Tento článek navazuje na předchozí příspěvek o sázce ohledně tempa globálního oteplování (viz odkaz pod článkem). Krátce zopakuji, že jsem se dostal do odborného sporu s dr. Janem Hollanem, zaměstnancem prestižního centra CzechGlobe. V čem onen spor spočívá? Krátce řečeno, považuji zprávy IPCC o tempu a příčinách globálního oteplování za poněkud přehnané, vychýlené směrem k větší dramatičnosti, čímž se pak odůvodňují různá opatření, která by při absenci této (pseudo)hrozby snad nikoho se zdravým rozumem nenapadla. Mezi tato opatření patří například masivní subvencování sluneční energie na padesátém stupni severní šířky, přičemž výkup elektrické energie z těchto neefektivních předražených zdrojů má před ostatními zdroji přednost.

Roční teploty od roku 2003 (Milan Šálek)

Zprávy IPCC např. mluví o tom, že v dalších desetiletích lze očekávat oteplování o hodnotě 0,2 °C za dekádu za (naplňovaného) předpokladu stoupajících emisí skleníkových plynů. Pouze v případě, že by koncentrace skleníkových plynů, zejména CO₂ zůstaly na úrovni roku 2000, lze očekávat oteplení kolem 0,1 °C (např. zde, strana 7).

Na stránkách projektu CzechGlobe se např. tvrdí:

"Dochází opravdu ke globálnímu oteplování?
Ano. V posledních čtyřiceti letech vzrostla průměrná teplota přízemního vzduchu o 0,6 stupňů Celsia, tempo nárůstu se postupně zvýšilo na dvě desetiny stupně Celsia za desetiletí." (viz).

Protože celou debatu již delší dobu sleduji, považuji uvedené tvrzení za zavádějící, zejména ono tvrzení o tempu nárůstu. Nicméně si za ním pracovníci projektu CzechGlobe zřejmě stojí, což ilustruje sebevědomá výzva k sázce od Jana Hollana, jejíž znění je následovné:

"Sázka nechť je prostá, levná. Každé další klouzavé kalendářní desetiletí, v němž lineární regrese ročních průměrů globální teploty GISS dá trend oteplování pod 0,14 K/desetiletí nebo menší, bude znamenat, že Ti v únoru zaplatím deset tisíc Kč (nebo pět set eur, pokud už koruny nebudou). Vyjde-li trend 0,16 K/desetiletí nebo větší, dostanu v únoru je naopak já od Tebe.

Už se těším na pravidelný roční příjem..."

Viz zde.

Teď tedy nastal čas, kdybychom uvedené tvrzení měli ověřit, a to podle světové databáze teplot GISTEMP, podle níž jsou hodnoty průměrné teploty za uplynulých deset let následující:

rok teplota

2003 0,59

2004 0,52

2005 0,65

2006 0,59

2007 0,62

2008 0,49

2009 0,59

2010 0,66

2011 0,54

2012 0,56

K analýze může sloužit skript uvedený ve zmíněném příspěvku zde. Pokud jej upravíme pro roky 2003-2012 a spustíme, dospějeme k následujícímu výsledku, který je ilustrován i na následujícím obrázku:

Podle lineární regrese ročních teplot došlo v uplynulém desetiletí podle databáze GISTEMP k nepatrnému poklesu, ale se zanedbatelným tempem -0,013 °C za 10 let. Vzhledem k meziroční variabilitě teplot je statistická významnost uvedeného trendu velmi malá, p-hodnota F-testu je 0,84. Nicméně, trend je rozhodně velmi vzdálen od proklamovaných hodnot +0,14 °C až +0,16 °C, což jsou hranice uvedené sázky, přičemž statistická významnost uvedené sázky nemá být brána v úvahu.

To z toho plyne? O zvrat dlouhodobějšího oteplovacího trendu se zdaleka nemusí jednat, deset let je docela krátká doba na jednoznačné stanovení nějakého významného obratu či změny. Osobně si myslím, že za další rok bude trend spíše kladný, ale asi do 0,1 °C za deset let, přičemž ale nelze vyloučit všelijaká překvapení. Podle různých pramenů je potřeba 15-17 let stagnace teplot na jednoznačné stanovení toho, že se klimatické modely zásadně mýlí. Přes omezení dané pouhými deseti lety je to podle mého názoru závažný důvod k určitému přehodnocení nejistot predikcí klimatických scénářů. Předvším se velmi zmenšuje pravděpodobnost extrémnějšího oteplování než jaké jsme zažili v posledních desetiletích nebo které nám naznačují scénáře IPCC.

Dr. Jan Hollan ke zmíněné sázce, kterou sebevědomě ve výše uvedené podobě vyvolal, nyní nezná, resp. na mailové připomínky nereaguje. Nezbývá mi než alespoň požádat laskavé čtenáře o zhodnocení, zda v této oblasti má pravdu spíše amatérský klimaskeptik nebo člen středoevropského vědeckého centra excelence bohatě sponzorovaného Evropskou unií v rámci Operačního programu nazvaného Věda a výzkum pro inovace.

O dr. Janu Hollanovi více zde.

Sázka je popsaná zde.