22.2.2024 | Svátek má Petr


MÝTO: Když mýto, tak všude

6.12.2023

Obce si stěžují, že jimi projíždí příliš mnoho těžkých nákladních aut, aby dopravci ušetřili na dálniční dani, totiž mýtném. A obcím to škodí, obcím to vadí a není se čemu divit.

Má to dvě příčiny. První je už sama existence mýtného. Druhou je zavedení výkonových plateb. Tedy systému, kdy je každý jeden vůz pronásledován GPS a kasírován za počet kilometrů ujetých po placené komunikaci. V začátcích se mýtné i pro nákladní auta a autobusy platilo nákupem známky, která se vylepila na přední sklo. Každé takové auto dříve či později placenou dálnici potřebovalo, tak se mu koupila známka a když už se koupila, tak se za jedny peníze po dálnicích jezdilo.

Výkonové mýtné vypadá na první pohled rozumně, spravedlivěji. Platí více ten, kdo více ošoupá dálnici, kdo je na ní častěji, skoro pořád. Na druhý pohled má ale právě ten důsledek, na který si obce stěžují: snahy dopravců se placení mýtného vyhnout. Deník Mladá fronta Dnes nedávno zveřejnil zprávu, že starostové postižených obcí vyjednávají s ministerstvem dopravy, aby platbou mýtného zatížilo i silnice nižších tříd. Aby po nich tolik kamionů nejezdilo. Středočeský kraj například vytipoval 1500 kilometrů takových komunikací, skoro 18 % ze všech, které v kraji jsou.

Jediné ekonomicky smysluplné řešení je ovšem zcela opačné: zatížit mýtem všechny komunikace, kromě těch, které jsou pro těžkou nákladní dopravu určené a chce se, aby po nich jezdila. Prakticky jakmile by náklaďák, řekněme od pětitunky výše, opustil svůj dvůr, jakmile by vyjel ze vsi, už by platil mýto, kromě dálnice, tu by měl zadarmo. Sazba mýtného by jednotkově mohla být docela miniaturní, aby systém dopravce neničil. Ale dosti vysoká, aby stát na mýtném neprodělával, alespoň ne ve srovnání s tím, co vybírá nyní. Také by se ještě daly nastavit poplatky za tranzit, aby se nám po dálnicích neproháněly sem tam cizí dopravci úplně zadarmo. Se současnou technikou nemůže být taková úprava platby mýtného zásadním problémem.

Ekonomie však, spolu s fyzikou a matematikou, je věda politikům nepřístupná. Takže politika řídí i mýtné. Oč se jedná: když bylo zaváděno, bylo prezentováno i chápáno jako příspěvek uživatelů dálnic na jejich údržbu a výstavbu nových. Vyměřovalo se podle míry ošoupání dálnice. Podle užitečného zatížení vozidla, počtu náprav a tak. Do tarifů vstoupila i ekologická hlediska, byly odstupňované podle plnění emisních norem Euro. Což ale bylo také chápáno jako podnět dopravcům k modernizaci jejich vozových parků. Leč, od 1. března příštího roku se má podle nařízení Evropské unie do tarifů zohledňovat kromě ošoupání dálnic také jejich ofuk. Ne oxidy dusíku, ne sazemi, ty už jsme z náklaďáků téměř vymazali. Ofuk tím nejzlejším plynem na světě, relativně neškodným oxidem uhličitým. Původně zamýšlený „poplatek za použití“ tak dostává stále ostřejší rysy daně.

Potvrzuje se, že jakmile politik vynalezne daň a způsob, jak ji vybírat, bude ji už jen rozšiřovat a navyšovat. Německo na to vlítne 1. července příštího roku. Podle výpočtů společnosti Eurowag tato dodatečná ekologická daň zvýší mýto v Německu až o 80 procent. Rakousko počítá se zvýšením sazeb od ledna. Nová daň nemá za cíl omezit nebo zrušit nákladní automobilovou dopravu. Není čím ji nahradit. Jde jen o to ji zdražit. „Silniční doprava se při udržení současných trendů patrně velmi rychle stane luxusním zbožím,“ okomentoval to Martin Felix, mluvčí českého sdružení autodopravců Česmad.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na probíhající konferenci COP28 v Dubaji prohlásila, že na klimatickou politiku nebudou stačit miliardy dolarů, ale musejí se vydat biliony dolarů. Ursula z Leyenů je chudá šlechtična, sama nemá ani floka. Jediné, co může, je přerozdělit naše peníze. Tak se na to připravme, stoupne to o řád.