Podpora doposud známých prezidentských kandidátů v průzkumech vykazuje značnou stabilitu. Končící prezident Klaus nedávno veřejně podpořil kandidaturu Miloše Zemana, postupně se dotahujícího ze třetího na druhé místo. Vzápětí několik poslanců ODS střední váhové kategorie přispěchalo s přitakáním této možnosti. Sám Miloš Zeman obratně využil aktuální mediální hry, v níž hbitě podle potřeby střídá pozici břitkého glosátora a laskavého státníka. Uvedl, že doufá v podporu jak části ODS, tak i ČSSD. Má bohužel pravdu, vlivní členové obou těchto státostran a především významná část jejich voličů už zapomněla na ostudný způsob jednání vlády Miloše Zemana. Vždyť to byla doba krásné stability, ČSSD si dělala, co chtěla, ve vládě s podporou opozičních ODS a KSČM. A ODS měla tutéž luxusní volnost na krajích, které po prvních volbách ovládla spolu s lidovci, par drobků se u prostřených stolů našlo i pro ČSSD.

Malovat Zemana na zeď

Přímá volba prezidenta do českého politického systému nepatří. Její zastánci museli vědět (pomiňme nekompetenci VV, LIDem), že jejím schválením vyvolají zlé démony populismu. Laskavý čtenář mi odpustí, že svoje tvrzení o Miloši Zemanovi jako favoritovi přímé volby nebudu obšírně argumentovat. Připomeňme jen pokus o "primárky" v ČSSD v roce 2002, kde rozdílem třídy porazil Otakara Motejla, Martina Potůčka a Jaroslava Bureše, kterého ČSSD neúspěšně vyslala do prvního kola volby prezidenta. Tvrdím, že v prvním kole Miloš Zeman hravě sfoukne protikandidáty s papírovou podporou průzkumů. Obliba totiž není to stejné jako přímá podpora. V roce 2010 pouze na jeho jméno a s malou kampaní málem uspěla Strana práv občanů – Zemanovci při volbách do sněmovny (spolu s hlasy pro Bobošíkovou fakticky zamezili silnému vítězství ČSSD a ukončili Paroubkovu éru).

Zvolení Miloše Zemana prezidentem je noční můrou pro všechny, kteří doufáme v postupnou kultivaci české politiky a vytlačování jejích nejhorších představitelů po věznicích, Bahamách a chatách na Vysočině nebo Toskánsku. Je zbytečné unavovat výčtem kriminálních kauz z jeho premiérské éry a připomínat desítky "odkloněných" miliard z deblokace ruského dluhu, gripenů, atd. Miloš Zeman je čisté zlo. Vedle projevů poraněného zvířete, kdy v ráži uráží napravo nalevo i do zahraničí, umí nastavit i státnickou tvář. Jeho inteligence a občasné přesné a vtipné glosy jej činí pro mnohé přijatelným a o to více nebezpečným.

Šance druhého kola

Ještě několik měsíců nás čeká hledání prezidentských kandidátů a zmatky kolem registrace těch, kteří půjdou cestou shánění potřebných padesáti tisíc podpisů pod svoji kandidaturu. V prvním kole bude kandidátů jistě přes deset, možná i přes patnáct. Do druhého kola půjde Miloš Zeman s kým? O to se dnes hraje. Kdo je schopný porazit Miloše Zemana. Je ironií dějin, že místo hledání Antiklause hledáme Antizemana. Nepropadejme předčasně panice, v druhém kole prezidentských voleb zastavili na Slovensku Mečiara a ve Francii Le Pena. Nejsme o nic horší, když jde do tuhého, vzpomeňme si na naše fotbalisty. Přesto si myslím, že by bylo lepší Zemana vůbec nepouštět do hry a vybírat z dobrých kandidátů levice (Dienstbier), středu (Fischer) a pravice (Schwarzenberg).

Autor je politolog a právník protikorupčního sdružení www.Zmena2012.cz

upravené vyšlo v HN