1.3.2024 | Svátek má Bedřich


POLITIKA: Blbnutí z veder

16.7.2010

Po škaredém květnu, kdy to vypadalo, že pro samou vodu žádné léto nepřijde, přišlo krásné červnové počasí a červencová vedra vysoušejí zatopené domy, pole, zahrady, lesy, ale zdá se, že i mozky politiků. Jak si jinak vysvětlit oznámení známého protikuřáckého křižáka Borise Šťastného, nota bene ve funkci předsedy zdravotního výboru nově zvolené dolní komory parlamentu, že hodlá jako jeden z prvních zákonů opět navrhnout změnu spočívající v absolutním zákazu kouření v restauracích (barech, vinárnách atd.), než že ho zmáhá vedro a mozek se mu při špatném pitném režimu vysouší.

Aby bylo jasné, jsem příležitostný kuřák doutníků a dýmek (kouřím je jen v létě a jen venku), kuřácké restaurace či jiné lokály zásadně nenavštěvuji. Ale absolutní zákaz kouření považuji za naprostý nesmysl a jistý akt terorismu zákonodárce, který hodlá jako správný sociální inženýr napravovat svět v domnění, že ví lépe než jiní, co je správné. Především B. Šťastný je lehce postižen svou profesí a když jej označím německým "der Fachidiot", tak jsem se zjevně nespletl. Má dojem, že když zakáže kouřit v restauracích, změní svět k lepšímu, zlepší zdraví občanstva a zachrání hosty nekuřáky, kteří jsou chudáci terorizováni v lokálech přítomnými kuřáky.

Nic z toho však se nestane. Absolutní zákaz jen povede k tomu, že kuřáci budou kouřit víc před restauracemi počasí nepočasí, o to více kouřit jinde, a tak lze očekávat, že dalším krokem poslance Šťastného bude absolutní zákaz kouření všude (možná pod trestem smrti nejlépe). Není také důvod nechat bez povšimnutí i alkohol, proč proboha není zakázán ten, vždyť také škodí zdraví a že nevadí kolemsedícím abstinentům - to také není pravda, musejí se na ten ožralý dobytek, po kterém zůstávají znečištěné záchodky a chodníky dnes a denně dívat. Na zdraví národa tento zákonný zákaz, pokud se jej podaří prosadit, nebude mít žádný pozitivní vliv.

Je pochopitelně pravda, že tvrzení, že kuřáci umírají dříve a tím šetří náklady ve zdravotnictví, je velká volovina, ale je na druhé straně pravda, že stát se nevzdá ani náhodou vysoké spotřební daně z tabáku, protože mu velmi vyhovuje, že si jím lepí rozpočet. Zvedne-li se tato spotřební daň (a třeba i z lihu), pak tak jako tak neklesne spotřeba tabáku nebo alkoholu, protože kdo kouřit chce (nebo chce pít alkohol), tak bude kouřit a pít rodina nerodina. Jsme jen lidé a tak to prostě je - máme mozek, jen jej používáme tak nějak ujetě, často sobě vědomě ku škodě. Lékař Šťastný to nejspíš ví anebo přinejmenším tuší, ale ponese tu vlajku boje proti kouření neúnavně dále, protože je známo, že deprivantní zaťatci se principiálně nevzdávají a je to navíc taková pěkná laciná sebereklama. O co rozumněji zní názor nového ministra zdravotnictví dr. Leoše Hegera, že "stát by měl paternalismem šetřit". Kdepak s tím na dr. Šťastného, ten patrně nemá jiné závažnější úkoly. A nechat snad na majitelích restaurací rozhodnutí, zda jejich podnik bude kuřácký nebo nekuřácký - to ani náhodou. Že mnoho restaurací už nekuřáckých dobrovolně je, a bez problémů na ekonomiku podniku, to poslance Šťastného naprosto nezajímá.

A teď to hlavní nakonec - tohoto zavilého pytlíka ve službě zdraví lidu si ODS vytlačila na první místo kandidátky v Praze do komunálních voleb. Bravo, pánové z vedení pražské ODS, to je fantastický tah, zvláště když proti němu bude stát v čele TOP 09 těžká váha - střízlivý, vždy uměřený a korektní a především vyrovnaný nekuřák Tůma. A pak že v ODS není legrace.

Autor je advokát