29.2.2024 | Svátek má Horymír


Diskuse k článku

SVĚT: O nebezpečí klimatického alarmismu

Na senátním semináři „Musí být ekologie alarmistická?“ zazněl na dnešní dobu politické (klima)korektnosti velmi odvážný příspěvek, který si zasluhuje větší popularitu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Ganaur 22.11.2021 18:24

:-)R^Dají se vysledovat periody, ta největší má cca 1,1mld let a je "důkladná"! Její vrcholy mají dokonce geologické názva Orosir (-) Extas (+) Cryogen (-) a Perm (+).A projevy jsou takového rázu, že se nedají vysvětlit jinak, než činností zemského jádra!:-)

V. Petr 22.11.2021 10:27

Jen připomínám, že mnohé zelenými "předvídané" katastrofy, např. potopení poloviny New Yorku už MĚLY NASTAT, ale jaksi se nekonaly!

Podle prince Charlese měly katastrofické změny nastat už roku 2017!

J. Fráňa 22.11.2021 10:14

A nemají náhodou pravdu ti vědci co nežijí z grantů? Oni tvrdí, že se nyní otepluje, bez většího vlivu člověka, a právě proto roste hladina CO2. Je to prý přirozený proces a mají důkazy, že Země ho zažívá po celou dobu své existence.;-D Vím, je to kacířská myšlenka a hlavně, o CO2 se nediskutuje. Jo a nechtějte po mě zdroje, viděl jsem několik přednášek, ale nepamatuji se kde jsem na ně narazil.;-D Přemýšlím o tomto názoru vždy, když se mi doma ohřeje sodovka a CO2 prchá z vody jak splašený.;-D

V. Braun 22.11.2021 11:33

Takže růst teploty dle vás a oněch vědců nutí člověka více topit. Zajímavá teorie.

V. Klepetko 22.11.2021 9:56

V diskuzi jsou zajímavé zmínky o tepelných ostrovech ve velkých městech.... V této souvislosti si vzpomínám, že před nedávnem tu byla velmi silná a dobře argumentovaná koncepce, podle které je ZMĚNA ZPŮSOBU VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY mnohem silnějším antropogenním vlivem na klima, než těch skromných 10 Gt uhlíku, co emitujeme ročně do atmosféry v podobě CO2.

Nějaký obtížně kvantifikovatelný a zřejmě nepříliš významný vliv na klima jako lidstvo určitě máme, ale emise C02 jsou méně důležité než jiné lidské vlivy.. .

Nemáte někdo dobrý link na toto téma?

A otázka na pana Radu. V holocénu sledovala vždy s určitým odstupem koncentrace CO2 kolísání teplot, jakoby ridicim faktorem zde nebylo množství toho plynu v atmosféře, ale naopak globální teplota. Vždy když se oteplilo, tak v důsledku toho stoupla i koncentrace CO2! Proč?

Příčinou souvislost mezi nárůstem kysličníku uhličitého a následným zvýšením globálních teplot v důsledku následného působení skleníkového efektu vidíme hlavně v dobách zvýšeného vulkanismu před mnoha miliony let. To ale musely sopky vychrlit do vzduchu o tři řády více uhlíku, než dnes dokáže ročně člověk! Srovnejte ta čísla - v období PETM se v důsledku sopečné činnosti do atmosféry uvolnilo cca 9000 Gt uhlíku a globální teplota kvůli tomu stoupla díky skleníkovému efektu o pět stupňů. Pokud budeme spalovat fosilní paliva dnešním tempem, dokázali bychom stejného efektu za 1000 let! Tedy, pokud bychom vůbec měli tolik uhlí a plynu :-)

V. Braun 22.11.2021 10:05

Myslím na Netflixu je zajímavý dokument o vlivu hospodaření s půdou na schopnost půdy absorbovat CO2. Závěr byl, že minimálně v krátkodobém horizontu lze změnou hospodaření v půdě zachytit takové množství CO2 , které by bez problémů dovolilo plnit klimatické cíle. Plus další pozitivní vlivy tytu návrat mikroorganismů do půdy.

V. Klepetko 22.11.2021 10:33

To zní zajímavě... Pokud vím, jen ve svrchní aktivní vrstvě permafrostu je naakumulováno cca 1300 Gt uhlíku. Ten když roztaje, tak to bude ekvivalentní lidským emisím za 130 let, a bohužel větší část se uvolní v podobě metanu... Současně se do oběhu bohužel dostane i obrovské množství jedovaté rtuti.

Bohužel nevíme, zda ten permafrost neroztaje celý i když člověk své emise úplně zastaví - v minulé době meziledové (interglaciál) totiž sám od sebe opravdu roztál a bylo tu o tři stupně tepleji i bez človeka...

Jinak, pokud bychom chtěli CO2 nějak vázat, tak půda je vskutku vynikající potenciální rezervoár. Mimo ten permafrost je v ní uloženo cca 500 Gt uhlíku - stejně jako v zelené hmotě rostlin (kterou pan Rada ztotožňuje s biosférou)

J. Lukavsky 22.11.2021 14:29

"schopnost půdy absorbovat CO2" no v půdě se CO2 tvoří, rozkladem organické hmoty. A to je respirace, čili dýchání. Pohlcuje se nad půdou, rostlinami co fotosyntetizují a to ve dne. V noci i ty rostliny dýchají. J.L. end

V. Braun 22.11.2021 16:04

V půdě se CO2 zadržuje v podobě organické hmoty z rostlin, zjednodušeně jí můžeme říkat humus. Dnešní způsob zemědělství tomu ovšem spíše brání.

J. Lukavsky 22.11.2021 16:46

Ano, nicméně každý humus se později rozloží, je prodýchán na CO2. Aby půda konzervovala humus a tím i CO2 tak by musela tvořit uhlí, rašelinu atd. a ukádat trvale. Jinak ale ano, dříve se zaorával hnůj což bylo prospěšné po mnoha stránkách. J.L. end

V. Braun 22.11.2021 18:40

I svrchní vrstva půdy má významnou schopnost vázat CO2.

https://www.carbonbrief.org/restoring-soils-could-remove-up-to-5-5bn-tonnes-of-greenhouse-gases-every-year

P. Rada 22.11.2021 10:19

Pane Klepetko i prostá logika věci říká pokud je něčeho velmi málo - např CO2 v atmosféře - nemůže to být hned dominantní.

Konkrétněji do cca 250ppm CO2 byly dominantnější Milankovičovi parametry a tak převažovala vazba teplotní rozpustnosti CO2 ve vodě jako jeho zpožděný nárůst CO2 za oteplením oceánů - od dominantnějšího vlivu M.

Dnes už jsme ale daleko nad touto hranicí a i rekonstrukce teplot s třetihor ukazují, že se tehdy M. parametry prakticky neprojevovaly a začaly nabývat na významu až s poklesem pod cca 300ppm - kdy už hrály podobně významnou roli.

P. Kubáč 22.11.2021 11:47

Mám neblahý pocit, že koncentrace na úrovní 250 ppm CO2 ještě na ZeměKouli nebyla - tahle hodnota teprve čeká na zelené aktivisty - až se po zavedení všeobecné zelené tyranie proměníme v hladovějící sněhovou kouli.

M. Šejna 22.11.2021 12:18

V ledových dobách klesala koncentrace CO2 až k 180 ppm.

Takže ten váš pocit je výrazně blahý. :-P

V. Klepetko 22.11.2021 14:32

A při jaké koncentraci již není možná fotosyntéza? Při 140 ppm? Ještě pár glaciálních cyklů, a byly bychom na těchto hodnotách - s každou novou dobou ledovou ta koncentrace stále klesla a klesala...

Člověk - to je zpětná vazba přírody, vytvořená za účelem vrácení uhlíku zpět do koloběhu. Náhrada za sopečnou činnost :-)))

V. Klepetko 22.11.2021 14:38

Chtěl bych pro své děti a vnoučata alespoň 700 ppm..

Dobrá budoucnost je budoucnost v teple! :-)

J. Lukavsky 22.11.2021 14:57

"Vždy když se oteplilo, tak v důsledku toho stoupla i koncentrace CO2! Proč" Protože se zvýšil rozklad organiky v biomase půdy. Protože se zvýšilo odpařování vody. Protože se oceán oteplil a uvolňoval CO2. Hlavní tok CO2 na Zemi je kupodivu půda - vzduch. Člověk příštipkaří mizernými 1,8%. J.L. end

V. Klepetko 22.11.2021 17:15

Máte pravdu, matně si vzpomínám, že z půdy se takto každoročně uvolní zhruba polovina uhlíku, zachyceného rostlinami při fotosyntéze, a druhou polovinu rostliny "vydýchají" v noci... A úloha člověka bude skromná, jak píšete.

S tím oceánem to asi bude složitější. Pokud vím, na vstupu i výstupu je tam každoročně cca 90 Gt uhlíku, ale v současnosti oceán akumuluje zhruba 2 Gt ročně, i když jeho teplota mírně stoupá... Pro zajímavost, ve svrchní vrstvě oceánské vody je vázáno bratru 9000 Gt uhlíku, a v hlubinách obludnývch 30 000 GŘ.

Lidstvo ročně emituje v podobě CO2 jen asi 10 Gt.

V. Klepetko 22.11.2021 17:21

"obludných 30 000 Gt".

Jinak si myslím, že role oceánu jako tepelného výměníku i jeho role v koloběhu uhlíku stále není v klimatických modelech adekvátně doceněna...

J. Ganaur 22.11.2021 9:08

Klimatické změny jsou způsobeny cyklicky proměnným tokem geotermální energie.Do toho se přičítají i cykly sluneční energie, Milankovičovy cykly.Matematicky se jedná o Fourierovu řadu, takže změny můžou být poměrně rychlé.A navíc se Země nalézá ve vratké rovnováze vlivem vlastností vody (např. albedo, akumulace tepelné energie apod.).Na grafech přednášejícího, to bylo vidět.Je spojitost (zcela logická) mezi ochlazováním a suchem.

P. Rada 22.11.2021 9:41

Logické leda je, že Fourierva řada popisuje rozvoj harmonického systému v lineárním prostoru - tedy že plácáte...

J. Ganaur 22.11.2021 10:30

Točte si svým permanentním magnetem!Bláznivý zelený teoretiku!:-P:-P:-P

J. Ganaur 22.11.2021 10:36

Vy byste nebyl ani schopný postavit krystalku!:-P

J. Pankovic 22.11.2021 19:04

...nerad to říkám, ale Rada musí zachraňovat planetu proto, že nic užitečného udělat neumí ;-)

V. 3 22.11.2021 8:58

Dotaz pro pana Šejnu, máme tvrdá data typu: 1.1.1000 byla v bodě "A" teplota t=x, stav CO2 y ppm, tlak, vlhkost vzduchu atd, 1.2.1000 t=x, CO2, atd

Slyšel jste někdy o pojmu "aliasing", neboli "podvzorkování"?

Pokud chceme predikovat, musíme mít data minimálně z jednoho cyklu, a být si jist, že jen tento cyklus se opakuje.

P.S. Nejsem popírač toho, že se klima mění, dokonce ani toho, že se otepluje, poukazuji jen na úskalí predikce, když nevíme přesně, jak se systém chová...

M. Šejna 22.11.2021 9:07

Predikce budoucího klimatu mají velký rozptyl. To jistě víte, takže netuším, z čeho mě tady zkoušíte.

Všechny predikce se ale shodují v tom, že se bude dál oteplovat.

Vědecky uvažující klimatologové neuzavírají sázky o to, jak rychle se bude oteplovat. Každý klimatolog se s vámi ale všadí, že se oteplovat v budoucnu bude, pokud se nezmění současné chování lidské civilizace.

D. Zítko 22.11.2021 9:17

A když se změní, tak se oteplovat nebude?? Zase poručíme větru dešti?? Ha, ha.

M. Šejna 22.11.2021 9:31

Nezmění se.

J. Ganaur 22.11.2021 10:33

Predikce je naprosto jasná!Přijde doba ledová!Neodvratně!!!!:-P:-P:-P

V. 3 22.11.2021 9:22

Z ničeho Vás nezkouším, jen polemizuji. Máme-li opravdu "tvrdá data" za 50 let, zjednodušeně řečeno, nelze předpovědět, co bude za 100 let, aniž by to bylo zatíženo dostatečně velkou chybou. A je 1,5°C dostatečně velká, malá chyba, čert ví...