Všichni víme o události, která se stala tento týden na Slovensku. Byl zavražděn novinář. Nevíme ještě na 100 % proč, ale média tvrdí, že připravoval článek, jak italská mafie na východním Slovensku zneužívá peníze z eurofondů.

To už může být pro někoho důvod k vraždě. Aby toho nebylo málo, do kauzy údajně podle spekulací médií měli být namočeni i vrcholní slovenští politici. Že to může skutečně být vážné, signalizují rezignace politiků. Politici mají obyčejně hroší kůži a jen tak kvůli něčemu neodstupují. Jejich zapojení do kauzy prý podle mediálních spekulací mělo spočívat v tom, že si Italové potřebovali zajistit politické kontakty, aby za každé vlády uměli ovlivnit rozdělování evropských peněz. Pokud by se to potvrdilo, průšvih by šel napříč různými stranami.

Takže zase zločin a zase podvod kolem dotací. Nemáme toho u nás málo? Nečteme o tom skoro denně? Naštěstí u nás se kvůli dotacím dosud nevraždí. Prý ale existuje i propojení slovenské kauzy do ČR...

Zastánci dotací teď jistě prskají, že dotace přeci špatné nejsou, že špatní jsou jen lidé, kteří je ve velkém rozkrádají. A že kvůli zločincům přeci nezrušíme tak dobrou věc.

Ale to je omyl. Já tvrdím, že dotace jsou špatné principálně. Jsou špatné, protože schopným berou a neschopným dávají.

Média i politici dotace glorifikují. Dokonce se zlobí, že ze strukturálních fondů nezvládáme čerpat peníze v dostatečném množství. A často se vyjadřují v tom smyslu, že je to průšvih až na půdu a že s tím „musíme“ něco dělat. No uznejte, tolik peněz na jedné hromadě, stačí po nich jen ruku natáhnout, a my ji nenatahujeme. To jsme ale vrtáci! Tedy aspoň tak se o tom píše v probruselských novinách, které díky tomu, že jsou probruselské, nejsou na seznamu nevhodných médií.

Peníze od EU nerostou ale na stromech. Brusel přihodí část, my přihodíme část. Říká se tomu spolufinancování. No a teď si představme zemi, jejíž hospodářský růst skomírá, či která se dokonce potácí v recesi a která si nasekala dluhů jako... no třeba jako Řecko. A představme si, že Brusel bude tak hodný, že se takové zemi rozhodne pomoct a poslat jí peníze z evropských fondů.

Kontrolní otázka: Co se asi stane s jejím státním rozpočtem? Správně, vzhledem k nutnosti spolufinancovat projekty placené z evropských peněz se stav jejího rozpočtu ještě zhorší. Přesně tak, jak se zhoršil v Řecku, které v rámci své „záchrany“ dostalo dotací víc než kdo jiný a které si za evropské peníze postavilo majáky u písečných pláží, u kterých nikdy žádná loď neměla šanci ztroskotat, i kdyby se o to pokoušela, a dálnice mezi vesničkami o deseti obyvatelích, po kterých teď dvakrát denně projde oslí povoz.

A konečně, proč vstupuje odhadem 90 procent politiků do politiky? Protože chtějí buď peníze, nebo moc, nebo obojí. Peníze získají z funkce, nebo z úplatků, nebo z obojího. Pocit moci získají... třeba při přidělování veřejných zakázek. A obojí dohromady – peníze i moc - získají při uplaceném přidělování veřejných zakázek financovaných z evropských peněz. A aby se kradlo lépe, rozumějme, aby to bylo komplikovanější a neprůhlednější, vyrobí se co nejvíce tzv. operačních programů a možností, kde se evropským penězům různě dostat. Kdyby šlo získat peníze třeba jen a pouze stavbu dálnic a vždy stejným způsobem, nešlo by tolik krást. Sice by šlo z Prahy do Brna dojet po dálnici jako v civilizované zemi, ale koho to zajímá, stejně je zase zvolíte.

A nyní to složme jako skládačku dohromady: jak ukázaly staré i současné kauzy, nemalá část politiků se řídí heslem „Co můžeš ukrást dnes, nenechávej na zítra“, a proto mají obrovský zájem čerpat, neboli rozkrádat peníze z evropských fondů. Vymýšlejí se proto projekty, které zvětšují státní dluh. Ale současně tyto projekty nepomáhají, protože jsou uměle vymyšlené, a tedy nepotřebné. Zkrátka vymýšlejí se hloupé projekty. „Pomáhají“ jedině těm, kterým se podaří dotace rozkrást.

Taky si všimněte: Když nás chce mít například Německo v hrsti a chce středoevropské politiky někam dotlačit, neřekne: „Budou se vyšetřovat vaše dotační kauzy.“ Ale řekne se: „Sebereme vám dotace.“ To je jako říct zaměstnanci: Vezmeme ti bonus, když budeš zlobit!

Co víc, ony dotace dokonce většině zúčastněným ubližují. Protože zemi, která je už tak chudá a zadlužená, ještě víc zadlužuje. Protože ze zemí, které fungují jakž takž dobře, peníze odčerpává a přesouvá je na uměle vytvořené projekty do zemí, které nefungují vůbec.

Takže místo aby v Německu firmy vytvářely víc pracovních míst, musí tyto firmy platit vyšší daně, ze kterých jsou pak placeny dálnice odnikud nikam v Řecku. Zkrátka a dobře, evropské fondy berou peníze těm, kdo je umí vytvořit i použít, a posílají je tam, kde je použít neumí, ale umí je rozkrást.

Už je to tak. Evropské fondy rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými zeměmi. Chudé a zadlužené země totiž činí ještě chudší a zadluženější, ačkoliv fondy byly založeny s účelem přesně opačným. Korupcí promořené země činí ještě korupčnější. Koheze, kvůli které vznikly, byla naivním konstruktem. Koheze nemůže fungovat tam, kde se ukradne i to, co je přibité.

Evropští fanatici už připravují seznam skvělých věcí, které se podařilo postavit díky evropským penězům. Ano. Něco se postavilo. To, co fondy v Evropě zlepšily, bylo však za cenu vyššího dluhu. A žít na dluh umí každý.

To nejlepší, co můžeme pro nastartování evropského hospodářského růstu učinit, je evropské fondy zrušit. To by byl kvalitativně úplně jiný růst než růst na dluh. Byl by totiž na rozdíl od stávajícího růstu zdravý.

Jenomže pokud tedy dotace jsou špatné, proč je nezrušíme? Protože zrušit je mohou jen politici. A polovina politiků, ne-li více, z nich žije. To je taky důvod, proč dotace budou mít vždy lepší píárko než jejich zrušení. Politici, kteří se jim postaví, musí být připraveni žít z něčeho jiného. Kdo by se proti nim stavěl? To už je pohodlnější říct, že média, novináři a politici, kteří jsou proti dotacím, jsou placeni Moskvou, a dát je na seznam nevhodných médií a protistátních živlů. Slušní voliči se pak o takto ošklivých názorech ani nedočtou a bude zaručen klid na práci a čerpání. Více práce republice, soudruzi. Nebylo to už kdysi?