlavě, Ostravě a Praze vpadlo přibližně 40 policistů, kteří zabavovali listiny, nosiče dat a počítače, včetně osobního počítače předsedkyně úřadu Aleny Vitáskové. Narušili chod úřadu právě v době, kdy jeho předsedkyně vedla závažná jednání s představiteli všech velkých dodavatelů energií a kvůli razii je musela opustit.

Akce je součástí dalšího trestního řízení proti Aleně Vitáskové, zahájeného v době, kdy se přiblížilo vydání rozsudku v trestním řízení proti ní a dalším obžalovaným u Krajského soudu v Brně: paní předsedkyně zjevně nesmí mít klid, ani kdyby ji Krajský soud zprostil obžaloby. Nemohu se dokonce zbavit podezření, že motivem k dalšímu obtěžování Aleny Vitáskové jsou obavy ze zprošťujícího rozsudku. Domněnka, že nezabránila odebrání licencí k provozování dvou fotovoltaických elektráren v majetku rodiny Zemků, protože se zná se Zemkovými a jednala vědomě a úmyslně v jejich prospěch, je zřejmě neprůkazná. Důkazy, o které ji opřel olomoucký žalobce Radek Mezlík, byly dokazováním před soudem zpochybněny natolik, že soudce dbalý své cti a presumpce neviny by neměl obvinění z úmyslného jednání ve prospěch Zemků uvěřit.

Požadavku protikorupční policie na provedení zásahu vyhověl jihlavský okresní státní zástupce Kamil Špelda, ale hlavní odpovědnost nese samosoudce Milan Pokorný, jeden z mála posledních soudců bez magisterského titulu, který vydal příkaz k prohlídce jako k neopakovatelnému procesnímu úkonu. Nezbytnost razie odůvodnil obavami, že by listiny a jiné důkazy, které policie potřebuje, mohly být vymazány, přepsány nebo by vůbec mohly zmizet. Představa, že v ústředním úřadu státní správy mizí nebo se upravují dokumenty evidované s číslem jednacím, uložené na nosiči dat s nesmazatelným časovým údajem a vztahující se k veřejně známé nezpochybnitelné události, je skutečně hodně zvláštní. Ničení důkazů o věci, která se nepochybně stala a nikdo ji nepopírá, by zřejmě nemělo smysl. Přiznání charakteru neopakovatelného procesního úkonu povolené razii vyvolává pochybnosti o zdravém úsudku soudce bez titulu.

Bezprostředním impulzem k provedení razie byla neochota Energetického regulačního úřadu, jehož nezávislost je chráněna zákonem, vydat policii jmenovací dekret místopředsedkyně úřadu Renaty Vesecké bez odůvodnění požadavku. Kdyby policie požadavek řádně odůvodnila a poslala si pro listinu jednoho jediného policistu, nejspíš by ji bez potíží dostala. Provést za peníze daňových poplatníků nadbytečnou manifestaci hrubé síly je ovšem pro policisty a státní zástupce daleko lákavějším řešením. Klestí si tím pozvolna cestu k nastolení policejního státu.

Razie je dalším z případů postupu, který si policie v poslední době oblíbila: sesbírá bez ladu a skladu listiny a jiné důkazní materiály v naději, že v nich snad najde důkazy, jež by mohla použít proti zájmové osobě. Obhájit zákonnost takového jednání lze jen za cenu usilovného ohýbání paragrafů trestního řádu.

Alena Vitásková si vysloužila další trestní řízení tím, že jmenovala místopředsedkyní Energetického regulačního úřadu Renatu Veseckou, bývalou nejvyšší státní zástupkyni. Protože jmenovaná nemá zákonem předepsanou sedmiletou praxi v energetice, měla se tím dopustit přečinu zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou způsobenou neoprávněným vyplácením mzdy a odměn Renatě Vesecké. Pro veřejnost je obtížné uvěřit soudkyni Heleně Králové, že obžalovaní Jana Nečasová-Nagyová & spol. jsou nevinní, protože jejich jednání chybí subjektivní stránka trestného činu, tedy úmyslnost. Naopak je nepředstavitelné prokázání subjektivní stránky trestného činu Aleně Vitáskové. Jistě nejmenovala Renatu Veseckou místopředsedkyní úřadu s úmyslem způsobit státu škodu vyplácením její mzdy a odměn. Určitě nejednala s úmyslem pomoci Renatě Vesecké k obohacení příjmem, jehož by jinak nedosáhla, protože se jedná o úspěšnou advokátku, která je finančně dobře zabezpečená. Tak hloupá konstrukce skutkové podstaty trestného činu se hned tak nenajde.

Získání elitní právničky s obrovskými zkušenostmi z dlouholetého působení ve vedoucích funkcích ve státním zastupitelství do vedení úřadu, který řeší složité právní záležitosti, je dobrá investice, a to bez ohledu na nejasnosti o její odpovědnosti za vyvolání tzv. „kauzy Čunek“. Vzhledem k tomu, že Renata Vesecká má jako místopředsedkyně v portfoliu úkolů a pravomocí výlučně právní záležitosti, zdravý selský rozum by dokázal omluvit zanedbání podmínky sedmiletého působení v energetice. Je ostatně sporné, zda by se v energetice našel právník se sedmiletou praxí, který by se kvalifikací vyrovnal Renatě Vesecké.

Pro pochopení zhůvěřilosti zásahu z 27. května 2015 neuškodí připomenutí pozadí trvajících snah o odstranění Aleny Vitáskové z čela Energetického regulačního úřadu.

Bývalé vedení ERÚ předsedy Josefa Fiřta a jeho spolupracovníků Blahoslava Němečka, Antonína Panáka a Luďka Pražáka nezvládlo příval žádostí o udělení licence na provozování fotovoltaické elektrárny, který nastal v r. 2010. V tomto období došlo k četným nezákonnostem v licenčním řízení. Snaha o jejich nápravu od počátku r. 2011 byla jen vlažná. Navíc zůstala neobsazená funkce ředitele licenčního odboru až do příchodu Aleny Vitáskové, která do ní dosadila odpovědnou a odborně vyspělou Michaelu Schneidrovou. V mezidobí se sice jakýsi úředník vydával za pověřeného řízením licenčního odboru, ale pověření neměl.

S pochybeními z r. 2010 neměla Alena Vitásková nic společného. Do Energetického regulačního úřadu nastoupila jako jeho předsedkyně až 1. srpna 2011 a o problémech, které vznikly za působení jejího předchůdce, neměla tušení. Jakmile se o nich dověděla, začala konat. Podobně jako před ní senátor Jiří Čunek se pokusila vyvolat trestní stíhání osob, které jsou odpovědné za marnotratné nastavení pravidel pro poskytování podpory provozovatelům fotovoltaických elektráren, které vede k obrovskému plýtvání prostředky ze státního rozpočtu. Stejně jako před ní senátor Jiří Čunek u orgánů činných v trestním řízení nepochodila. Podala řadu trestních oznámení kvůli podvodům v licenčním řízení a postoupila nejvyššímu státnímu zástupci balík licenčních spisů k přezkoumání a případnému podání žaloby z veřejného zájmu na odnětí licence.

Ale v téže době se již protikorupční policie zabývala trestním oznámením, které podal místopředseda ERÚ Antonín Panák kvůli udělení licencí pro dvě fotovoltaické elektrárny v majetku rodiny Zemků. O tom neměla Alena Vitásková tušení, její náměstek ji o svém počínání neinformoval stejně jako o neobsazení funkce ředitele licenčního odboru.

Zatímco nad nepravostmi, ke kterým došlo za působení Fiřtova vedení, se orgány činné v trestním řízení nikdy nepozastavily, v říjnu r. 2012 sdělila protikorupční policie obvinění nové ředitelce licenčního odboru Michaele Schneidrové, která se měla provinit tím, že neprovedla kroky k odebrání licencí na provozování fotovoltaických elektráren rodiny Zemků, které jí podstrčili k podpisu úředníci patřící k bývalému vedení. Odmítla vykonat to, do čeho se zřejmě předchůdcům nechtělo. Musela volit mezi dvěma špatnými rozhodnutími. Odebráním licence by způsobila společnostem rodiny Zemků obrovskou finanční ztrátu. Patrně by je vehnala do stavu nezpůsobilosti splácet miliardový úvěr a možná až do krachu, který by znamenal ztrátu práce pro několik tisíc jejich zaměstnanců. Důsledky by dopadly hlavně na hlavy investorů, jejichž zavinění na zpoždění dokončení výstavby elektráren je sporné, maximálně částečné. Ale bezprostředně by je pocítil stát, u kterého by se propuštění zaměstnanci hlásili o podporu v nezaměstnanosti. Zcela jistě by následovaly soudní spory a možná i mezinárodní arbitráž, kterou by v dané důkazní situaci stát nemusel vyhrát. Neodebráním licence umožnila investorům čerpání podpory ze státního rozpočtu, na kterou získali nárok podezřelým způsobem. Ležela na ní v každém případě těžká odpovědnost, kterou vzhledem k dané důkazní situaci řešila volbou možného způsobení menší škody. V březnu r. 2013 pak bylo sděleno obvinění Aleně Vitáskové, která se měla provinit tím, že Michaele Schneidrové nezabránila v zastavení řízení k odnětí licencí pro elektrárny rodiny Zemků. Nemám ale za jednoznačně prokázané, že se o rozhodnutí Michaely Schneidrové skutečně včas dověděla. Ostatně v dalším vývoji vyvolala řízení, jež vedlo k odnětí předmětných licencí a jejich novému udělení na základě důkazů, jež při původním rozhodování nebyly k disposici.

Pilný žalobce Radek Mezlík vidí v přezkoumání, zrušení a novém vydání licencí pokračující trestnou činnost a vyvolal další trestní řízení, které se pro tuto chvíli obou obžalovaných netýká. Ovšem co není, může být.

Obžalobou z 26. května 2014 nastavil olomoucký žalobce Radek Mezlík obžalovaným Michaele Schneidrové a Aleně Vitáskové podmínky soudního řízení tak, aby je co nejvíce obtěžovalo. Sdílejí lavici obžalovaných s osmi dalšími účastníky, jejichž věc se jich nijak netýká. Dění v soudní síni se k jejich údajnému provinění vztahuje jen občas. Mohou se sice z osobní účasti omluvit, ale jejich obhájci musí být přítomni stále, takže obžalované finančně krvácejí, i když o jejich záležitosti nepadne v soudní síni ani slovo. Jejich zaměstnavatel, jímž je stát, přichází v nadměrném rozsahu o jejich pracovní čas a o energii, kterou spotřebují na překonání stresu z trestního řízení.

Jejich životy jsou vystaveny ničivým účinkům trestního řízení již déle než dva roky. Hlavní líčení u Krajského soudu v Brně bylo zahájeno dne 2.června 2014. Po řadě odročení se přiblížilo k závěru, ke kterému by mohlo dospět v bloku jednání ve dnech 15. až 19. června 2015. Ale i kdyby si obě vyslechly zprošťující rozsudek, není jisté, že se Alena Vitásková dočká klidu, protože státní zástupci jí chystají již dnes další „rozptýlení“.

Alena Vitásková vždy jednala jako nezávislý orgán, čímž popouzela mnoho lidí a podněcovala snahy o její odstranění z čela Energetického regulačního úřadu. Úspěch soudního řízení trestního nebo zahajovaného stíhání kvůli jmenování Renaty Vesecké by ji smetl. Z tohoto pohledu je ale námaha policistů a státních zástupců nadbytečná, protože novela energetického zákona skoncovala s postavením Energetického regulačního úřadu jako nezávislého orgánu a úplně zlikvidovala nezávislé postavení jeho předsedy. Úřad bude nadále přívěskem Ministerstva průmyslu a obchodu. Bude jej řídit pětičlenná rada jmenovaná vládou na návrh ministra průmyslu a obchodu. S nabytím účinností zákona předčasně skončí funkční období příliš nezávislé předsedkyně.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.