16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


ZEMĚDĚLSTVÍ: Větší pozornost mléku

26.6.2015

Podpora produkce mléka je (snad) krok správným krokem

Pokud existuje v českém (i evropském) zemědělství nějaká základní komodita, která si (nejen) aktuálně zaslouží větší dotační pozornost, pak je to zcela nepochybně mléko. V naší zemi je k tomu ještě o pár důvodů více než jinde.

Ne každý ví, že mléku svým způsobem nějaké peníze navíc dlužíme jak z minulosti, tak vlastně i z přítomnosti. Systém takzvaných jednotných plateb na plochu, který uplatňovala ČR po celé minulé rozpočtové sedmileté období EU, a který uplatňuje i nadále, totiž v praxi znamená, že se – velmi zhruba řešeno – dotuje více pěstování obilí a řepky například na úkor mléka. Řada zemí přitom místo plošných hektarových podpor uplatňovala a uplatňuje systém komoditních podpor, který je složitější, ale reálněji zhodnocuje komoditní specifika a obecně živočišnou produkci. Její (živočišné produkce) pozvolný, ale stálý pokles v minulých letech je tak mimo jiné také důsledkem nastavení našeho systému dotačních podpor.

Mlékárenství je navíc v zásadě jediný potravinářský sektor, který byl částečně negativně zasažen obchodní válkou mezi EU a Ruskem, a to jak formou přímých, tak i nepřímých dopadů. O těch přímých toho již v minulosti hodně řekl šéf jihočeské Madety, obvykle však nezmiňoval, že těsně před vyhlášením prvního ruského embarga na dovoz potravin a zemědělských produktů z EU vrcholila v Rusku marketingová kampaň Českomoravského svazu mlékárenského na podporu odbytu našich výrobků, v níž „zahučelo“ kolem 50 milionů korun. Nutno dodat, že uvedené peníze by se v případném navýšení našich exportů mlékárenského zboží do Ruska jistě vrátily, jen zmiňovaná Madeta odhadovala meziroční navýšení tržeb v Rusku o 100 milionů.

Nejdůležitější argument pro navýšení dotací do produkce mléka je ale ukončení mnohaletého systému výrobních kvót na mléko pro všechny země EU v dubnu letošního roku. Skutečnost, že od dubna si může jakákoli členská země EU vyrobit tolik mléka, kolik chce (což dosud nebylo možné, každý stát měl stanovenou národní kvótu produkce, kterou nesměl překročit a pokud se tak stalo, platil vysoké penále, takže nadprodukce se nevyplácela), totiž v praxi znamená start nového přerozdělení evropského trhu s mlékem, v němž ne každá země uspěje. Také proto, dokonce zejména z toho důvodu, klesaly již v předstihu v EU i ve světě (globální cenotvorbu ale EU v této oblasti významně ovlivňuje) ceny mléka – země se připravovaly na expanzi na nové trhy, a nejjednodušším nástrojem expanze je nízká cena. ČR přitom dosud s navýšením podpory váhala, což nebylo při vědomí kroků, které činily ostatní evropské země, zrovna strategické. Nyní je váhání konec, zemědělci – producenti mléka v ČR, dostanou miliardu navíc.

Nutno zopakovat, že mléko je pro ty, kteří jej vyrábějí, zásadně strategická komodita z pohledu provozního kapitálu. Vzhledem k tomu, že tržby za mléko představují on-line tržby, neboť mléko produkují dojnice denně, představuje mléko pro zemědělské podniky cash-flow, které nelze jinou produkovanou komoditou nahradit. Použití provozního kapitálu místo úvěrů a půjček, pakliže je takového kapitálu dostatek, tak kromě toho také šetří zemědělským podnikům náklady. Podpora produkce mléka je tedy O.K.

I když – pouhá podpora produkce mléka jako takového našim zemědělcům nemusí stoprocentně pomoci. O možné míře produkce mléka se totiž rozhoduje zejména ve zpracovatelských podnicích, při výrobě mlékárenských výrobků. Čím je konečný výrobek, ať již je to jogurt, sýr nebo třeba máslo konkurenceschopnější, a to buď cenově, nebo kvalitou, tím více si mohou zpracovatelé – mlékárny – u našich zemědělců mléka objednat. To je důležité uvědomit si třeba na příkladu, že k výrobě jednoho kilogramu sýra je třeba zhruba 10 kilogramů mléka – samozřejmě podle typu sýra.
Je tak samozřejmě otázkou, jestli je ona miliarda navíc alokována (nasměrována) optimálně. V zásadě jde totiž typově o plošnou podporu pro prvovýrobce, aniž by dále rozlišovala další zpracování mléka, a to jak při malovýrobě přímo u zemědělců na farmách, nebo i v průmyslových podnicích. Zatím u ledu je také projekt vyšší podpory „Q“ mléka, tedy podpory vyššího zpeněžení mléka lepších než průměrných kvalitativních parametrů, která by také mířila do prvovýroby. Ale přece jen sofistikovaněji. Otázkou také je, v jaké oblasti bude méně dotací, pakliže se použijí na podporu mléka – což ovšem nutně nemusí dopadnout na nějaké jiné komodity v zemědělství. 

Tak či tak, producentům mléka miliarda navíc vytvoří lepší podmínky v soutěži se zahraniční konkurencí. To je ale také možným předpokladem k pokračování dosavadního a minulého stavu, kdy se z naší země vyvážela nižší přidaná hodnota ve formě syrového nebo jen částečně zpracovaného mléka, zatímco do ČR z EU proudila přidaná hodnota vyšší v podobě mlékárenských výrobků. To je ovšem trend, který není strategickým zájmem naší země, nehledě na to, že náš miniaturní podíl na celkové výrobě mléka v EU nemůže ani náhodou množstevně „přetlačit“ největší mlékařské velmoci, třeba Francii. Šancí pro nás je právě zvyšování přidané hodnoty, chcete-li kvality, a jisté produktové jedinečnosti. K tomu mohou peníze navíc pomoci – ale také nemusí.

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik