A máme tu opět Světové ekonomické fórum v Davosu. S prognózami již úvodem neradostnými. Klimatická krize, energetická krize. A v neposlední řadě krize potravinová. Ne za vše může rusko-ukrajinská válka. Na masivní pokles své potravinové produkce si konkrétně Evropa totiž zadělala už předloni.

V říjnu roku 2021 přijal evropský parlament velkou většinou hlasů „ekologickou strategii pro oblast zemědělství a potravinářství“, ambiciózně nazvanou „From Farm to Fork“ . Tedy z farmy přímo na vidličku . Jejím hlavním cílem, bylo napomoci realizaci Zeleného údělu (Green Deal) coby nástroje k dosažení evropské „uhlíkové neutrality“ do roku 2050. Ze 698 poslanců přijalo onu farmářskou vidličku 452, včetně většiny našich. Proti bylo 175 , zbylých cca 10% se zdrželo hlasování. Postoj evropské agrární komunity, včetně té české, však zdaleka tak vstřícný nebyl.

Odkaz dalsi-zdrazovani-potravin-1384496

A to nejen u všelikých velkoproducentů, ale také u množiny „středních a drobných farmářů“ Tedy vyjma tedy těch „ekologických“ . Neboť přijaté kvóty mj. říkají, že do roku 2030 jsou členské státy povinny snížit na 50% aplikací pesticidů, o 30% použití průmyslových hnojiv . A převést 25% zemědělské půdy do systému zemědělství „organického“.

Následný pokles evropské produkce je kritiky tohoto projektu odhadován až na 23%...

Ony redukce mají mít dvojí efekt. Jak výroba klasických pesticidů , tak průmyslových hnojiv jsou energeticky velmi náročné. A protože té čisté energie máme stále málo, nadále se nám do toho pletou fosilní paliva a evropská uhlíková stopa narůstá. Že je to zanedbatelný podíl na stopě celosvětové, koho by to zajímalo?. Jdeme přece příkladem. A navíc tak napomůžeme celkové zdravosti našeho životního prostředí a tím i samotných potravin i krmiv.

I kráva bude jistě vděčná za tuto změnu. Tedy kráva, která ještě zůstane na živu. Významnou součástí této ekostrategie je totiž také plánované snižování stavu skotu. Neb ten, navzdory názorům jednoho ze dvou současných prezidentských kandidátů ve svém složitém zažívacím traktu nevyrábí mléko, ale nežádoucí dusíkaté plyny, zejména metan. A je tedy záhodno tuto produkci snížit o nejméně 20 až 30% . Moderní technologie živočišné výroby (viz kupř Holandsko) to sice údajně dokáží i jinak než snížením objemu stád, ale na ty si nejen v Česku nějakou chvíli počkáme. Rozhodně se tak nestane do několika let. A nadto – ubude krav, ubude hnoje, tedy chlévské mrvy. Čím tedy patřičně živit samu ornou půdu, jak udržovat její organickou složku ? Opět kvadratura kruhu. A navzdory oné zdánlivé vstřícnosti k „organikům“ i jim se na čele již teď dělají zřetelné vrásky. Skvostné vize – ale co „nástroje“, jimiž by bylo možno toho dosáhnout ?

Vedle skutečně masivního využití třebas „precizního zemědělství“ se vstupem umělé inteligence (když ta stávající bruselská jaksi nestačí), je to dostupnost nových typů plodin, daleko méně, než ty současné, vyžadujících farmářovu péči. Plodin vlastně nově domestifikovaných, kombinujících vysoký výnos s dávnými „přirozenými vlastnostmi“ resistence k výkyvům klimatu, půdní salinitě, patogenům, škůdcům. Ano , těch velebených i ošklivených „geneticky modifikovaných -GM“ či novějších „genově editovaných“ (GE). Ty první si sama příroda po miliony let vyráběla nahodile tzv. horizontálním genovým transferem (HGT) coby neodmyslitelnou součástí evoluce. Ty druhé prostřednictvím mutací, tedy genových změn. Procesem, celoživotně modifikujícím každého z nás. Všichni jsme totiž mutanti.

Příroda na tuhle práci věnovala miliony let. Konvenční šlechtění pro nabídku třebas nové odrůdy bramboru potřebuje tak roků patnáct – a mezitím frčí adaptace nového patogenu. Genová editace skrze techniku „CRISPR/Cas9“ může dodat do polních zkoušek žádanou plodinu během dvou-tří let.

No, nekup to. Nikoliv náhodou objevitelky těchto postupů dostaly v roce 2020 Nobelovu cenu za chemii.

Řadu článků, věnovaných téhle problematice, najdete v mé autorské databázi. Včetně opakovaných stížností na stupidní více jak dvacet let starou evropskou legislativu, téměř nedovolující použití takových plodin „konvenčním“ zemědělcům a vůbec už ne „organikům“.

Posledních několik let věda i rozumná praxe obnovily masivní tažení za legislativní uvolnění zatím alespoň těch GE technologií. Majících, mj., naprosto převratný přínos, nejen v zemědělství, ale také v medicíně , zejména v eliminaci všelikých fatálních dědičných chorob.

V případě rostlin byl , ve snaze je pro úřednické oči opticky oddělit od oněch klasických GM, byl před pár lety vynalezen pojem New Breeding Techniques (NBT) - viz blíže

https://www.biotrin.cz/nove-cislo-bulletinu-svet-biotechnologii-nbt-a-klimaticka-zmena/

Odkaz .

Čerstvě se s ním mohla i veřejnost seznámit v rámci jedné z posledních českých europředsednických akcí. Její příprava se neobešla bez nesnází, ale organizační tým z odboru potravinové bezpečnosti Ministerstva zemědělství vše nakonec skvěle zvládl.

O potřebě se důstojně konferenčně prezentovat vědělo sice MZe už více jak rok předem, ale výběr konečného tématu byl poněkud zdlouhavý. Věnovat ji, a to poměrně výrazně, problematice nových genomických technik a jejich potenciální role zabezpečení evropské udržitelné produkce potravin“ se totiž různým evropským autoritám zdálo být příliš novátorské, společensky či politicky citlivé a vůbec diskutabilní. Takže preferován byl zprvu třebas „wellness živočišných chovů“. Nicméně čas v těch dohadech rychle utíkal a nespokojenost odborné veřejnosti kolem příslušné evropské legislativy jednoznačně narůstá. A tak se tématu NBT (nových šlechtitelských technik) nakonec nedalo vyhnout – viz Odkaz

A nakonec se ve dnech 28.-29.listopadu v pražském Kongresovém centru konala příslušná konference. Pod vcelku již obvyklým a nudným názvem „European Agri-Food Sustainability and Innovation“ se skrýval program rozdělený do šesti sekcí : 1. Strategie zabezpečení evropského zemědělství a potravinářské produkce, 2.Bezpečnost a udržitelnost zemědělsko-potravinářského odvětví, 3. Výzvy pro moderní zemědělství, 4. Panelová diskuse ,věnovaná předchozím tématům, tedy citujme“… evropské produkci potravin a krmiv a zhodnocení toho kde se nacházíme a jaké překážky je třeba překonat, aby bylo dosaženo jejich bezpečné a udržitelné produkce..“ 5. Zemědělství šetrné ke klimatu a konečně ještě 6. Panelová diskuse a v ni opět „…jak řešit dopady klimatu, hlavně sucha, k zajištění udržitelnosti zemědělsko-potravinářského systému, k využití nových genomických technik a dalších inovací…“.

Program, diplomaticky řečeno, vskutku ambiciózní, takže celkem dvacet sedm řečníků se muselo dost vynasnažit, aby se s ním obstojně vypořádalo. Posuďte sami, kompletní videozáznamy jednání najdete na webu https://www.bezpecnostpotravin.cz/mezinarodni-vedecka-konference-european-agri-food-sustainability-innovation-prezentace-z-konference.aspx. A to v anglické i české verzi.

Co z toho množství informaci doporučuji shlédnout ? Pokud chcete opravdu alespoň trochu porozumět tématu GM/GE, tak zejména skvělé přednášky moravských expertů prof. Doležela a doc.Pečenky. Měly by je organizátoři rozeslat na vše strany, zejména do škol. Politikům ne, ty takové věci nečtou a senátní či sněmovní akce takto zaměřené nechodí.

V sekci 5 byla pramenem živé vody přednáška dr. Mika Paustiana , přímo z jeho rodinné farmy v Iowě. Do Prahy se nevydal – jeho rostlinstvo by ho sice oželelo , ale má i rozsáhlé chovy skotu a vepřů. Opět, posuďte sami jeho vyprávění o tom, jak už více let pěstuje vedle sebe podle potřeby plodiny GM i non-GM, podle aktuálních přání zákazníků, jak suché klima, s průvodní půdní erozí, zvládá kombinací různých „suchovzdorných GM kukuřic“ či setím těch herbicid tolerantních do sklizených lánů jiné plodiny, s bezorebnou strategií.

Na něj, byť jako z alternativního vesmíru, se bezprostředně navazovala přednáška dr. Petry Jorasch ze společnosti Euroseeds, současně však také mluvčí EU pro témata aplikaci moderních šlechtitelských technik ve šlechtění rostlin. Ta zmínila i snahu příslušné komise stihnout návrh nové „biotechnologické legislativy“ tak, aby mohl být přijat ještě před volbami do EO v roce 2025. Leč popravdě v kuloárové diskusi zasvěcenců z EP ta naděje vyzněla jinak.

A evropská praxe se nejspíš dočká prvních „NBT plodin“ tak za deset- patnáct let. Takže půjde do toho zápasu o splnění ambiciózních greendealových kvot bez patřičných moderních šlechtitelských zbraní.

Program konference měl pro fajnšmekry i četné úsměvné až neúsměvné paradoxy. Soubor přednášejících samozřejmě musel být také politicko-ideologicky vyvážený/korektní. Takže Evropa sice zčásti fandí novým „krisprovaným“ plodinám, na druhé straně, věrna zatím platící legislativě ,pečlivě hlídá možné prohřešky proti ní.

A tak příslušné referenční laboratoře EU pod sloganem „ochrana zdraví obyvatel“ dál vypracovávají techniky, jak takové ilegály odhalit. Ono to téměř nejde a výhledově nepůjde (viz mj. přednáška Ursuly Vincent o „ detekci produktů získaných prostřednictvím cílených mutagenních technik „). Prostě, lapidárně řečeno- pokud v jedné Petriho misce vystavím pokusné bakterie účinku konvenčního mutagenu , třebas nitrosomethylmočoviny a v druhé „krisprovací směsce“, ex post nikdo neprokáže původ izolovaných mutantů. Současná legislativa by ty první měla povolit, druhé zavrhnout.

Nikoliv bez půvabu pak byl v naší 6. sekci kousek diskuse mezi již zmíněnou Petrou Jorasch a Francescem Mattinou (ředitelem Evropského odrůdového úřadu) na téma „zda už nám stejně po Evropě neputují odrůdy takto potajmu vyrobené“. Závěr po mém soudu nejasný. Pusťte si z videa a odhadněte realitu. No nemohl jsem si při té příležitosti nevzpomenout mj. na můj předloňský příspěvek – cit

GreenDealové normy pro rok 2030 se mají pro další dvě desetiletí ještě patřičně přitvrdit. Budou nám mít farmáři co dávat na vidličku ? A za jakou cenu ?

Kdysi dávno jsem se učil, jak Leningradci během blokády rozorali dvanáctihektarové náměstí Martovo pole a pěstovali na něm brambory.

Začneme Karlákem ?

Zdeněk Opatrný