29.1.2023 | Svátek má Zdislava


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Paulis 24.1.2023 16:19

Jo, v zásadě ano, ale tohle Vaše tvrzení je fakt perla: „... nežádoucí dusíkaté plyny, zejména metan.“ Tvl metan dusíkatý plyn?!! To snad NEEEE!

O. M. 24.1.2023 22:30

Taky jsem to chtěl poznamenat, ale ne tak expresivně ;-)

Z. Opatrný 25.1.2023 11:33

Díky, dusíkatý metan je samozřejmě pitomost. Místo čárky tam mělo být a

Ś. Svobodová 24.1.2023 13:47

V zásadě jsou Gm a crisprované rostliny cestou, jak vypěstovat více za méně. Zase je tu ono ALE. Obavy, že se takové rostliny budou neregulovaně šířit, budou se volně křížit atd. povedou k tomu, že budou upraveny tak, aby se samovolně nemnožily. Tím se zemědělec dostane do postavení ještě závislejšího.

M. Pivoda 24.1.2023 15:38

Něco o tom sice vím, ale nikoliv tolik, bych se zde mohl odborně zapojit do diskuze ohledně CRISPR.

Z mého metodického přístupu, na níže uvedeném příkladu inovátora Elona Muska, zde ještě doplním, že ani americký Kongres nechtěl být příliš závislý na jednom jediném člověkovi, svérázném inovátorovi Elonu Muskovi, a proto zvolil opatrné (již vyzkoušené) řešení pomocí SLS zpět na Měsíc, které (dle některých propočtů) mělo vycházet až 1000 krát dražší oproti použití řešení inovátora Elona Muska (který měl také hodně štěstí, že se historicky strefil do vývojových trendů).

Ano, při takovém zásadním rozhodování skutečně nejde jen o peníze, ale i o nezávislost do budoucnosti. A ta nezávislost něco stojí. Jenže kde je ta hranice udržitelnosti?

Z. Opatrný 25.1.2023 11:36

Bohužel, tyto obavy "aby něco neuteklo" podmíněné možná i levou mozkovou hemisférou, provázejí (nejen) celou historii všelikého laboratorního výzkumu. S tím se musíte nějak poprat

Z. Opatrný 25.1.2023 11:42

Ano tuhle "zarážku" si už kdysi vymysleli Gríni v reakci na Bt plodiny. A když jim Monsanto vyšlo vstříc, spustili kampaň proti hnusnému výrobci, co si tak jistí, aby zákazníci si kupovali osivo každý rok znovu. Což ovšem je na druhé straně mnohaletá nutnost při koupi hybridního osiva, proti čemuž nikdo neprotestuje...

R. Polášek 24.1.2023 13:03

Už by bylo načase, aby tato, pomalu středověká zaostalost přístupu ke GM Brusele z EU zmizela.

Z. Opatrný 25.1.2023 11:44

To je jen zčásti zaostalost - zbytek je vyčůranost

V. Novak 24.1.2023 11:41

Ideálem zelených Khmérů je "pracovně náročné zahrádkářské zemědělství", jehož zásady vypracovali a vyzkoušeli jejich ideová bratři, Khmérové Rudí...

M. Pivoda 24.1.2023 11:29

Autor zpočátku upozorňuje na systém řízení EU, který se mu nelíbí. Zakončil své povídání extrémním řešením v extrémní životní situaci.

Komentář

Občanům Leningradu kdysi nic jiného k přežití (v tamních krutých podmínkách) už asi nic jiného nezbývalo. Lidstvu, a tedy i nám v Česku, zatím ano. Relativně vzato, zatím je čas na tvořivější řešení.

Například: Nové řešení můžete hledat i tím, že si vytýčíte řešení náročnějšího problému, než toho současného. Inovátor Elon Musk si například vytýčil přistání na Marsu, nikoliv opětovné přistání na Měsíci (drahým způsobem SLS). Řešením náročnějšího problému Elon Musk přišel na inovativní řešení v podobě vesmírné lodi Starship, která se hodí nejen pro Mars, ale i pro opětovné přistání na Měsíci. Jenže řádově levněji.

K systému řízení EU mohu říci jen to, že tato stávající organizace odráží jakousi historickou potřebu (ta potřeba vznikla po krvavé 2. světové válce). Nejsem klimatolog, ale kritizovaný Green Deal chápu jako součást strategie předběžné opatrnosti. To je obranná strategie, kde se nehodnotí jen pravděpodobnost výskytu jevu, ale i možný negativní dopad (impact).

M. Pivoda 24.1.2023 13:03

Závěr článku by měl být úderný. To je metodicky správná dramaturgie, k přitažení čtenářské pozornosti. Nicméně s tím Leningradem to autor opravdu přehnal. (Píše: ... Kdysi dávno jsem se učil, jak Leningradci během blokády rozorali dvanáctihektarové náměstí Martovo pole a pěstovali na něm brambory. Začneme Karlákem ?)

Komentuji

Na Sahaře bude lidská potřeba ochladit se asi vyšší, než na Jihu USA. Nicméně víte, kde vznikla první lednička, a proč?

Z. Opatrný 25.1.2023 11:52

Předběžná opatrnost je strategie typu"obušku z pytle ven", hodí se na vše. Rizika mají dvě janusovské tváře: - co způsobím, když rozhodnutí přijmu a co, když ho nepřijmu . A údajně čínský znak pro "riziko" je složen ze znaku pro "hazard" a znaku pro "šance". Samozřejmě i hlady se dá umřít ekologicky.

K. Machala 24.1.2023 2:51

Jestli bude editace genů tak bezpečná a účinná jako mRNA, pak potěš pámbu.

J. Pokoutný 24.1.2023 8:32

Na rozdíl od nich se ve většině nezápadního světa tyhle produkty používají už 20+ let. A nezdá se, že by byla jejich nebezpečnost tak vysoká.

L. Harvánek 24.1.2023 9:00

Až na to, že se nám uživatelé tzěchto produktů nebývale silně rozmnožují. A to znamená víc žaludků na vyšší produkci potravin. Ale je to zvýšení dostatečné? Vyslovil bych jisté pochyby vzhledem k migračním vlnám. I ze zemí neohrožených válkami.

M. Pivoda 24.1.2023 15:44

Dnes již existují i jiné technologické alternativy (oproti klasickému zemědělství), jak snížit hlad velkého počtu hladových žaludků na planetě Zemi. Zatím ale nepředstavují alternativu, která vyřeší vše jedním skokem.