Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

A nemají náhodou pravdu ti vědci co nežijí z grantů? Oni tvrdí, že se nyní otepluje, bez většího vlivu člověka, a právě proto roste hladina CO2. Je to prý přirozený proces a mají důkazy, že Země ho zažívá po celou dobu své existence. Vím, je to kacířská myšlenka a hlavně, o CO2 se nediskutuje. Jo a nechtějte po mě zdroje, viděl jsem několik přednášek, ale nepamatuji se kde jsem na ně narazil. Přemýšlím o tomto názoru vždy, když se mi doma ohřeje sodovka a CO2 prchá z vody jak splašený.

Takže růst teploty dle vás a oněch vědců nutí člověka více topit. Zajímavá teorie.

V diskuzi jsou zajímavé zmínky o tepelných ostrovech ve velkých městech.... V této souvislosti si vzpomínám, že před nedávnem tu byla velmi silná a dobře argumentovaná koncepce, podle které je ZMĚNA ZPŮSOBU VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY mnohem silnějším antropogenním vlivem na klima, než těch skromných 10 Gt uhlíku, co emitujeme ročně do atmosféry v podobě CO2.

Nějaký obtížně kvantifikovatelný a zřejmě nepříliš významný vliv na klima jako lidstvo určitě máme, ale emise C02 jsou méně důležité než jiné lidské vlivy.. .

Nemáte někdo dobrý link na toto téma?

A otázka na pana Radu. V holocénu sledovala vždy s určitým odstupem koncentrace CO2 kolísání teplot, jakoby ridicim faktorem zde nebylo množství toho plynu v atmosféře, ale naopak globální teplota. Vždy když se oteplilo, tak v důsledku toho stoupla i koncentrace CO2! Proč?

Příčinou souvislost mezi nárůstem kysličníku uhličitého a následným zvýšením globálních teplot v důsledku následného působení skleníkového efektu vidíme hlavně v dobách zvýšeného vulkanismu před mnoha miliony let. To ale musely sopky vychrlit do vzduchu o tři řády více uhlíku, než dnes dokáže ročně člověk! Srovnejte ta čísla - v období PETM se v důsledku sopečné činnosti do atmosféry uvolnilo cca 9000 Gt uhlíku a globální teplota kvůli tomu stoupla díky skleníkovému efektu o pět stupňů. Pokud budeme spalovat fosilní paliva dnešním tempem, dokázali bychom stejného efektu za 1000 let! Tedy, pokud bychom vůbec měli tolik uhlí a plynu

Myslím na Netflixu je zajímavý dokument o vlivu hospodaření s půdou na schopnost půdy absorbovat CO2. Závěr byl, že minimálně v krátkodobém horizontu lze změnou hospodaření v půdě zachytit takové množství CO2 , které by bez problémů dovolilo plnit klimatické cíle. Plus další pozitivní vlivy tytu návrat mikroorganismů do půdy.

Klimatické změny jsou způsobeny cyklicky proměnným tokem geotermální energie.Do toho se přičítají i cykly sluneční energie, Milankovičovy cykly.Matematicky se jedná o Fourierovu řadu, takže změny můžou být poměrně rychlé.A navíc se Země nalézá ve vratké rovnováze vlivem vlastností vody (např. albedo, akumulace tepelné energie apod.).Na grafech přednášejícího, to bylo vidět.Je spojitost (zcela logická) mezi ochlazováním a suchem.

Logické leda je, že Fourierva řada popisuje rozvoj harmonického systému v lineárním prostoru - tedy že plácáte...

Dotaz pro pana Šejnu, máme tvrdá data typu: 1.1.1000 byla v bodě "A" teplota t=x, stav CO2 y ppm, tlak, vlhkost vzduchu atd, 1.2.1000 t=x, CO2, atd

Slyšel jste někdy o pojmu "aliasing", neboli "podvzorkování"?

Pokud chceme predikovat, musíme mít data minimálně z jednoho cyklu, a být si jist, že jen tento cyklus se opakuje.

P.S. Nejsem popírač toho, že se klima mění, dokonce ani toho, že se otepluje, poukazuji jen na úskalí predikce, když nevíme přesně, jak se systém chová...

Predikce budoucího klimatu mají velký rozptyl. To jistě víte, takže netuším, z čeho mě tady zkoušíte.

Všechny predikce se ale shodují v tom, že se bude dál oteplovat.

Vědecky uvažující klimatologové neuzavírají sázky o to, jak rychle se bude oteplovat. Každý klimatolog se s vámi ale všadí, že se oteplovat v budoucnu bude, pokud se nezmění současné chování lidské civilizace.

Pokud jde o faktické nebezpečí tzv "ALARMISMU" - tak to u Šálka i Pokorného spočívá v demagogické argumentaci vágním nebezpečím a projevuje se lavírováním na spolitizujícím pojmu "alarmismus" - zatímco doklady o tom zdali jde/nejde spíše o včasnou ale NEPOHODLNOU VÝSTRAHU, diskutovány nikde nejsou.

Pan Pokorný na přednášce předně předvedl klamné řečnické umění se kterým šikovně v nenápadných ale zásadních logických nekonzistnostech lavíroval mezi lokáním a globálním projevem klimatu - zřejmě proto aby mu vyšlo situační znejistění - což se mu zdařilo - a obdržel za to potlesk. Zde mu nakone tleská i Šálek, Šejna...

Je smutné, že Pokorný nestaví na fyzikálně opodstatnělé vazbě mezi jevy a daty ale na spekulacích u kterých neprokazuje přímou vazbu. Konkrétněji např spekulace, že podle Milankoviče směřujeme k době ledové, nebo propaguje frázi "klima se vždy měnilo" - ale už bez rozlišení zdali lokální či globální a hlavně o kolik. Takovýto postoj není o měření a s toho nezávisle vyvozovaného vědění - není o vědě.

V něčem mu přesto dávám trochu zapravdu a to v závěru kde ale zas spekulativně připomíná daleko širší spektrum civilizačních problémů které jen zůžením pohledu na klima ve vazbě na CO2 by mohly být přehlédnuty. Žel zároven pravidelně platí, že se v součastnosti navzájem s vlivností změny klimatu vesměs posilují.

Pane Rado,

podle Milankovičových cyklů opravdu směřujeme do další doby ledové, takže buďte rád za ten CO2.

Ve střední Evropě se za posledních 60 let oteplilo zhruba o 1,4°C. V Praze se od začátku průmyslové revoluce oteplilo dokonce o 3°C. A přestože se v našich končinách oteplilo takto "katastrofálně", tak já tady žádné katastrofické klima neprožívám.

V tomto šílenství rozhodně o žádnou ekologii nejde, jen o peníze a touhu po moci nad lidmi. Jen se bohužel najde hodně takových, kteří tomu věří.

Svého času bylo lidstvo sice různým způsobem ale pravidelně bohabojné. Jinak řečeno respektovalo významný až dominantní vliv širokého okolí na svůj život a respektovalo tak i statut sebe jako součást širšího života.

"Šílenství"navozené náhlou několikařádově fyzicky narostlou vlivností člověka na okolí, opravdu není o ekologii ale o jednostrannosti pohledu a zvratu vstahů.

S ekologického hlediska které vstahy organismů s prostředím popisuje jde o bezprecedentní anomálii která i fyzikálně nemůže mít v uzavřeném systému s omezenou akumulací delší trvání než připouští reálná nosná kapacita prostředí.

od třetihor až do současnosti proběhlo na Zemi až dvacet dob ledových. --a pak se znovu oteplilo až na hodnoty dnes nepředstavitelné. --a příroda se rozhodně nikoho neptala, zda to může nebo nemůže udělat. tím méně těch hlupáků, kteří dovedou udělat z tříletého sucha celoplanetární katastrofu. takže asi tak.

Souhlas s autorem, k zelené Evropě se nikdo nepřipojí, jediný výsledek bude zdecimovaná Evropa a klima se bude dále měnit.

Ano, klima se měnilo a měnit bude. K současné změně klimatu významně přispívá člověk a urychluje jej až za hranice možnosti adaptace bez rozpadu civilizace. Proto je třeba tuto změnu zpomalit omezením emisí CO2. Současně je tato změna již nezvratná, proto je třeba se adaptovat.

Autor říká jen b, adaptovat, a zapomíná na a. Poněkud krátkozraký pohled.

Současná opatření dokáží tuto změnu zpomalit maximálně o několik desetin stupně za století (jinými slovy neměřitelně), ovšem za cenu astronomických nákladů. O to v tom článku jde. Možnost a je chiméra.

Představme si, že globální teplota je řízena dvoupolohovou regulací, zjednodušeně, termostatem, ten má tzv. regulační odchylku; nastavíte 20°C, až teplota vyskočí na 21°C, termostat vypne zdroj tepla, a čeká, až bude 19 °C, pak opět zapne, "v průměru" je tedy nastavených 20°C. V principu, tak nějak podobně, je to se střídáním teplých a chladných období.

Těm, co studovali teorii řízení automatických procesů se omlouvám, že jsem vybral takto banální případ; příroda, a její teplota, je regulační soustava vyššího řádu, kterou nelze takto primitivně reguloval, sic...

Abychom byli schopni, s regulační odchylkou limitně se blížící nule (sci-fi), úspěšně regulovat, musíme dokonale znát chování soustavy; abychom mohli úspěšně predikovat, musíme mít co nejdelší řadu (mapu) vstupů-výstupů (když uberu CO2 o 5 jednotek, teplota se sníží o 2°C v čase T) v tzv. tvrdých datech, za konstantních podmínek.

Ohledně pražského Klementina, máme poměrně kvalitní řadu „tvrdých dat“, avšak ne za konstantních podmínek, leč, můžeme přimhouřit oko... Tato řada je, bohužel, natolik krátká, že z ani z ní nelze úspěšně (zodpovědně) predikovat chování soustavy (přírody). Taktéž nevíme, jestli jsme začali měřit na 19,1°C a nyní jsme na 20,1°C, nebo zda měření jsou od 20,2 do 20,9°C.

Z výše uvedeného vyplývá, že máme nekompletní řadu teplot, a zcela nesynchronní, nepřímo měřenou (odhadovanou) řadu množství CO2 v atmosféře, měřenou, například v Grónsku, ne v Klementinu. Dokud nebudeme mít „mapu vstu-výstup“, která bude synchronní, a v tvrdých datech, nemůžeme nic vědět o chování soustavy (přírody). Matematické modely „globální teploty“ (opět nesmysl, v Praze bylo v noci 11°C, v Jezerní Slati -11°C, globálně tedy byla 0), „vaří tedy z vody“, jelikož nemají tvrdá data. Poněkud zlomyslně si pohrávám s kacířskou myšlenkou, nebylo by přesnější věštit z křišťálové koule?

Tohle se vám vůbec nepovedlo.

Teplotni globální řady vycházejí z tvrdých dat. Jejich statistické zpracování ale zohledňuje neúplné pokrytí zeměkoule. Proto se tam pracuje se statistickou chybou.

V případě Klementina neexistuje ani tato statistická chyba, protože se měří na jednom místě.