V minulých dnech rozvířilo i tak už nepoklidný mediální prostor odvolání Hany Lipovské z Rady České televize. Samotnému odvolání předcházelo nejen podivné hlasování o zařazení-nezařazení tohoto bodu na pořad jednání Poslanecké sněmovny, ale i šarvátka u řečnického pultíku, jejíhož zhlédnutí byli voliči „ušetřeni“.

Proč tolik povyku kvůli jedné jediné osobě, když stejně nejsou všechna místa „českotelevizních“ radních obsazena a poslanci se již delší dobu nemohou dohodnout na osobnostech, kterými by radu doplnili do zákonem stanoveného počtu? Proč tolik povyku kvůli jedné mladé, nadané a také ambiciózní ekonomce? Vždyť nikdo není nenahraditelný.

Zvolení Hany Lipovské do Rady ČT byl takový malý zázrak. Netajila se kritickými názory na „veřejnoprávní“ televizi, byla nominována Českou biskupskou konferencí, které tehdy předsedal kardinál Dominik Duka. Ten její kandidaturu obhajoval tím, že kritické hlasy mohou televizi prospět, ona sama působila v Institutu Václava Klause. Tedy „handicapů“ víc než dost.

I když měla v radě samozřejmě jen jeden hlas, což na zásadní změnu jistě nestačilo, podala řadu podnětů především ohledně financování ČT, kritizovala i nehorázné odměny generálního ředitele Dvořáka a navrhovala jejich nevyplacení. Dokonce na něj kvůli špatnému hospodaření podala i trestní oznámení. Jako ekonomka ale mohla podcenit právní stránku věci, je tedy možné, že k žádnému nezákonnému jednání nedošlo. Jisté je jen to, že policie toto oznámení odložila.

Působení Hany Lipovské v televizní radě bylo trnem v oku mnoha lidem. Některým zaměstnancům a manažérům televize, řadě politiků a všem těm, kteří si nárokují patent na šíření jediné „správné pravdy“. Vadila i těm, jejichž čísla bankovních účtů jsou přilepena na více než sedmimiliardovém „veřejnoprávním“ měšci.

Hana Lipovská musela tušit, že její kritici využijí každé příležitosti, jak ji z rady „vyštípat“. Přesto neodolala „svodům politické angažovanosti“ a rozhodla se kandidovat za uskupení jednoho nezařazeného poslance. Byl to risk a ten se její funkci stal osudným.

V žádném případě ale působení Hany Lipovské v Radě ČT nebylo marné. Svou práci sice už nestačila úspěšně završit, ale šla správným směrem a je naděje, že se její práce zhodnotí v budoucnosti.

Protože „veřejnoprávněsoukromý“ moloch, který si dle zákona říká Česká televize, naléhavě potřebuje vyvětrat.