V pondělí 8. 10. 2018 přinesla média (např. ČTK) dvě pozoruhodné zprávy. Jistě jen kouzlem nechtěného vyšly v tentýž den. Přímo spolu sice nesouvisejí, obě však spojuje společné téma: klimatický alarmismus.

Jako první se objevila zpráva, že letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané William Nordhaus a Paul Romer. Na tom by jistě nebylo vůbec nic zvláštního. Vždyť oba pánové jsou slovutnými profesory ekonomie na prestižních amerických universitách. Nordhaus na Yaleově universitě a Romer na Sternově obchodní škole, která je součástí New York University.

Vnímavý čtenář zpozorní až ve chvíli, kdy narazí na konstatování, že „jejich výzkum podle švédské akademie výrazně přispěl k lepšímu pochopení udržitelného hospodářského růstu ve spojitosti s klimatickými změnami a technologickým pokrokem“.

Podle zprávy Nordhaus jako první vytvořil kvantitativní model popisující globální souhru mezi ekonomikou a klimatem. Jeho výzkum podle akademie ukázal, že nejúčinnějším opatřením k nápravě problémů způsobených skleníkovými plyny by byl celosvětový systém uhlíkových daní.

Václav Klaus, který ve svém článku Poznámky k ekonomické analýze problematiky globálního oteplování pana profesora v roce 2009 chválil, nebude z jeho oceněné práce asi příliš nadšený.

Druhá zpráva, kterou zveřejnil Mezinárodní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu, potvrzuje nutnost zaměřit se na obnovitelné zdroje energie.

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout v čistém nulových emisí. Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toho bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování.

Podle Dany Balcarové (Piráti), předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, je důležité rychle zareagovat. „Pokud se kompletně nezbavíme závislosti na fosilních palivech do 30 let, důsledky budou katastrofální. Vzestup hladiny oceánů donutí miliony lidí opustit domovy a extrémní projevy počasí budou čím dál častější. Kromě ukončení závislosti na fosilních palivech se musíme zaměřit na obnovu přirozeného stavu krajiny a investice do technologií na odebírání oxidu uhličitého přímo z atmosféry,“ uvedla v prohlášení zaslaném ČTK.

Zpráva IPCC je, oproti zprávě o „nevinném“ teoretizování nobelistů, podstatně závažnější.

Je to totiž zpráva poplašná!