Předčasné sněmovní volby přinesou dílčí obměnu tváří v dolní komoře parlamentu. Čekat zázraky a vpád kompetentních osobností bez korupčních stínů do politiky může však jen nezdolný optimista. Zájemci o posty poslanců si musí odepřít prázdniny, jde jim o budoucnost. V politických stranách skončilo sestavování kandidátek, které tento týden budou oficiálně podány. Pohled na již schválené personální složení kandidátek dvou hlavních stran, demokratů sociálních a občanských, žádné nadšení nevzbuzuje. Strany, které mají mezi sedmdesáti a pětaosmdesáti poslanců, by měly přivádět do zákonodárného sboru nejen zasloužilé straníky a vysloužilé regionální bafuňáře, ale i nové tváře a především odborníky schopné kompetentně hlídat exekutivu. Že to umí, ukazuje senát, kde zajímavé osobnosti nasazují nejen menší strany. Politologie pokládá rekrutaci odborníků schopných obstojně řídit stát za jednu z hlavních funkcí stran. U nás příliš nefunguje.

Oranžové celebrity

Pokus ČSSD obohatit svoji kandidátku o celebrity herečku Brožovou a hokejistu Šlegra a o předsedkyni Demokratické strany zelených Zubovou vyzněl rozpačitě. Namísto jasného signálů veřejnosti, že je strana otevřená i nestraníkům, zaplnily média vnitrostranické spory. Nespokojenci zkritizovali svoje vedení a Paroubkem protlačovaná herečka Brožová již získanou nominaci odmítla. Překvapivý krok s umístěním nezařazené poslankyně Zubové na volitelné místo pražské kandidátky ČSSD strana mediálně nezvládla. ČSSD měla jedinečnou možnost oslovit levozelené voliče, kteří jsou nespokojení s politikou současných zelených. Chaotické zdůvodňování, přehazování odpovědnosti a neloajální kritika místopředsedů strany předem vymazala možný pozitivní efekt překvapivého tahu.

Italská inspirace ODS skončila Toskánskem

Předseda ODS již mnoho měsíců pouští do médií, že by rád vytvořil silnější blok než je ODS tak, jak jej známe např. z Itálie (Vzhůru Itálie, Dům svobody atd.). ODS dokonce vyzvala třicet stran a organizací ke spolupráci a zabránění vítězství levice. Nic dál se však nekonalo. Šlo jen o bezradné plácnutí do vody přesně dle Topolánkovi politiky velkoústých prohlášení o cestách do pekel. Na kandidátce ODS do sněmovny byste těžko hledali osobnosti, jako jsou např. senátoři ODS Vondra, Moldán nebo Töpfer. Většina krajských lídrů ODS je nevýrazných a mnozí za sebou mají jednu či více proher s ČSSD. Když už se někdo zviditelní tak tím, že státní příspěvek na kancelář posílá své manželce.

Že se regiony snaží poskládat kandidátky dle složitých dohod a obchodů, je pochopitelné, že to vede k úpadku kvality kandidátky, prokázala praxe. Vedení ODS nemá zájem volby vyhrát s pomocí neokoukaných tváří aspoň několika odborníků, raději vyhodí přes dvě stě miliónů za pochybný marketing a negativní kampaň. Přitom je odkud brát, ODS vytvořila poradní orgán NERV, který si získal respekt a dobře sloužil vládě jako ochraná clona proti opozici. Popusťme uzdu fantazii, co kdyby v čele krajský kandidátek ODS stáli např.: Pavel Kohout (NERV, kandidát ODS na místopředsedu vlády pro ekonomiku), Jiří Schwarz (NERV, Liberální institut), Roman Joch (Občanský institut), Stanislav Bernard (pivovarník, kandidoval za ODS do Senátu).

Zelení to nevytrhnou

Menší strany několik osobností nabízí (např. SZ – Šiklovou, Jařaba) a možná se i někdo dostane do sněmovny (Hybášková - lidovci-EDS, pokud ji nepřekroužkují bratři), v jejich případě je to však z nouze cnost, jak zaujmout média. Modernizace ČSSD i otevření ODS opět zůstalo proklamacemi, vládnout nám budou osvědčené, prolobbované kádry. Paroubek ani Topolánek nemají NERVy skutečných lídrů schopných otevřít svoje klany nové krvi.

kráceno vyšlo v HN

Autor je politolog a právník, vlastní stránka www.milanhamersky.cz