Pátek 12. července 2024, svátek má Bořek
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Diskuze

KLIMA: Zelená politika proti zelenější planetě?

Zvýšené koncentrace oxidu uhličitého (CO2) jsou dnes považovány za všeobecně negativní, ale zároveň se podílejí na zvýšeném zelenání zemského povrchu (“global greening“). Je zelenání planety dobře, nebo špatně?
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
ŠH

Tak to je. Děkuji za článek.

Moderno společnost, zavřená v klimatizaci, vytápěná plynem s termostatem, generuje zapálence a politické kšeftaře, kteří by rádi "nastavili už konečně nějaký pracovní bod Země".

A drží je sbor panikářů, kteří den co den křičí: Ježíš, to je mokro! Ježíš, zas neprší! Ježíš, to je divná zima! Ježíš, to jsou horka! Ježkovi voči, v televizi říkali, že jablek bude méně/více, než vloni! Atd., atd., atd., a pod..

0 0
možnosti
Foto

P60a47v80e41l 52R68a25d78a

30. 10. 2020 9:44

S tím "pracovním bodem Země" máte nejspíše kus pravdy. Její biosférická aktivita totiž byla na optimu právě posledních cca 10tis let kdy se teplota pohybovala globálně na 14C+-0.5C jak v termostatu. Né náhodou se na zdroje náročné civilizace rozvinuly právě v této době ačkoliv homo s.s. byl zde přítomen už o min 60tis let dříve.

Podobně důležitá jak teplotní stabilita byla doposud i stabilita proudění vzdušného které prakticky jako jediné může přinášet vyrovnanost vláhy od oceánů nad pevninu.

Problémem celé situace je ale její tzv. metastabilita. Ta je zapříčiněná existencí bílých polárních čepiček a zejména té nízko položené severní. Bílé čepičky polů na jednu stranu mají pro potenciální nestálost oblastí s velikostí odrazivosti vliv na nestabilnost glob. klimatu - ale jsouli vhodně velké a přitom celoroční, pak podstatnější je jejich vliv na proudění vzdušných mas které konkrétně u nás boposud ještě navozují převládající západní proudění s dostatkem vláhy.

Ideální by pro klima planety bylo, pokud by i na severním polu byl daleko stabilnější vysokohorský ledovec tak jak v Antarktidě. Pro nestabilní zalednění zejména polárních oceánů ale stačilo relativně málo a životadárný planetární systém začal vykazovat odchylky. Vysokohorské ledovce pak hrozí zásadními změnami hladin oceánů. Dnes už se proto otevřeně píše o navození "Věku nerovnováhy".

https://www.databazeknih.cz/knihy/vek-nerovnovahy-411202

0 0
možnosti
Foto

A nelítají nám tolik letadla a hned prší! Pak že covid je jenom zlý.

0 0
možnosti
JB

J84a82k23u82b 52B74u32c39e53k

30. 10. 2020 8:02

Ahoj Milane, díky moc za super analýzu. Jsem rád, že nás je v ovzdušářské a klima branži víc s kritickými názory na hegemonii zvanou CO2. Až odezní. bude potřeba každého soudného člověka k tomu, aby ten rozvrat co způsobila, zase někdo dával dohromady. Jen doufám, že v té době už nebudeme důchodci :-)

0 0
možnosti
Foto

P48a62v48e41l 79R81a65d62a

30. 10. 2020 8:15

Směrem k "super-analýze" se v Česku nyní soustředuje úsilí daleko širší komunity vědců (včetně meteorologů) s řady oborů:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/TZ_Perun_tisk.pdf

0 0
možnosti
KD

30. 10. 2020 7:44

Za dobrých podmínek osvětlení a za vhodné teploty se zásoba CO2 v okolí intenzivně asimilujících rostlin dosti brzy vyčerpá; přes příznivé ostatní podmínky pak o intenzitě asimilace rozhoduje snížené množství CO2 jako činitele, který je v relativním minimu; na dobře osvětlených lánech to může znamenati dosti značný úbytek výnosu. Proto se doporučuje rostliny uměle „přihnojovati“ oxidem uhličitým; to je ovšem možné jen v prostorech alespoň částečně uzavřených (ve sklenících). Se stoupající koncentrací oxidu uhličitého stoupá proporcionálně také intenzita fotosyntézy a to až asi k pateronásobnému množství (do 0,15%); stupňuje-li se koncentrace CO2 dále, zvyšuje se fotosyntéza méně, velmi silné koncentrace CO2 působí jako narkotikum.

Učebnice anatomie a fysiologie rostlin pro farmaceuty a přírodovědce (prof. Bohumil Němec, prof. Silvestr Prát, prof. Jan Kořínek). Vydáno v roce 1945.

0 0
možnosti
Foto

P94a55v59e25l 89R91a14d68a

30. 10. 2020 7:58

Umělé sycení rostlin CO2 je dlohodobě známé. Méně známé je, že mezi rostlinami jsou různé druhy různě citlivé. Ještě méně známé ale asi i pro Vás bude, že rychleji rostoucí se také pravidelně rychleji rozpadá ...

Právě také proto Kilingova křivka dál a dál a dokonce stále strměji roste.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Keelingova_k%C5%99ivka

0 0
možnosti
JH

Pane Rado, na Vás platí moje výzva také. Objasněte, prosím, v pár odstavcích fotosyntézu. A vztah vody a atmosféry - teploty a vlhkosti. Zdař Bůh.

0 0
možnosti
Foto

P27a74v21e34l 97R36a65d57a

30. 10. 2020 7:54

Pane Hruško opravdu stojíte o objasnění fotosyntézy? Vždyt je toho v literatuře o ní v literatuře dost a dost? I v odkazu o narušení uhlíkového cyklu níže je její vliv naznačen.

Ve vztahu fotosyntézy k okolí ale když už pak doporučuji ukasnit si donedávna relativně stabilní výměnu v přírodním metabolismu. Tedy systém Producentů a Destruentů - který býval donedávna (zejmména posledních 10tis let v klimatickém optimu projevem progrese života při obecném růstu uspořádanosti - poklesu entropie. To co fotosyntézou bylo vytvořeno při spotřebě energie to zas prakticky všechno bylo destruenty (bakteriemi, živočichy, houbami... zas rozloženo za procesu výdeje energií). Ten malý rozdíl uhlíku ukládaného na dna oceánů pak kompenzovala sopečná činnost. Tuto ale součastné antropogernní působení převyšuje už zhruba stonásobně.

Pokud Vám jde o vliv vodní páry na teplotu planety tak v tomto klima systému funguje vodní pára jako výrazný zesilovač skleníkového efektu a to zejména v těch partiích atmosféry kde nekondensuje či dokonce nevymrzá - ted v troposféře. /hrnný skleníkový eferkt pak činí cca + 33C. Navíc se poslední dobou ukazuje, že i průběžně rostoucí oblačnost má v úhrnu posilující efekt na teplotu troposféry (zejména polární oblasti). Trochu jinak je na tom CO2 a další v běžných teplotách nevymrzající skleníkové plyny ale s tím rozdílem, že ionosféru naopak svým radiačním efektem spíše ochlazují.

Celkový obsah vodní páry přitom s oteplováním troposféry a růstem její výšky také roste. Rostou proto i intenzity srážek v různé podobě až do rozsahu a intenzit hurikánů, které jsou analogií jakýchsi energetických zkratů mezi stále teplejším povrchem oceánů a chladnými vyššími vrstvami atmosféry. Viz i častější výskyt NLC (http://ukazy.astro.cz/nlc.php)

Stačí to takto?

0 0
možnosti
JN

Musím ocenit, že tato fakta, která jsou dávno jasná, napíše meteorolog profesionál, že jde proti proudu. Že by se začínalo blyskat načasy?

0 0
možnosti
Foto

P74a40v94e89l 18R24a50d93a

30. 10. 2020 8:12

Jít "proti proudu" může být projevem osobité houževnatosti založené na racionalitě.

Pokud se to ale děje v rozporu s fakty o realitě - pak půjde spíše o vzdorovitost založenou na emocích.

0 0
možnosti
Foto

P57a41v92e55l 51R94a87d16a

30. 10. 2020 6:01

Ve své argumentaci "zeleností" povrchu projevujete pane Šálku zásadní nedostatky až chyby. Předně tu chybu geometrickou která spočívá v prostém faktu, že plocha nevykazuje objem. Pokud by jste si tuto elementárnost nechal projít havou měla by se ve Vaší povídce objevit úvaha doložená v proměnách množství vázaného uhlíku v atmosféře i biosféře (viz odkazy závěrem).

Dalším zísadním nedostatkem je uvažování v systému kdy jako pro život nedostatkový diskutujete jen jeden prvek s celé plejády okolností. Takto s úvahy zcela vypadl např. vliv dusíku. Jeho biologicky aktivní forma bývala totiž v přírodě relativně vzácná (přirozeně vzniká při bleskovém výboji a bio-chemií některých mikroorganismů) ale od doby co lidé začali intenzivně s jeho prozeměděskou produkcí v podobě umělé výroby močoviny (hnojivo NPK...) a také produkcí při vysokotlakém spalování (NOx - automobily elektrárny...) obohatili prostředí planety už na zhruba dvojnásobek bioaktivní formy vzhledem k dokonce celé geohistorii.

Kdejaký povrch nejen půdy ale i jen kameniva proto dnes snadněji zarůstá vrstvičkou zejména nižších rostlin jako jsou lišejníky, mechy, ve vodě řasy, obecněji až nižší rostliny (mají ho zvlášt rády kopřivy...).

Zásadním těžiště vazby uhlíku v biosféře jsou ale stromy pro největší objemy zelené hmoty jak nad zemí tak i kořáním pod povrchem a dále navozováním růstu retence vody a tím dalších dlouhodobých podmínek. Aby ale stromy jako dlouhověké organismy mohly dorůstat do masivnosti potřebují adekvátní ustálenost prostředí/podnebí. S jeho stabilitou to jde ale naopak s kopce jak pro narostlou dynamiku počasí tak pro rychlost posuvu podnebních pásem i pro narostlou těžbu a zněny vícepatrových lesů na plantáže.

To vše ve svém příspěvku namalovaném "nazeleno" pomíjíte bud neznalosti, omylem či dokonce záměrně?

https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10100

https://www.klimatickazmena.cz/download/6cb3587ac9eaf77b4b8e83b50a138739/4.%20kapitola_uhl%C3%ADkov%C3%BD%20cyklus.pdf

0 0
možnosti
JH

Pane Šejno, fotosyntézu lze výstižně popsat dvěmi trochu složitějšími souvětími. Co kdybyste nás "popírače" poučil. Na co je třeba voda a CO2. A zrovna je teď v módě slovo exponenciála. Jakýpak má vztah voda a teplota atmosféry. Poučte nás a zároveň sebe pane Šejno. Děkuji. Jóžín.

0 0
možnosti
Foto

Pan Šálek před lety tvrdil, že oteplování je nepatrné a že CO2 má nepatrný vliv na klima.

Dokonce na to uzavřel dlouhodobou sázku.

A dlouhodobě prohrává.

Dnes vyrukoval s významem CO2 pro fotosyntezu. Děkuji panu Šálkovi za objev osnov přírodopisu ze Základni školy.

Teď by ještě pan Šálek měl objevit osnovy přírodopisu o skleníkovém efektu.

0 0
možnosti
JN

Ale ono je oteplování nepatrné a vliv CO2 na klima taky. Žádné exponencialni vývoje nenastaly, hladiny moří rostou nepatrně, u nás letos prší výrazně více, než je dlouhodobý normál a případné oteplení by nám v Česku jedině prospívalo.

0 0
možnosti

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz