Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zdravím z daleké Moravy. Taky si pamatuji lezení na Macoše, Hřebenáči, Býčí skále atd. Často jsem volala

“ dober”. Čtu ráda všechny tvoje povídky

Pane Adlere dobrý den, či už spíše noc, anebo cokoli časově platno, zdravím Vás do daleké Kenede! Navodil jste mi vzpomínku na léta osmdesátá a mé čekatelování u Horské služby, okrsek Kleť, v jejímž rámci jsem absolvoval týden letní miniškoly. Lezení se odehrávalo v opuštěném lomu nad Strakonicemi směr Volyně, a nástup do stěny cca 12-15 metrů vysoké byl náskokem na prvná stup/chyt ve výši cca 1,25 m vysoko. No, povedlo se mi to, s mou těžkou pérdelí, snad až na popáté, a náš instruktor, snad s praxí z Himaláje (?) zvaný šerpa, shora jen útrpně přihlížel. Pak jsem lezl vzhůru a při každém prověšení prsního úvazku jsem hystericky řval dobírej, dobírej! A nahoře se mne šerpa, určitě ironicky, ptal - Ty už jsi někdy lez ́? S Vašimi vzpomínkami je to jistě nesrovnatelné, ale pro mne je ta má skutečně nezapomenutelná. A fousatý fór tenkrát šerpou vzpomínaný jistě znáte - pod stěnou se ozve naléhavý výkřik - lékař, je tu někde lékař?! Ano, tady, já jsem lékař! A replika: Ten ale leze doktore, žejo! Mějte se!

Moc bezvadný článek, díky. Až mě dojal. Taky jsem si podobné vzpomínky zažila..

Nejsem horolozec, ale nějak jsem se u toho zasnil. Nevím proč, asi proto, že je to pěkný clánek.

Moc pěkné povídání pane autore

Krásné. Něco málo z toho jsem také zažil.

Pěkný návrat v čase ....