První finální verze auditu regionálních fondů, které zpracovala Evropská komise kvůli podezření ze střetu zájmů týkající se i premiéra, je hotová.

Z Bruselu dorazila zpráva, že se právě překládá do češtiny a bude každým dnem odeslána do Prahy. Jak sdělila zástupkyně Evropské komise Andreana Stankovová, termín finálního dokončení bude dodržen.

Pokud odpověď české strany dorazila do Bruselu 2. září a komise má na zpracování tři měsíce, měl by audit dorazit do Prahy v pondělí 2. prosince 2019.

Jenže ještě v předstihu ministerstvo pro místní rozvoj vedené Klárou Dostálovou z hnutí ANO váhá se zveřejněním zprávy. To byl důvod, proč jsem se obrátil na právníky. Většina z nich se z různých důvodů k tomuto případu odmítla vyjádřit.

Nejotevřeněji situaci pro Český rozhlas Plus popsal advokát Tomáš Sokol: „Pokud jde o případnou zprávu o výsledku šetření možného střetu zájmů, nemusí být zveřejněna, byť by to asi bylo žádoucí, ale podle mne neexistuje nic, čím by se dalo odůvodnit odmítnutí zaslání zprávy tomu, kdo o ni požádá s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Leccos podivného se stalo praxí, ovšem že by se někdo pokusil tvrdit, že na tuto zprávu není nárok, by mne pořád ještě hodně udivilo.“

„Ale asi by se to podstaty věci nedotklo, protože i kdyby zpráva byla tajná, tak žijeme v Česku, takže by ji média měla do 24 hodin. Minimálně od poslanců a senátorů. Nicméně, jde o informace týkající se politického představitele a toho, jak vykonává svoji funkci. To je mimo veškerou diskusi věcí veřejnou.“

A jak známo, státní orgán, který zprávu obdrží, je povinen její kopii na žádost kohokoliv vydat, protože na tento druh zpráv se nevztahují výjimky. Nejde o informaci o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, ani se na zprávu nevztahují další omezení práva na informaci.

„Dá se tedy předpokládat,“ sdělil mi Tomáš Sokol, „že už teď leží na ministerstvu balík žádostí novinářů, politiků a dalších osob.“

A pokračoval: „Samozřejmě, pokud by se skutečně našel někdo, kdo by zprávu odmítl vydat, je tu možnost podat žalobu, která by asi měla jednoznačnou šanci na úspěch. Ostatně úspěšné byly i dost problematičtější požadavky.“

Profesor Jan Kysela mi k tomu ještě řekl: „Odhaduji, že je velmi málo srovnatelných případů, kdy je auditován vysoce postavený představitel členského státu.“

Jenže situace ukazuje na něco hlubšího a podstatnějšího, než je problém se zveřejněním. Naše společnost se s touto velmi důležitou situací, kdy je zpochybněna čest premiéra, a tím pádem i celého státu, neumí vypořádat věrohodně sama. Tato skutečnost podkopává důvěru v naše bezpečnostní i justiční instituce a spoléhá se hlavně na to, co tomu řeknou v zahraničí.

Takové chování jen potvrzuje to, co občas slyšíme, že patříme mezi nesamozřejmé státy. Stále čekáme na Godota, který má jako ve hře Samuela Becketta změnit osudy lidí, ale ten nikdy nepřijde a nemusí přijít ani v tomto případě už proto, že neumíme či nechceme umět číst skryté významy sdělení evropských diplomatů, která jsou často významnější než oficiální audity.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus