Kritizovat nového premiéra Andreje Babiše není těžké, vždy se nabízí nějaká příležitost. Ani nejpřísnější z jeho kritiků však nemůže popřít, že přišel s novým stylem politiky, a co víc, nejde vyloučit, že tento nový styl může být úspěšný.

Je známo, že se Babiš i v politice chová jako manažer, který dokáže rozdělit konkrétní úkoly a pak žádat co nejefektivnější plnění. Ilustrativním příkladem může být případ prasečáku na místě koncentračního tábora v Letech. Mnozí politici mluvili o tom, jak je nutné takovou ostudu odstranit, ovšem teprve Babišův věcný příkaz, že je nutné prasečák vykoupit, přinesl potřebný výsledek.

To ovšem není všechno. Politika Babišova hnutí ANO není být příliš konkrétní, v každém případě je však obrácena do budoucnosti, kterou představuje na rozdíl od ostatních stran jako prostor, kde nejsou jen hrozby, ale kde se nabízejí nové možnosti. Zároveň se nový premiér představuje jako člověk, který dokáže společnost do této budoucnosti přivést a cestou odstranit všechny složitosti a komplikace.

Existuje ještě jeden rozměr, který se osvědčuje při skládání nové vlády. Vítěz voleb a nový premiér oznamuje všem, že se mohou zúčastnit přípravy vládního programu. S touto výzvou nejdříve oslovil své voliče, pak ostatní strany v parlamentu a naposledy sociální partnery.

Využívá tak stejný model, jako mnozí jiní středoví politici v Evropě. Nebude už vládnout pouze pro občany, ale společně s občany. Ti se mohou kdykoli podílet na definici toho, co je třeba udělat.

Babišovu nabídku mnozí oceňují, konkrétně to je případ zaměstnavatelských a odborových svazů při jednání tripartity. Ještě předtím, než přišel s programem do sněmovny, diskutoval o něm s podnikateli i odbory a se zájmem vyslechl jejich připomínky. Sněmovna může tento program při hlasování o důvěře odmítnout, bude však jen těžko hledat věcný důvod, proč se jim vláda s takovým programem nelíbí.

Takový důvod by se jistě našel, ovšem Babiš už avizoval, že také kritické podněty do nové verze programu s klidem zapracuje. Každý rozumný nápad zasluhuje, aby se uskutečnil. Co tedy ostatním politikům na Babišovi vlastně vadí, tak zní otázka, kterou si položí po očekávaném neúspěchu při hlasování o důvěře řada obyčejných občanů.

Tento přístup má ovšem také své hranice, jak se ukázalo i na jednání tripartity. Babiš slibuje, že sníží sociální pojistné, jak si přejí podnikatelé. Odborářský předák Josef Středula však věcně upozornil, že po snížení pojistného nebude na důchody a jiné sociální dávky, jejichž zvýšení Babiš rovněž slíbil.

Teď se tedy musí nový premiér rozhodnout a nějaké konkrétní mantinely pro svůj program přece jen postavit. Dalo by se očekávat, že přednost dostane snížení pojistného. Přece jen je Babiš šéfem velké obchodní korporace a měl by tedy sledovat liberálně-ekonomický přístup.

Tyto své sklony ostatně potvrdil ve výrocích, kde zpochybnil nařízení minulé vlády o minimálních mzdách řidičů autobusových linek v krajích. Jak může vláda cokoli nařizovat provozovatelům soukromých autobusových linek?

Nemá smysl předbíhat, ale už dnes se dá říci, že správné odpovědi na takové otázky nakonec rozhodnou, jestli bude Babišova mise úspěšná.