8.2.2023 | Svátek má Milada


DO KINA: Spielberg udělal film o sobě jako jinochovi

28.11.2022

Něco podobného si ještě nikdo nedovolil. Nebo se pletu? Opravte mě! Protože Steven Spielberg ve vší skromnosti zrežíroval vlastní biografii, která slavně končí už tím, jak dává kopačky vysoké škole a předkládá ono rozhodnutí - jako vždy měkkému – otci. Ten to akceptuje, a jelikož rodina žije poblíž Hollywoodu, nastoupí syn někdy v polovici let šedesátých do studia na to nejpodřadnější místo „asistenta všech asistentů“. To tedy ano - a stane se. Ale druhou věcí je, že už půl filmu vnímáme jinochův talent a nepochybujeme, že to tenhle šestnáctiletý mladík dotáhne daleko.

Steven Spielberg si dal dárek - tento film - a samo sebou je otázka, zda to bylo zcela nutné. Existuje přece už víc dokumentů (Spielberg o Spielbergovi) i zpovědí a bylo o Mistrovi hodně i napsáno. Jenže to nevadí - a hraný film je hraný film. I když ho děláte o vlastním dětství. Spielberg neodolal a bral práci jako další ze šňůry výzev.

Nevím, kolik na výsledek přišlo první den v Americe diváctva, v multikině Česka, kam jsem zavítal hned první den já, jsme však zírali ze sálu na plátno jen ČTYŘI. Přitom se jednalo o prostřední z tří představení DNE JEDNA a v druhém biografu téhož města uvedli onoho 24. 11. 2022 film Fabelmanovi pro jistotu jen JEDNOU. Už předem nečekali (v Cinestar Olympia), že by druhé promítání mohlo mít komerční smysl.

Padlo příjmení Fabelmanovi. Takže si film neříká Spielbergovi? Ne. Bylo by to ostatně podbízivé a trochu trapné a ještě by říkali, že je Steven na stará kolena egomaniak. Takhle je ta biografie o dětství a jinošství zpola schovaná a… Čtyři jsme v multikině seděli.

V rámci uměleckého výkonu tu SS „rekonstruoval“ i vlastní rané filmy (školní dokument, jeden western, jeden válečný snímek), a to úplně bez obavy z toho, že je budete porovnávat s originály, jež existují; dochovaly se. Je ovšem i pravda, že tu jako imitace vnímáme jen jejich sekvence: celé by se sem ani nevešly, ač to byly kraťasy.

Steven Spielberg (jako Sammyho jej hraje především Gabriel LaBelle) určitě měl v žití štěstí už na rodiče, ale taky na tři sourozence: milé mladší sestry. Jeho táta byl nesmírně šikovný frajer a schopný elektroinženýr, který dál a dál cestoval za prací a rodinu živil čím dál tím lépe. Působí tak trochu jako Harold Lloyd. Hle, a přece svazek končí rozvodem.

Nikterak ale hrozným, řekl bych. Bylo to oddělení dvou individualit a každá poslouchala své srdce. Dětí se to dotklo, ale ne zase tak moc. Ale fascinuje moment, kdy mladý Steven odhalí pravdu o matce, a to právě skrze svůj milený film. Tato famózní střihačská sekvence je, ano, jednoduše Spielbergem „zhuštěná Antonioniho Zvětšenina“.

Pominu-li teď trochu nejasné úvodní proroctví maminčina bratra Borise (ambivalentní to figury se zlým charismatem), je dalším z vrcholů školní šikana, s níž se budoucí režisér Indiana Jonese překvapivě setkává po přestěhování do Kalifornie. Anebo byste čekali, že mu - v polovině let šedesátých - poví spolužák přede všemi: „A kdo taky měl rád Židy?“ Načež Sam dostane menší nakládačku. Ale jeho schopnost filmovat nelze zadusat, i využije ji zpola podvědomě a natolik geniálně, až souboj se školním nepřítelem vyhraje. A právě momenty, kdy nepřítel ne a ne pochopit, proč z něj mladý Fabelman učinil ikonu, patří k nejpůsobivějším. Sice nevím, zda to bylo v reálu taky tak, ale hodně podobně nejspíš ano. „Koneckonců: s holkou vás to zas dalo dohromady, ne?“ volá za ním ještě mladý režisér školního dokumentu. Takže?

Spielberg si uměl dělat přátele, stál si tvrdě za svým, uměl být i krutý a chladný, uzavřený. A miloval, když měl věci pod kontrolou, což platí nadále, a vedle IQ disponoval obrovskou emoční inteligencí. V neposlední řadě vždy přesně věděl, kam postavit kameru, jelikož měl a dál má dar filmového vidění, který na burze nekoupíte. A je to trochu neuvěřitelné, ale i tak mírumilovný film jako Fabelmanovi vám ukáže, jak lze právě skrze záběry kamery uštědřovat nejen štulce, ale bolestné rány. Již mladý SS to dle všeho ovládl. Ale stejně umí léčit. Kouzelník Houdini - a ještě větší manipulátor.

Celkem? Překrásný film. Casting za jedna a výkony, které režisér z herců dostal, rovněž. Dobová hudba a kamera dvorního Spielbergova kameramana a… ten příběh. Nehřeší a nepřipisuje body pomocí celebrit, které se tu mohly ke konci míhat. Nemíhají se. Sledujeme spíš komornější rodinný příběh, místy pak ryzí rodinné drama (ale nesentimentální) - a teprve na konci se nalézá humorná scéna, během níž má budoucí génius pět minut.

Smí je strávit s „největším režisérem všech dob“ a přiznám, že jsem jako jelito a neznalý rozumprd čekal, že bude jinoch strčen do kanceláře Alfreda Hitchocka. Omyl. Oním největším je Ford a jistěže ne Harrison Ford, ale režisér John Ford. Má pásku přes oko, stopy rtěnky na tváři a udělí Fabelmanovi-Spielbergovi kratičkou lekci. I ta přispěje tomu, že Hollywoodem prvně procházející „ucho“ v uličce šťastně povyskočí.

A co že radil Ford, kterého tu báječně hraje sám režisér David Lynch? Inu… V záběru je dosti podstatná čára obzoru a... „Máš ji, hochu, skoro dole? Bude to fajn. Máš ji takřka pod horním okrajem plátna? Taky fajn.“ - Ale obzor uprostřed? „Nuda, nuda, nuda.“

Fabelmanovi. Scénář, režie a produkce Steven Spielberg. Spoluautor scénáře Tony Kushner. Kamera Janus Kamiński. Hudba John Williams. Stopáž 2 hodiny a 31 minuta.

The Fabelmans | Official Trailer [HD] - YouTube