Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"intenzivnější fotosyntéza spotřebuje pouze čtvrtinu antropogenních emisí CO2" nu jelikož ale antropogenní spalování fosilů přidává do atmosféry Země 10 Gt CO2/ročně což je 1,7% z celkových 560 Gt... tak to asi nebude "pouze". Prostě ať se Zeměkoule zelená nebo hnědne, všechno je špatně a je nutno zavřít všechny atomky a natáhnout si plyn ze SSSR. Ten je eko- .J.L. end

Něco k často diskutované době ledové (té poslední): https://www.youtube.com/watch?v=Pg0Z3LappEM

Niekde tu odznelo, že v prírode sa teplota veľmi nemení. Našiel som článok kde je vyhodnostená teplota v zime na Šumave. Za 30 rokov naozaj nevidíme zmenu. (graf č. 1) http://www.ckyne.eu/index.php/ckyne/102-zpravy/117...

30 ročné priemery , štatistiky ? To mylsíte vážne ? Naozaj si myslíte , že sme duševne malomocní !

A to všetko cca 8-10000 rokov po skončení doby ľadovej ? Kěď sa tu preháňali mamuti a v Beskydoch bol 2500 m ľadovec .

Já jsem tu zprávu o zeleni na Sahaře pochopil jako to, že se zjistilo, že na Sahaře přežívá víc stromů, než se myslelo. Ne, že se Sahara sama zalesňuje. Krajina, ať už saharská nebo i naše totiž není jednolitá, ale je, co se týká vody a půdní vlhkosti, velmi diverzifikovaná, podle své geologické struktury.Vždy se najdou místa, kde voda nashromážděná v podzemí v historii a vzácně jednou za mnoho let doplňovaná srážkami z velkých atmosférických poruch, které mají takovou energii, že se jim podaří z moře prorazit hluboko do suché oblasti, vyvěrá na povrchu a udržuje nějakou místní zeleň. V naší krajině jsou taková místa zaplaveny pramennými jezery, ze kterých přebytečnou vodu odvádí nějaký vodní tok nebo aspoň to jsou velká a nikdy nevysychající prameniště. Na Sahelu to jsou místa, kde když už ne nějaká jezírka, tak apoň tam podzemní voda udržuje neustálou vlhkost půdy, která stačí k životu nějakému suchu a zasolené půdě odolnému místnímu druhu dřevin.

Nikdo (kromě komunistů) nelže tak strašně jako tihle zelení oteplenci.

Jak ukázkově působí zvýšená hladina CO2 na růst vodních rostlin, dokázali předvést v praxi akvaristé. Bující zelené rostliny pod intenzívním osvětlením a v bublinkách unikající kyslík z nasyceného roztoku ve vodě díky vysoké intenzitě fotosyntézy. Háček je v tzv. limitujícím faktoru, což může být např. nedostatek živin rozpuštěných ve vodě. Zkuste jim vykládat, že CO2 je "škodlivý plyn". Budou vás mít za blbce.

Škodlivost závisí vždy na dávce. Právě "blbci" ale toto pomíjejí..

V diskuzi mi chybí ,Řada, nesežraly ho covid?

Už je tady ... v 17:53 :-)

Ke schlazení hlav

https://notrickszone.com/2020/10/29/3-more-new-stu.../

https://www.severe-weather.eu/global-weather/arcti.../

https://www.iceagenow.info/record-low-temps-from-i...

Já netvrdím, že k rozvoji rostliny nepotřebují vodu, já se pouze pokouším vysvětlit, jak působí CO2 na hospodaření rostlin z vodou. Samozřejmě, je -li vody dostatek, není zvýšená koncentrace CO2 pro přežití tak důležitá. Ale především pro kulturní rostliny je "hnijivem".A pro pana Šejnu: připouštíte, že svět nevysychá? Dokonce ani Sahel?

Za podmínek s vyšší koncentrací CO2 si rostliny udrží více vody a drží vodu v půdě.

Rostliny přijímají CO2 skrze drobné otvory, zvané „stomata“ , nacházejíci se na povrchu jejich listů. Při nasávání CO2 ovšem uniká vlhkost. Jestliže je ve vzduchu více CO2, nemusí být stomata otevřena tak dlouho, takže rostliny ztrácí méně vody. Rostliny tudíž táhnou svými kořeny z půdy méně vody.

Pane Zingo,

nevysychá !!!

Základní klimatologickou poučkou je, že čím je klima teplejší, tím je atmosfera vlhčí. Jenže pouze absolutně, nikoli relativně.

Problém je právě s tou relativní vlhkostí. Srážky jsou závislé na vlhkosti realtivní, nikoli absolutní.

Takže i při vlhčí atmosfeře nemusí víc pršet.

Tento článek jsem si pročetl, a ledasco jsem pochopil. I když jsem prožil prakticky celý svůj dosavadní život na vesnici, a je mi bezmála 72 let, biologie není zrovna můj obor. Já jsem technik a mým oborem vždy byla, a stále je, energetika. Na skleníkové plyny ale mám svůj, poměrně originální názor. Ale rozvádět ho zde nebudu. Je totiž dost podrobně rozveden v úvodu mé knihy, která je ke stažení na mých webových stránkách. Ty jsem umístil na adrese http://www.domacielektrarny.eu, kde je kniha zdarma ke stažení pod názvem „Elektřina jako alternativní platidlo“. V knize si můžete také vyhledat kapitolu, kterou jsem nazval „A přece se chladí“. Mám ještě jednu poznámku. Jako začínajícímu energetikovi mně kdysi před 50 lety, jeden můj tehdejší, o generaci starší kolega, rád a často opakoval. „Pamatuj si: „co stojí v energetických bilancích, nestojí v gatích“...