Mezi množstvím textů hodnotících nečekaný politický konec Miroslava Kalouska chybí pohled skrze jeho argumenty. Komentáře vypovídají mnohem více o autorech než Kalouskovi. Např. Jan Kalvoda se v LN 12.9. zaměřil na ústavní aspekty celé věci. Expředseda lidovců patří k politickým matadorům a proto by jeho kroky a jejich zdůvodnění nemusely nikoho tolik překvapovat.

KDU-ČSL nenastaly potíže včera. Již při krajských a senátních volbách na podzim 2004, vydávaných Kalouskem za úspěšné, utrpěli lidovci citelné oslabení. Nešlo jen o nejviditelnější ztrátu čtyř hejtmanů a postu předsedy Senátu, přestali být fakticky celostátní stranou. V Ústeckém a Libereckém kraji nezískali žádného zastupitele, ve Středočeském a Karlovarském kraji uspěli jen díky koalicím. Na úrovni Prahy mají jen jednoho zástupce a tomu letos na podzim hrozí propad. Červnové volby do Poslanecké sněmovny tento trend jen potvrdily. Lidovci dnes nemají poslance ve čtyřech ze čtrnácti krajů. V podzimních senátních volbách obhajuje polovina lidoveckých senátorů a jejich klub téměř jistě výrazně oslabí. Uvnitř KDU-ČSL dojde k posílení regionů jižní, střední Moravy a východních Čech.

Varianta české CDU/CSU v koalici ODS/KDU

Kalousek pochopil, že česká politika bude v nejbližší době výrazně polarizovaná a jeho sebesilnější apely do médií to nezmění. Zvolil strategii výrazného příklonu k ODS a přípravu volební koalice ODS/KDU pro vzoru německých CDU/CSU, která by mohla pozici lidovců zakonzervovat a vliv v rámci dvojbloku výrazně posílit obdobně jako ve Čtyřkoalici.

Situace se však nevyvíjela příznivě. Velkou část vlivných straníku nápad nenadchl a z ODS měl (stejně jako veřejnost) množství náznaků, že se brzy domluví s ČSSD, mimo jiné, na dalším oslabení menších stran. Nová vláda bez účasti lidovců se už postila do personálního "úklidu". Nahradí svými lidmi desítky kalouskových vlivných kolegů na ministerstvech a dalších centrálních orgánech a zpřetrhá letité vazby. I další trendy, např. stárnutí členské základny a její výrazné ztenčování, ohrožují samotnou politickou relevanci lidovců. Očekávat lze téměř jistý velký neúspěch lidovců v podzimních senátních volbách a oslabení v komunálních volbách, především ve větších městech.

Kalousek se zachoval jako hráč

Tradiční lidovecké lavírování nahradil Kalousek sázkou na jednu kartu. Po odstřelení expremiéra Grosse to byla jeho největší politická hra. Pokud by vyšla, mohl Kalousek získat pro lidovce dosud nepoznaný politický a ekonomický vliv. O nezdraru rozhodla jeho neschopnost vysvětlit nutnost opření vlády socialistů a lidovců o komunisty. Vzdor straníků daný obavou z blížících se komunálních a senátních voleb i dlouhodobou nespokojeností s oslabováním strany zazněl nečekaně silně a jednoznačně. Kalousek okamžitě zavelel k ústupu, a minimalizoval tak politickou škodu nepovedené akce. Poznal, že tuto hru prohrál.

Zda hráč Kalousek skončí v politice, není jasné. To, jak se bránil pustit post předsedy poslaneckého klubu, naznačuje, že si nechává otevřená zadní vrátka. Zda má ještě nějaký trumf v rukávu, se ukáže pravděpodobně až v prosinci na sjezdu lidovců v Brně.

psáno pro LN

(autor je právník a politolog, předseda Institutu K.H. Borovského, osobní web www.milanhamersky.cz)