19.3.2024 | Svátek má Josef


EU: Když nevíte, co by...

28.6.2022

svoláte Konferenci o budoucnosti Evropy. Tam najdete to, co chtějí všichni Evropané. Co si přejí, o čem sní a bez čeho nemohou existovat natož spokojeně žít.

Výsledek vyhodnotíte, slavnostně vyhlásíte za přítomnosti těch nejdůležitějších představitelů Evropy (konference ukončena 9.5.2022) a začnete přemýšlet, jak s výsledkem naložit, aby byla Evropa ještě spokojenější a šťastnější.

Ale ouha! I ti alespoň průměrní žáci ze základní školy si z hodin zeměpisu zapamatovali, co je to Evropa, kde leží, kde jsou její hranice a kdo její obyvatelé. Vědí proto, že Evropa je kontinent, nikoli poloostrov Asie, leží (přibližně) mezi Uralem a Atlantikem, severním polárním kruhem a jižním cípem Španělska, má 745 mil. obyvatel, kteří se historicky sdružili podle místa, kde se kdysi původně vyskytovali, podle svého naturelu, vlastností, jazyka, zájmů, vztahů, vazeb, obývání v zemljankách, dřevěných hradištích či antických vilách. Výsledkem sdružování byl vznik různých národů. A takové tlupy, hordy, kmeny, národy se dle zájmů, síly mečů, šípů či kanónů, ale i intelektu a kultury identifikovali s jednotlivými státními celky, kterých na území Evropy vzniklo dnešních 46. Sice sem-tam proběhly i bratro či národovražedné boje, ale Evropa po 2. světové válce a zvláště pak po roce 1989 vypadala jako úžasné místo pro život. Tolik tedy Evropa.

Ale vysocí představitelé jednoho uskupení uvnitř Evropy a po nich možná i ti, kdo nedávali v hodinách zeměpisu pozor (nevím, kdo byl první a jak je rozlišit), se stále snaží do našich hlav vnést zmatek. To uskupení se jmenuje Evropská unie, je v ní 27 evropských států se 450 mil. obyvatel a její představitelé jsou umanutě přesvědčeni, že stokrát opakovaný omyl-nikoli lež, pouze omyl, se stane pravdou. Evropa totiž není totéž, co EU! Pro někoho překvapivé, ale pro vysoce postavené představitele EU diskvalifikační. Mohlo by to mít i nepříjemné diplomatické souvislosti a třeba i politické zádrhele nedej Bože zápletky.

Ouha! může pokračovat tím, že v jednotlivých sekcích Konference o Evropě (zůstávám u oficiálního, i když zavádějícího, názvu) a také ve veřejné debatě, tj. elektronicky zaslaném názoru, se z těch 450 milionů obyvatel vyslovila „veliká většina“ celých 19 tisíc. Z názorů, které ta devatenáctka zaslala, vydedukovala Komise 49 závěrů a ty se bude snažit, zcela jistě pro naše blaho, uvést v život. Důraz prý je potřeba klást na větší soudržnost-čti integraci, možná i většinové hlasování v orgánech EU, životní prostředí-více OZE, také např. jednotnou politiku EU ve zdravotnictví-důsledek kovidu? a společnou obranu-důsledek dění na Ukrajině ( přehled všeho, co Komise připravuje, sleduje a uveřejňuje ve svých článcích Tomáš Břicháček).

Od 1. července bude Radě Evropské unie předsedat Česká republika. Pro propagaci takové události vzniklo krásné logo: kruh, složený z různobarevných kompasových střelek. Každá ukazuje jinam. Že by jemnější obdoba Entropy Davida Černého z roku 2009? Co se bude snažit naše předsednictví během dalších 6 měsíců ovlivnit, je sepsáno v šesti prioritách (možno najít na stránkách vlády ČR).

Jako první je uvedeno zahraničně politické a bezpečnostní téma Ukrajiny. Další dvě důležitá témata jsou dnes velmi aktuální: energetická bezpečnost. Dovolím si přidat prioritu sedmou, poslední, nejdůležitější: aby ty, kteří budou ČR zastupovat „Pán Bůh rozumem obdařiti ráčil“. A bylo by velmi potřeba, aby jako důsledky toho „obdaření rozumem“ byly, pro dnešní situaci velmi nutné, znalosti z oblasti technického vzdělání. Množství elektřiny, ropy a plynu pro 10 mil. obyvatel je otázka trojčlenky (tady zjednodušuji). Díky takovým znalostem a vědomostem by mohly vzniknout rozumné návrhy. Aby pak poté byly tyto návrhy předneseny, uplatněny, prosazeny a uskutečněny. Tady už ale končí trojčlenka a začíná politika. A v politice se nelze obejít bez vůle, síly a spojenců. Má někdo z představitelů ČR takovou vůli a sílu? Máme spojence? Nebo je to pouze zbožné přání? Skutečným projevem vůle a síly by bylo nastolení témat s opačným znaménkem, než která vyselektovala Komise z výsledků Konference pro Evropu. Nejdůležitějším tématem našeho předsednictví by mělo být jednoznačně nerozšiřování počtu společných politik nad dnešní situaci-i dnes už je jich až dost. Oblast školství, zdravotnictví, sociální péče by měla zcela jistě zůstat pod vlivem našich zákonů. Obrana? Na co bychom pak měli NATO? A dnes tak důležitá oblast energetiky? Přece jenom blázen dává všechna vejce do jednoho koše!

V době mezi 1. červencem a 31. prosincem 2022 se snad najde někdo, kdo bude mít vůli, sílu a najde spojence. Výše popsané by ale mělo platit i mimo tato data. Jinak se rozpustíme jako kostka cukru (moto českého předsednictví 2009)