17.11.2019 | Den boje za svobodu a demokracii


KLIMA: Svensmark, heretik dánský

29.9.2011

climate gate

Být či nebýt? Poslyšte, čím si musel projít vědec, jehož hypotéza se mocným nehodí do krámu.

V létě 2011 Svensmarkovu hypotézu o vlivu Slunce a kosmického záření na oblačnost, potvrdil další experiment. Tzv. experiment CLOUD prováděl tým Jaspera Kirkbyho na urychlovači částic ve švýcarském CERN. Potvrdil se další dílčí předpoklad nutný pro fungování Svensmarkovy hypotézy o tvorbě mraků. Kosmické záření skutečně vede k tvorbě aerosolů.

Alarmisté se snaží výsledky ututlat.

O co jde? I známý klimatolog Phil Jones, bývalý ředitel Institutu pro výzkum klimatu CRU (Climatic Research Unit) britské Východoanglické university, který po propuknutí aféry Climagate odstoupil, uznával závislost teplot na Sluneční aktivitě (viz graf). Zatím však nevíme přesně, jaký mechanismus tento vztah řídí.

 

Graf: Černá křivka znázorňuje teploty, modrá sluneční aktivitu

Jedno z možných vysvětlení nabízí Svensmarkova hypotéza: Silnější sluneční aktivita = silnější sluneční vítr = méně kosmického záření = menší tvorba (ochlazující) nízké oblačnosti = oteplování

Podrobnosti o Svensmarkově hypotéze, jejích silných i slabých stránkách, viz v článku "Mohou kosmické paprsky za globální oteplování" (Osel.cz 14.září 2011)

Nepohodlná pravda

Když v roce 1996 Svensmark přišel se svým postřehem, že nízká oblačnost zřejmě koreluje s výkyvy kosmického záření a s cyklem slunečních skvrn, potlesk se nekonal. První šéf IPCC Bert Bolin zuřil a Svensmarkovu hypotézu vyhlásil za "extrémně naivní a nezodpovědnou." (viz). Svensmark o tom mluvil v rozhovoru pro magazín Discover.

Reportér: V roce 1996 jste přišel s názorem, že změny sluneční aktivity mohou vysvětlit většinu či veškerý vzestup pozemských teplot. Tehdejší předseda IPCC tehdy označil vaše názory za "extrémně naivní a nezodpovědné". Jak jste reagoval?

Svensmark: Byl jsem jako opařený. Pamatuji si, jak mne šokovalo, kolik lidí si myslí, že co dělám je špatná věc. Nemohl jsem to pochopit. Když jste fyzik, jste vychovávaný k tomu, že narazíte-li na věc, která se nedá vysvětlit, něco co nesedí, pocítíte vzrušení z objevování neznáma. A pokud je tu možnost, že byste pro to mohli najít vysvětlení, čekáte, že vás všichni budou vybízet, abyste tu stopu sledoval. Jenže tady byla opačná reakce. Jako by mi lidé říkali "Tohle jste neměl dělat." Připadlo mi to tehdy divné. Od té doby je to tak více méně pořád.

Co Bolinovi tak vadilo? Pokud by se totiž podařilo současné změny klimatu vysvětlit jako důsledek přirozených jevů, alarmisté by přišli o kredit i obrovské dotace. Svensmark se pro ně a pro prosazovatele uhlíkové daně z politických kruhů nepřítelem číslo jedna. V úvodu k jeho knize "The Chilling Stars" píše objevitel solárního větru (1958), astronom Eugene Parker "Globální oteplování se stalo politickou záležitostí jak ve vládě, tak ve vědecké komunitě. Takzvaní "přední" vědci postavili barikády a jakákoli důležitá nová myšlenka je nevítaným vetřelcem. Protože narušuje zavedenou ortodoxii."

(O politickém klimatologovi Bolinovi jsem psal už zde)

Experimentální ověření hypotézy na urychlovači v CERN bylo navrženo už v roce 1998, ale průtahy byly nekonečné. To ale Dány nezastavilo. Nečekali a provedli první experimenty sami, bez grantového zabezpečení. Grantů na globální oteplování je všude sice spousta, ale ty jsou určeny na POTVRZENÍ vlivu CO2, ne naopak.

Uvědomte si, že Svensmarkova hypotéza je ještě starší než Mannův hokejkový graf. V lepším světě by vlajkovou lodí Třetí zprávy IPCC 2001 byla kosmoklimatologie a nikoli hokejkový paskvil. Místo toho musí Svensmark trpět napadání od alarmistů, že prý je loutkou ropné lobby. Naráží na tom v rozhovoru pro magazín Discover

Magazín Discover: "Měl jste někdy potíže sehnat peníze na výzkum?"

Svensmark: "No jéje. Moji práci ale nefinancují ropné společnosti. Opravdu ne. Možná vás to pobaví, ale obrovskou oporou mi byla dánská nadace Carlsberg – to je ten pivovar. Mají velkou nadaci, jeden z největších zdrojů financování vědy v Dánsku. Protože zakladatel Carlsbergu chtěl využít vědu, aby dělal lepší pivo. Díky vědě je to patrně nejlepší pivo na světě."

No, Svensmarkova hypotéza o pivu asi odráží skutečnost, že nebyl v Plzni.

Jak jsem už psal, měl jsem možnost zúčastnit se koncem roku 2009 v Kodani akcí klimatické konference COP15. Je to náhoda, že záhy po experimentálním ověření Svensmarkovy hypotézy (experiment SKY, Kodaň 2007) si alarmisté za dějiště plánovaného podepsání nového Kjótského protokolu vybrali z celého světa právě Kodaň? Nebyla to spíše provokace proti Svensmarkovi? Těžko říci, zda to s tím souvisí, ale právě během konference mu selhalo srdce (v televizi v přímém přenosu: video pro otrlé). Srdeční příhodu však přežil a ve výzkumu pokračuje.

Neuvěřitelné: Oteplovači nechtějí mluvit o oteplování

Politizace provází i experiment CLOUD. Pomineme-li ty průtahy, vidíme zjevnou snahu ututlat jeho politicky těžko stravitelné výsledky.

Když v Nature vyšel článek Kirkbyho týmu o výsledích CLOUD, v abstraktu nebylo vůbec uvedeno slovo "global warming" nebo "global climate change". Neinformovaný čtenář se z textu vůbec nedozví, co výsledky experimentu znamenají pro doktrínu globálního oteplování. Za tímto podivným informačním embargem stojí generální ředitel CERNU Rolf-Dieter Heuer. Před pár měsíci v interview pro Welt Online prozradil:

Welt Online: Výsledky tzv. experimentu CLOUD, který zkoumá tvorbu mraků, se očekávají s velkým napětím. Mohly by tyto výsledky být důležité také pro pochopení globální klimatické změny?

Heuer: … Požádal jsem kolegy, aby výsledky prezentovali jasně, ale aby je NEINTERPRETOVALI. To bychom se totiž okamžitě dostali do vysoce politické arény debaty o klimatických změnách. Je třeba jasně říkat, že kosmické záření je jen jedním z mnoha parametrů. Viz:CERN: Nechceme ani domyslet důsledky Svensmarkovy hypotézy (Klimaskeptik.cz  19.7.2011)

Říká se tomu dvojí metr. Když Charles Monett do článku o utonulých 4 medvědech, které viděl z letadla, cpal spekulace, že za to může oteplování a úbytek ledu, to bylo v pořádku. Protože to se politicky hodilo. Tehdy nevadilo "vstupovat na vysoce politickou arénu debaty o klimatických změnách".

Ten jehož jméno nesmí být vysloveno

V tiskovém prohlášení CERN o výsledcích experimentu CLOUD není jediná zmínka o Svensmarkově hypotéze, ač právě ji měl experiment otestovat. Není tam ani zmínka o tom, jak výsledek experimentu naznačuje možnost, jak změnu klimatu vysvětlit přirozeně, bez vlivu člověka.

Reportáž v BBC se také jménu na S zdaleka vyhnula. Naopak dává rozsáhlý prostor dávnému Svensmarkovu protivníkovi Lockwoodovi, aby si tam honil triko.

Snaha odstavit klimaskeptika Svensmarka na vedlejší kolej zašla až tak daleko, že v celém Kirkbyho článku, zveřejněném v časopisu Nature, je jeho jméno zmíněno jedinkrát, a to v citacích, kde je uvedena jediná Svensmarkova práce z roku 1997. Utopená mezi 44 jinými články. První, co 63členný autorský tým cituje, je 4. správa IPCC! Přestože tématem experimentu byla právě Svensmarkova hypotéza! Známý britský popularizátor vědy a autor několika knih o vědě Nigel Calder na svém blogu upozorňuje na pochybnou etiku článku:

Je absurdní, že článek Nature uvádí jako jediný Svensmarkův příspěvek jeho studii z roku 1997 (Svensmark a Friis-Christensen). Zcela se tu mlčí o tom, že už před CLOUD byly úspěšně provedeny podobné experimenty. Realizoval je Svensmarkův dánský tým v Kodani, v Boulby a v Aarhusu.

Co řeknou historikové vědy na tohle porušení vědecké etiky? Kirkby se mstí za to, že Svensmark ztratil trpělivost s průtahy kolem povolení a financí na CLOUD a vzal věci do svých vlastních rukou?

Ať už jeho hypotéze věříte či ne, snad se shodneme, že za snahu porozumět fungování klimatu si podobné zacházení nezaslouží.

Závěr

Alarmisté někdy podléhají iluzi, že když se zbaví Svensmarka, zbaví se i otravného solárního vlivu na klima. Sloanovu kritiku Svensmarka noviny The Telegraph uvítaly titulkem "Za klimatickou změnou není Slunce". To bychom ale s vaničkou vylévali i dítě. Představme si na okamžik, že by se Svensmark – navzdory úspěšným experimentů – mýlil. Dejme tomu, že Slunce řídí pozemské klima jiným mechanismem, než si myslí Svensmark. A co má být? I kdyby celá Svensmarkova hypotéza byla špatně, nic to nemění na tom, že v uplynulých staletích pozemské teploty primárně sledovaly vývoj sluneční aktivity. Viz první graf v tomto článku.

Pokud by kosmické paprsky nebyly řešením, tato neznalost je problém hlavně pro alarmisty. Až vám nějaký klimatolog bude zase tvrdit, že on je expert na klima a vy ne, položte mu následující kontrolní otázku: "Expert je člověk, který dané věci rozumí a ví jak funguje. Víte ale VY, jakým mechanismem Slunce působilo na klima v preindustriální éře? A jak můžete odlišit v dnešních klimatických změnách vliv člověka od přírodních faktorů, když ty přírodní vůbec neznáte?"

Video:

Svensmarkovu teorii ověřuje i experiment CLOUD v CERN. Bez spolupráce se Svensmarkem, ale za účasti 62 jiných vědců z celého světa, které šéf experimentu Jasper Kirkby představuje jako špičkové odborníky. Po shlédnutí předcházejícího videa nemáte pocit, že v tomto velkém týmu někdo chybí? http://www.youtube.com/watch?v=0QU5EuWn2pM

Na mezinárodní semináře o globálním oteplování je dnes zván Jasper Kirkby. Anglicky se tomu říká "steal the show". Zde je záznam jeho hodinové přednášky http://www.youtube.com/watch?v=63AbaX1dE7I.

K dalšímu studiu:

Svensmarkova a Calderova kniha z roku 2007: The Chilling Stars

Doporučuji k přečtení zejména toto shrnutí celé teorie: ‘Cosmoclimatology: a new theory emerges’, Henrik Svensmark, Astronomy & Geophysics, Vol. 48, Issue 1, pages 1.18-1.24, February 2007

Interview se Svensmarkem v časopise Discover (otázky kladla Marion Long)

(Tento článek vychází hodně z blogu Svensmarkova kolegy Nigela Caldera s použitím překladu M.Pavlíčka)

******************************************************

(Diskutovat můžete i na: www.klimaskeptik.cz/diskuse)
www.klimaskeptik.cz
Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.