3.3.2024 | Svátek má Kamil


POLITIKA: Přímá volba presidenta ČR

13.2.2012

Zbytečná a škodlivá

Lze mít rád naši Ústavu a lze mít rád přímou volbu presidenta, ale nelze mít rád obě zároveň.

Zbytečná:

(1) ČR je parlamentní demokracie, v níž je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Vláda má ve svých rukou hlavní exekutivní moc a v této ústavní konstelaci postrádá přímá volba presidenta smysl. Přímá volba presidenta je žádoucí v presidentské (např. USA) či polo-presidentské demokracii (Francie, Polsko), kde president má výrazné exekutivní pravomoci, a proto potřebuje přímý mandát od voličů. V parlamentní demokracii je nadbytečná.

(2) Ústavodárce možnost přímé volby presidenta v roce 1992 zvažoval a zavrhl. Od té doby nenastala objektivní situace, která by si vyžadovala změnu Ústavy. Loajalita vůči Ústavě si vyžaduje, aby Ústava nebyla měněna bez závažných objektivních příčin, jen tak z rozmaru.

(3) Nepřímá volba presidenta prozatím fungovala nadmíru dobře: byly zvoleny dvě výrazné, silné osobnosti. S jejich názory lze politicky nesouhlasit, nelze však nevidět, že to byli a jsou silní a důstojní presidenti. Proč opouštět to, co funguje tak dobře?

(4) Demokratická tradice ČSR a ČR: Co bylo dost dobré pro Masaryka (volba parlamentem), není dost dobré pro presidenty nastávající? Z úcty k Masarykovi by se žádný další president neměl snažit o něco víc, o nějakou "lepší" volbu. (Příklad: v USA původně neměli ústavní omezení presidenta na dvě období, ale všichni presidenti po dobu 150 let respektovali precedens prvního presidenta George Washingtona, který sám sebe omezil jen na dvě období. Až F.D. Roosevelt nerespektoval Washingtonův precedens, nechal se zvolit čtyřikrát, nebylo to pro demokracii a ústavní omezení moci dobré, Američané následně změnili ústavu, která nyní limituje počet období na dvě. Kdyby byl držen precedens, nemusela se měnit ústava. To ukazuje, jak je pro stabilitu demokracie dobré (a) neměnit ústavu, (b) držet precedens, jenž zavedl první president).

(5) Země s parlamentní demokracií, které přesto zavedly přímou volbu presidenta, např. Slovensko, si tím nijak nepolepšily. Přímo volení presidenti nejsou o nic důstojnější či výraznější než presidenti volení nepřímo. Spíše představují průměr.

Škodlivá:

(6) Lze předpokládat, že přímou volbou bude zvolen "nejnižší společný jmenovatel" – tedy nejméně vyhraněný, nejméně originální, nejvíce průměrný, nejvíce nemastný-neslaný kandidát, který coby šedivý průměr bude vadit nejmenšímu počtu lidí. Naopak nepřímá volba skýtá možnost (ne jistotu) občasné volby i originálního, vyhraněného presidenta.

(7) Přímá volba presidenta by nesjednotila národ za presidentem více, než volba nepřímá, nýbrž by jej naopak mnohem více polarizovala: volební kampaň by rozdělila občany na dvě nepřátelské skupiny.

(8) Naši presidenti jsou silní presidenti – tradice od Masaryka. Napínají své ústavní pravomoci až k prasknutí. Kdyby byli voleni přímo, byli by vůči vládě a parlamentu ještě více arogantní, než jsou teď. Když přímá volba presidenta, tak už by mělo smysl zavést systém presidentský a učinit presidenta hlavou exekutivy. Ale ponechat parlamentní demokracii a zavést přímou volbu presidenta v ČR s tradicí silných presidentů ve vztahu president-vláda nebude dělat dobrotu.

(9) Přímá volba presidenta – která navíc, jak bylo ukázáno výše, nepovede ke kvalitnějším výsledkům – je navíc extrémně drahá. Takové jedny (navíc dvoukolové) volby stojí 600-700 milionů - zbytečně.

(10) Předchozí defekt lze odstranit tak, že volba presidenta by se spojila s jinými volbami (senátními, krajskými); to by ale přineslo tyto další defekty:

(A) snížilo by majestát presidentské volby - učinilo by ji jen jednou z mnoha – onen majestát mimořádné slavnosti ve Vladislavském sále by pominul – a

(B) volbu by stranicky zpolitizovalo; volba presidenta by nebyla vnímána samostatně, ale jen jako součást politických voleb a kampaní do Senátu či krajů, jako součást politické kontroverse dne.

Závěr:

Zavedení přímé volby presidenta je z důvodů (1) až (5) zbytečné a z důvodů (6) až (10) škodlivé. Je proti ústavnímu mechanismu rozdělení, omezení a vyvážení mocí.

Lze mít rád naši Ústavu a lze mít rád přímou volbu presidenta, ale nelze mít rád obě zároveň.

Autor je ředitel Občanského institutu
Převzato z blogu autora s jeho svolením