Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pamatuji si, jak koncem šedesátých let se strašilo s příchodem doby ledové. Hollywood v té době natáčel katastrofické filmy ze zaledněného New Yorku.

Pamatujete si možná také to, že v té době šedesátých let nebyly elektrárny odsířené, odpopílkované, železná opona bránila výměně informací...

V té době ještě klimaticky významě soupeřil sice krátkodobě působící ale výrazný ochlazovací vliv od aerosolů s pozvolněji ale podstatně vytrvaleji působícím vlivem sklenékových plynů kde vliv CO2 teprve začal výrazněji nanarůstat.

Dnes už je bilance už prakticky jednoznačná - viz radiační bilance:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD

V budou si zas možná něco pamatovat někteří co přijdou po nás ale s tím, že v dnešní době ještě relativně byly prostředky pro nastolení odklonu - ale pro laxnost jedněch a chtivost jiných byly promrhány a na lidech tak už přeestalo při vývoji klimatu prakticky záležet.

Zjistil jsem, že diskuse o klimatu zde na NV je ztráta času. Raději teď sleduji na YouTube přednášky vědců. Zaujala mě přednáška Petra Pokorného - Současná klimatická změna v perspektivě posledních staletí. Hezky popisuje jak se dají číst výsledky měření, tak aby dokazovali prakticky jakoukoli vědeckou hypotézu. Nebo přednáška Jana Pokorného - Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu. Doporučuji si pány poslechnout, určitě jejich názory vedou k zamyšlení.

Jan Pokorný je docela dost vostrej klima-alarmista.

Tak jsem pátral po rekonstrukcích TSI obsahujících posledních 1000 let a moc úspěšný jsem nebyl.

Zde je rekonstrukce od roku 1600, která ale ukazuje, že v současnosti není solární aktivita vysoká:

https://spot.colorado.edu/~koppg/TSI/Historical_TSI_Reconstruction.png

Ostatní rekonstrukce, sahající do starších doby, jsou výrazně rozdílné a není možné z nich vyčíst, zda bylo tehdy Slunce aktivnější nebo slabší. Jedenáctiletý cyklus tam nenajdeme vůbec.

Proto by mě zajímalo, z jakého prstu si autoři studie, o které píše pan Šálek, ten graf vycucali.

Každý si může svobodně vybrat rekonstrukci TSI, která se mu hodí:

https://www.realclimate.org/index.php/archives/2011/08/how-large-were-the-past-changes-in-the-sun/

Je pouze kolísání srážek a hladiny podzemní vody. Obojí místní, resp. oblastně velice rozdílné. V běhu desetiletí, staletí.

Sucho tomu říkají:

1. Vyšlechtění lidičkové z města, kteří vodu naživo vidí u kohoutku v koupelně. Hodně koukají na fotky z internetu.

2. Venkované, kteří mají mělkou studnu a "vyběhli" z rezervy v té studni. Samozřejmě polovina z nich by chtěla, aby jim hloubení zaplatili sousedi.

3. Padouši, kteří už už čujou nějakou dotaci.

4. Politici (zejména politologové a hudebníci), protože už už by chtěli založit nové ministerstvo sucha.

Ti ostatní jsou v klidu. Ti vědí, že pokud je víc vody, musí se máknout. Pokud je míň, tak taky.

V kronice naší obce (J. Morava) jsem našel záznam, že v polovině 17. stol. celých 16 měsíců nepršelo. Nevím, jak to zvládli, ale musel to být děs. To jen pro porovnání, co je problém a co "problém".

Klimatické změny jsou způsobeny cyklicky proměnným tokem geotermální energie!

To, že vliv geotermální energie činí u povrchu v průměru sotva 0.1W/m2 oproti cca 340W od oslunění a skleníkového efektu a měřitelně dnes přibývá teplo od ohřevu už cca 2W/m2 je Vám při psaní vykřičníků nejspíše hostejné podobně - jak naopak fyzice jevů jsou lhostejné lidské výkřiky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD

Kdo se jen trochu zajíma o střídání dob ledových s meziledovými, to ví: Holocén (poslední doba meziledová, ve které žijeme) = oteplení, více srážek. Doby ledové = sucho, spraše. To ví každý geolog, i Cílek. Jenže ten je geolog prodejný.

Ono záleží i na konkrétním místě zemského povrchu a také na výkladu pojmu sucho. Podle míry ročních srážek v oblasti české kotliny v dobách ledových převažovalo proudění od severovýchodu a tím jak se zde nad spíše tmavou zemí původně podchlazený arktický vzduch ohříval se stával ještě relativně sušší a povrch dál vysušoval a dynamika teplot kolem nuly měnila horniny v prach ... V hloubkách ale přesto paradoxně zůstávala zmrzlá voda ve formě permafrostu. Tedy a v nemalém množství ale organismy prakticky nevyužitelně.

Do oblasti Afriky ale tehdy nesly větry od oceánů dál vláhu hlavně ve směru rovnoběžek která se však v té době méně odpařovala a tak tam byl celý kontinent pokryt lesy a jezery. Změny klimatu té doby pro nedstatek CO2 výrazně ovlivnovalo albedo a Milankovičovičovi parametry a proto glob tehdy teplota kolísala podstatně více jak v holocénu.

Pane Šálku, váš dojem není pouze dojmem, to je fakt.

Fakt? Pan Šálek mívá pravidelně spíše lidské dojmy. Pokud jde o dokazatelná fakta pak konkrétněji pojmy jako gradient změny globální teploty, správně odhadnout už před léty nedokázal a dodnes se s toho zřejmě nedokázal ani poučit. Natož pokud jde o důsledky takto strmého jevu G.W. To raději konspiruje v oblasti vždy panujících nejistot na portálu kde mu spíše někdo za znejistění nepříjemné pravdy zatleská.

Ale tak ono je nás už tolik, že tu přírodu "antropogenně", to je slovo!, ovlivňujeme. Ale dělat z toho zásadní problém ve smyslu "vyhyneme, jestli hned teď nezakopeme uhlí a uran hluboko do země!", to zase prrr.

Dokud leželo uhlí a uran pod zemí - měli lidé na svůj vývoj desetitisíce a civilizace tisíce let času.

"Ted hned" jsme přišli jen na to, že tolik času na další vývoj už nejspíše mít nebudeme. Tedy né my jako Vy nebo já - spíše potomci. Pokud ale už my nezměníme své chování - oni už nebudou mít velké šance.

Měnit něco zavedeně-pohodlného, za obtížnější a zatím nejisté... se ale nikomu z aktuálně-stupidně-vychytralých nechce - tak to raději "prrr" - že?

Tak nevím jak to ti lidé dělají, když za takového sucha dokážou uživit více jako 7 miliard lidí.

Lidé předně neobnovitelně drancují přírodní zdroje. Vypalují lesy, přehnojují půdu která ztrácí bonitu... Rezidui pesticidů, herbicidů... otravují dříve čistou pitnou vodu...

Používají ale i rozumější metody skladování, logistiky, šlechtění...

Je přitom vždy otázka jak dlouho kterou metodu lze udržitelně praktikovat a do jaké míry lze modifikovat nosnou kapacitu území.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosn%C3%A1_kapacita

Od 8. stol. na ostrově Skellig Michael u pobřeží Irska vcelku prosperovala mnišská komunita (doporučuji shlédnout nějaké to video z ostrova - třeba tohle https://www.youtube.com/watch?v=g_0lk8BY0Vk).

Byli to neuvěřitelní drsoni a makači, protože v terénu, podobnému vrcholkům Tater, vybudovali klášterní osadu, jen aby se ve století dvanáctém odstěhovali na pevninu. Důvodem dle archeologů bylo výrazné zhoršení klimatu a extrémního počasí v Severním Atlantiku. Docela to odpovídá zániku vikinských osad v Grónsku, byť se udržely o 200 let déle. A vzhledem k tomu, že archeologové berou příspěvky z jiného zdroje než klimatologové, nemám důvod jim nevěřit.

Jak jste dospěl k závěru: ..."A vzhledem k tomu, že archeologové berou příspěvky z jiného zdroje než klimatologové, nemám důvod jim nevěřit."