ODS, v době svého osmiletého působení v opozici, měla dostatek času si tuto pozici vyzkoušet. Všichni resortní ministři předložili dokumenty v rámci Modré šance a byli vládním politikům ostrými a věcnými kritiky. Pořádali desítky seminářů a vysvětlovali lidem vlastní záměry. Dokázali tak naplnit to, co se od opozice např. ve Velké Británii čeká - ustavit stínovou vládu, která bude bedlivě sledovat kroky té skutečné a bude předkládat oponentní návrhy.

Osmiletá práce v opozici se ODS i České republice vyplatila. ODS nemusela horečně vytvářet resortní dokumenty, ale opřela se o návrhy již vydané. Přišla do vlády s jasným cílem, co obhajovat a ač omezena koaliční dohodou dokázala své zásady prosadit do vládního prohlášení. Česká vláda tak po dlouhé době představila reformní program s jasnou vizí a cílem, které postupně uvádí do praxe.

Z dosavadního chování sociálnědemokratických představitelů mám však pocit, že se o vytváření podobných konceptů ani nepokoušejí a naopak pokračuje v předvolební rétorice. Místo věcných a racionálních argumentů zaznívají pouze demagogické a emocionální reakce, které pranic nesouvisejí se zlepšením stavu jednotlivých politik.

Bohužel se tak ukazuje pouze skutečnost, že ČSSD se vůbec nezměnila. V době svého vládnutí pouze iracionálně reagovala na návrhy ODS a sama nepřinášela skutečná řešení. Charakter strany reakce si ČSSD uchovává i nyní. A co více, ani před rokem a půl, ani nyní není tato kritika věcná a socialistická opozice je tak pro tuto zemi neužitečná.

Domnívám se proto, že rozumným řešením jak pro Občanskou demokratickou stranu, tak pro Českou republiku, je ponechat iracionální sociální demokracii v opozici minimálně osm let, aby se alespoň v jejich druhé polovině vymanila z bludného kruhu svých nereakcí a začala přispívat ke zlepšování české politiky konstruktivními návrhy.

Časopis CEVRO, 5.4.2007

ministr vnitra a informatiky, místopředseda ODS a poslanec PČR