„Jednohlasně navrhujeme, aby se vypouštění aerosolů do stratosféry začlenilo do systému její regulace,“ napsali ve zprávě z roku 2023 odborníci z Programu OSN pro životní prostředí.

Na základě zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) nabývají na významu úvahy o rozstřikování oxidů síry či hliníku do stratosféry. Kromě OSN (zde) se těmito záměry zabývá i EU (zde) a také Spojené státy (zde).

Tyto nápady rovnou upomínají na dva kousky z historie. Samozřejmě na Sovětský svaz a komunistické heslo „poručíme větru dešti“. Praktickým tragickým příkladem naplnění této ideologie je osud Aralského jezera, jež kvůli uskutečnění plánů na pěstování bavlny a dalších plodin v suchých stepích střední Asie v podstatě zaniklo. Druhým příkladem z této kategorie jsou plány natírat ledovce sazemi, aby se zabránilo důsledkům klimatických změn. I takové plány se v minulosti objevily. Tento konkrétně v roce 1975 (zde). Na jeho naplnění však naštěstí nedošlo. Nabízí se ovšem i jedno zcela aktuální přirovnání. O lidech, kteří tvrdí, že některé kondenzační čáry za letadly obsahují chemikálie, kterými nás vlády postřikují, abychom se nebouřili, hloupli a tak podobně, jste již asi slyšeli. Lidé, kteří této teorii „chemtrails“ (zde) věří, obvykle nejsou považování za nejmoudřejší členy společnosti.

No a najednou jsou tady úvahy o tom, že by se něco takového mělo opravdu začít dělat. Pro věřící v chemtrails to bude potvrzení jejich víry. O to víc, že v jejich teoriích je jedním z důvodů, proč se to celé děje, figuruje i boj s oteplováním. A také tam figurují oxidy hliníku. Bylo by s podivem, kdyby oficiální úvahy o zahájení programů „chemtrails“ na „záchranu“ klimatu, nepřivedly do řad konspiračních teoretiků další členy…

Co se však dá o těchto záměrech napsat faktického? Třeba to, že tohle by v první řadě mělo zvednout ze židle všechny ekologické skupiny, hodné toho jména. Ne kvůli potlesku ve stoje, ale kvůli co nejdůraznějším protestům. Proč? Například proto, že hliníkové nádobí jsme vyřadili, protože připravovat si v něm pokrmy a jíst z něj není zdraví úplně prospěšné. Ale rozstřikovat do atmosféry oxidy hliníku bude v pořádku?

Nebo to, že odsíření uhelných elektráren byl zcela zásadní krok pro zdraví lidí v průmyslových aglomeracích i pro zdraví lesů. Jenže prý kvůli čistšímu vzduchu Země přijímá více tepla ze Slunce. Takže si budeme stříkat oxidy síry do nebe, aby ten vzduch zase tak čistý nebyl. Zůstane tahle síra někde vysoko nad našimi hlavami, stejně jako hliník a my je nebudeme dýchat?

Hned na začátek dost zásadní otázky. Ta další není o nic méně významná. Co tyhle sloučeniny ve stratosféře udělají v dlouhodobém horizontu? Nezpůsobí ještě nějakou další neplechu?

Zdá se však, že cesta k řízení množství slunečního záření na planetu je již nastoupena. V úvodu projektu GENE, který se rozprašováním aerosolů zabývá, a který platí EU, se uvádí: „Cesta ke klimatické neutralitě musí explicitně zvážit roli solárního geoinženýrství a technologií negativních emisí. Pro komplexní zmapování tohoto přechodu je nezbytný metaanalytický rámec, kde se sociální vědy, inženýrství a fyzikální vědní obory spojují. Projekt GENIE financovaný EU bude zkoumat environmentální, technické, sociální, právní, etické a politické dimenze odstraňování skleníkových plynů a řízení slunečního záření. GENIE si klade za cíl vytvořit komplexní vědecké hodnocení pro tvorbu politiky založenou na důkazech pro řešení změny klimatu a rozšířit naši sadu nástrojů pro budoucnost s nulovými emisemi.“ Tento projekt má skončit v roce 2027.

O dalších geoinženýrských metodách, o nichž se v souvislosti s klimatem uvažuje, si můžete přečíst i na webu ČT (zde). Tématu se v češtině podrobněji věnuje portál epochtimes.cz (zde).