Středa 12. února 2025, svátek má Slavěna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

POVÍDKA: Partie u Botiče

diskuse (2)

Koncem 19. století již bylo nepochybné, že český jazyk nezahyne, o jeho rozkvět usilovali četní literáti. Básníci, spisovatelé a umělci vůbec se většinou dobře znali a jejich vzájemné vztahy byly rozmanité: přátelské, nevraživé i milenecké. Například malířka Zdenka Braunerová se zamilovala postupně do malíře Chittussiho, básníka Zeyera, spisovatele Mrštíka a uměleckého kritika Šaldy, ten ji však opustil kvůli provdané spisovatelce Růženě Svobodové. Tato autorka próz o ženských srdcích měla ráda inteligentní rozhovory, nosila elegantní klobouky a s oblibou se nechávala fotografovat. Tělesné důvěrnosti mužů nesnášela, s Šaldou ji pojilo duchovní souznění. Byla to jeho „la femme fatale“. Zatímco literární díla jiných dovedl Šalda nelítostně zesměšnit, nad jejími výtvory přimhuřoval obě oči. A když si jeden nemocný redaktor do této dvojice trochu rýpnul, byl vyzván na souboj. Šalda churavěl s dolními končetinami, čím víc ho noha bolela, tím byl útočnější. Ty nejjízlivější články psal pod pseudonymem.

Šalda na Svobodovou naléhal, aby se s manželem rozvedla, ale neuspěl, protože se mohl prokázat jen nevalným majetkem. F.X. Svoboda – taktéž literát - se s tímto podivným stavem musel smířit. Všichni tři pak mnoho času trávili společně. Když se promenádovali v lázních či jinde, posměváčkové označovali spisovatelku jako ženu mezi dvěma F.X.

Jednou se za pěkného počasí vypravili na výlet do údolí Botiče k bývalému Mouchovu mlýnu u Hostivaře, který byl nedávno přestavěn na zahradní restauraci. Již z dálky je vítal cinkot sklenic a veselý hovor jiných pražských výletníků. Trojice se usadila ke stolku s výhledem na potok a strmou zalesněnou stráň. Svěží větřík přinášel odtud vůně pokročilého jara.

Po chutném obědě se vydali stinnou pěšinou podle potoka. Botič zde vytváří četné zákruty. Vlnky v něm lahodně ševelily, ptáci švitořili, mouchy bzučely a koruny olší spoře propouštěly sluneční paprsky na stezku i na hladinu. Nebylo nutno pospíchat. V jednom ohybu položili výletníci na břeh pléd a usedli. Mlčky vše vůkol vnímali.

Svoboda se po chvíli musel vzdálit, protože pivo v břiše se již hlásilo. V ústraní neúmyslně pokropil dvojici divokých kachen. Kachny vzlétly a s táhlým chechtotem letěly nad hladinou.

„Hle – jsou jako my dva,“ sdělil Šalda přítelkyni.

Družka ho odměnila zářivým pohledem za takové přirovnání.

Když se Svoboda vrátil, zvedla se a s velkým zájmem pozorovala rybky míhající se u dna. Její klobouk se při tom zachytil o větev, spadl do vody a byl zvolna unášen proudem. Zastavil se u klacku, který trčel z hladiny. Nato si Šalda začal rozvazovat tkaničky.

„To je moje záležitost,“ namítl Svoboda zamračeně. „Já jsem přece manžel.“

„To ovšem není podstatné,“ odtušil kritik suše a již si sundával ponožky.

Vstoupil do vody, ale zamotal se do skrytého roští v bahně, z něhož stoupaly bubliny. Tak se stalo, že oba muži dorazili ke klobouku současně a začali se o něj přetahovat. Kalhoty měli mokré až nad kolena.

Na druhém břehu šel po cestě s valachem statný chasník. Byl to syn hostivařského statkáře Švehly, který na otcův příkaz koně koupil v nedalekých Petrovicích a nyní ho vedl domů. Počínání literátů v potoce ho zaujalo. Chvíli je pozoroval a pak řekl:

„Vy jste mi taky pěkní volové.“

„Žádám satisfakci!“ vykřikl Šalda a zakolísal.

„Taky facky?“ uchechtl se mladík. „Inu proč ne, ale teď nemám čas. Nemůžu se flákat tak jako vy.“

Zůstala po něm hromada mastných koblížků, z nichž se kouřilo.

V následujících letech byl neúprosný kritik nadále postrachem všech publikujících autorů, i po válce, kdy vznikla Československá republika. Rozvážný Švehla v ní zastával funkci ministra, později i předsedy vlády.

Švehla i Šalda se pak v Hostivaři sešli ještě jednou, tentokrát už na věčné časy. Na tamějším hřbitově leží nepříliš daleko od sebe, vysoko nad klikatícím se Botičem.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Karel Wágner
12. 2. 2025

Technologie pro 3D tisk se využívá i na stavbách.

Lubomír Stejskal
12. 2. 2025

Podrobnosti příběhů plných hrdinství a odvahy, ale také zmaru.

Alexander Tomský
12. 2. 2025

Trump bombasticky napadá zažitá konvenční moudra.

Aston Ondřej Neff
10. 2. 2025

Babišovi se můžeme smát, že prohlašuje „Green Deal je mrtvý“.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

Tomáš Vodvářka
11. 2. 2025

Budu bit, haněn, osočován, skandalizován jako zastydlý boomer.

Marian Kechlibar
10. 2. 2025

Gaza má skutečně nejlepší pláže v celém východním Středomoří.

Josef Kopecký
12. 2. 2025

Poslanci se ve středu vrátili k diskusi o návrhu vlády na zvýšení poplatku České televizi a Českému...

Eva Hlinovská
12. 2. 2025

V posledních letech začaly získávat i ve světě hodinářství na významu sociální sítě. Ze sběratelů a...

Radek John
12. 2. 2025

Samičky miniaturního roztoče si snadno poradí bez samců. Vynalezly dokonce způsob, jak si udržet...

Lidovky.cz, ČTK
12. 2. 2025

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v...

Ivana Lesková
12. 2. 2025

Ředitel Nemocnice Třinec Jiří Veverka i jeho ekonomický náměstek Kamil Mašík a zaměstnanec firmy...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz