22.4.2024 | Svátek má Evženie


KLIMA: O čem média mlčí

23.9.2015

Rozvojové státy odmítají platit za CO2 politiku

Po dvoudenním zasedání v New Delhi přijali reprezentanti 13 rozvojových států dne 16. září významnou rezoluci, kterou mají prezentovat na říjnové poradě v Bonnu. Tam se budou připravovat materiály pro pařížský superkongres o globálním oteplování. Rezoluci podepsali zástupci těchto států: Indie, Čína, Bolívie, Kuba, Salvador, Ekvádor, Írán, Nicaragua, Venezuela, Malajsie, Vietnam, Argentina a Saúdská Arábie. Na tomto pařížském prosincovém jednání se mají sejít reprezentanti 190 států, aby se dohodli na co možná nejúčinnějším postupu v boji proti globálnímu oteplování.

Indický ministr životního prostředí Prakash Javadekar prohlásil: „Chceme hrát pozitivní roli (na pařížské prosincové konferenci – má pozn.) a přejeme si, aby pařížská konference byla úspěšná, protože patříme ke zranitelným zemím. Jsme připraveni spolupracovat s ostatními účastníky abychom dosáhli dobrých závěrů...Jestliže rozvinutý svět nepřistoupí na podmínku, že podstatnou část (t.j. řešení problematiky antropogenního oteplování) tvoří finanční záležitosti, bude výsledek Paříže problematický. Doufám, že rozvinutá část světa to uváží a pochopí, takže my všichni se budeme podílet na vybudování nového režimu, v němž každá země se zaváže dobrovolně k potřebným činům vedoucím k redukci emisí... Jestliže lidská činnost způsobila klimatickou změnu, potom také lidská činnost by měla zmírnit obtíže spojené s řešením naléhavého úkolu.“

Uvedených třináct rozvojových zemí se dohodlo, že odmítnou povinný regulační mechanismus o snížení emisí skleníkových plynů, že tedy nedopustí, aby se kvůli redukci emisí CO2 snížila produkce energie v rozvojových zemích, čímž by se podtrhlo tempo dosavadního rozvoje. S tímto stanoviskem souvisí potom také finanční pomoc ze strany rozvinutých států související s tím, že vybudování a provoz alternativních zdrojů energie je velice drahé záležitosti. To dosud nebylo explicitně formulované, ale obecně se mluvilo donedávna o tom, že si jejich zavedení nemůžou rozvojové země dovolit bez značné finanční pomoci poskytnuté „Západem“.

Proto Indie zdvojnásobí těžbu uhlí pro energetiku do roku 2020 (Debjoy Sengupta in Times of India, 11. September 2015), Čína spotřebovává v současnosti o 14 % víc uhlí pro energetiku, než bylo dosud uváděné (The Wall Street Journal, 17. September 2015).

Po zasedání zástupců třinácti rozvojových států se už finanční požadavky konkretizují a požaduje se vytvoření závazků, kterými se zajistí podpora rozvojových států na poli energetiky ve výši 100 miliard amerických dolarů ročně.

Požadavek v tom největším zjednodušení zní: „Vy jste způsobili ten oteplovací bordel v průběhu posledních 150 let, tak teď ho ukliďte.“ Indický ministr energetiky Piyush Goyal ve zveřejněném rozhovoru řekl: „Nemůžu říct lidem v Indii, že je zatížíme vysokými cenami, protože Západ znečistil svět a Indie za to bude dnes platit.“ (Bloomberg 17 September 2015)

Premiér indické vlády Narendra Modi přijal účastníky porady se slovy, že Indie bude vždy stát bok po boku s rozvojovými státy v řešení problémů vyvolaných klimatickými změnami. Vychází se stále z obskurní kvaziteorie o hlavním viníkovi oteplování: o zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv.

Toto vše je důsledkem neprověřené hypotézy o rozhodujícím lidském vlivu na současné globální oteplování. Já osobně bych nepoužil slova neprověřená hypotéza, a to z jednoduchého důvodu: termín hypotéza je užívaný pro vědecké teorie. O „vědecké“ teorii globálního oteplování se dozvíme navíc také z politických materiálů, nejen z učených spisů, a valná většina vědců zabývajících se klimatologií si přeje toto prolínání věda-politika a odtud zpět do vědy. To je pro opravdovou vědu zabijácký postup, stejně jako zakazování diskusí o hypotézách, které nebyly potvrzené pokusem. V případě klimatu se jedná o potvrzení shody mezi vypočítanými a přímo měřenými meteorologickými daty v časovém rozmezí klimatu, tedy jako např. průměry teplot za nejméně 30 let. Ty můžou být také odvozené z jiných pozorování. K této shodě zatím nedošlo a podle mého mínění ani dojít nemůže, protože k těm minulým nejvýraznějším oteplovacím fázím člověk ani náznakem (např. emisemi) nepřispěl.

Kevin Trenberth, vedoucí týmů formulujících názory a požadavky instituce UN-IPCC (Mezivládní panel pro klimatické změny při OSN) napsal otevřený dopis prezidentu Obamovi a zároveň s ním také dvěma významným politicky a veřejně činným osobnostem. Pod dopisem bylo podepsáno hned 1. září 19 dalších vědců-klimatologů. V dopise K.T. píše, že převážná většina vědců-klimatologů je přesvědčena o potenciálních velice vážných záporných vlivech klimatické změny na lidské zdraví, zemědělství a biodiverzitu, přičemž tato klimatická změna je způsobená lidskou činností. „Velice oceňujeme Vaši snahu o regulování emisí a další kroky, které v tomto směru podnikáte,“ píše K.T. v dopise. Pak se pokračuje o důsledcích globálního oteplování a o tom, že americká i světová opatření proti klimatickým změnám jsou nedostatečná. „Stabilita světového klimatu za posledních deset tisíc let přispěla k růstu zemědělství a tím i k prosperující lidské civilizaci,“ píše šéfklimatolog a dalších 19 klimatologů mu přizvukuje.

Je to první prokazatelná lež, protože během posledních 10 000 let (t.j. v holocénu) bylo sedm výrazných globálních klimatických oteplení, oddělených od sebe také ochlazením. Slovo „klimatické“ znamená, že tyto fáze trvaly déle než 30 let, obvykle v řádu sta let, a ve třech z oněch sedmi fází byly průměrné teploty o jeden až několik stupňů vyšší než dnes, a to bez podílu lidí na změnách.

K. Trenberth v dopise pokračuje: „Oceňujeme, že užíváte agresivní a vynalézavé nástroje, které můžete použít tváří v tvář vzpurnému Kongresu.“ Dále jmenuje autory knih odmítajících nebo pochybujících o globálním oteplení způsobovaném hlavně emisemi CO2 a požaduje vyšetřování autorů-klimaskeptiků a zavedení takových opatření, aby klimaskeptické články a knihy nemohly být publikovány. Já tomu zkráceně říkám zavedení cenzury.

V jiných materiálech jsem našel také návrhy, aby klimaskeptici nesměli být zaměstnáni v institucích vlastněných nebo podporovaných z vládních fondů. V podstatě se jedná o likvidaci klimatologie jako vědy, když se zakazuje diskuse o jakékoliv její teorii nebo hypotéze.

Připomínám, že se podle odhadu třinácti rozvojových zemí jedná o finanční náklady, které by mohly být využité, aby se zastavila současná imigrační vlna do Evropy. Přitom v médiích se o pařížské klimatické konferenci a o probíhajících přípravách nic nedozvíme. Je to jen souhra náhod?