18.6.2024 | Svátek má Milan


JÁDRO: Vítězství ideologie nad fakty

21.5.2024

Ani energetická krize způsobená ruským napadením Ukrajiny a problémy s dodávkami plynu nepřiměla německou vládu k výraznějšímu prodloužení jejich činnosti. Německo už tak více než rok nevyrábí žádnou energii z jádra. Jediný drobný ústupek byl takový, že tři zbývající reaktory mohly fungovat do poloviny dubna loňského roku, a ne do konce roku 2022, jak se původně plánovalo.

Navíc z interní korespondence mezi tamními ministerstvy, která připadla zástupcům Zelených, vyšlo nedávno najevo, že vysocí úředníci měli ignorovat pochyby o definitivním odstavení jaderných elektráren.

Zaměstnanci v úřadu dvou zelených ministrů, konkrétně spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka a ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové měli zatajovat a zlehčovat pochyby o definitivním odstavení posledních jaderných elektráren v Německu.

Podle dokumentů zveřejněných měsíčníkem Cicero se v rámci Habeckova ministerstva ozývaly hlasy, které doporučovaly odložit ukončení provozu tří posledních jaderných reaktorů. Jenomže tyto hlasy zůstaly nevyslyšeny patrně z důvodů ryze ideologických.

Ne tak skvělá čísla

A jak si Německo stojí v oblasti výroby elektřiny nyní, více než rok po uzavření posledních jaderných bloků? Na první pohled může vypadat současný stav velmi povzbudivě, ale zdání klame. Podíl v Německu vyrobené energie z obnovitelných zdrojů dodaný do energetické sítě dosáhl v loňském roce 56 %. Rok předtím to bylo „jen“ 46,3 %.“

Vypadá to jako skutečně skvělé číslo, které by našeho západního souseda dělalo vzor hodný následování. Jenomže když dodáme celkový kontext, zmíněné údaje už zdaleka tak příznivě nevyznívají.

Vysoká čísla jsou totiž daná spíše odstavením jaderných elektráren a poklesem výroby v těch uhelných než kvůli tomu, že by se nějak závratně zvýšila výroba z obnovitelných zdrojů. Zmíněné omezení produkce ze „špinavých“ zdrojů mělo jeden nepříjemný, ale ne překvapivý důsledek.

Výroba elektrické energie kvůli uzavření jaderných elektráren a omezení těch uhelných meziročně poklesla o 11,8 % z 510 mld. KWh na 449,8 mld. KWh v loňském roce. Produkce z obnovitelných zdrojů sice stoupla z 236 mld.

KWh v roce 2022 na loňských 251,8 mld. KWh, nicméně to ani zdaleka nemohlo kompenzovat výpadek vzniklý uzavřením zbývajících jaderných reaktorů a poklesem výroby v uhelných elektrárnách.

Pokles emisí

Za povzbudivou by se na první pohled dala považovat i skutečnost, že emise CO2 v Německu ve skutečnosti výrazně poklesly - podle Spolkové agentury pro životní prostředí přibližně o 10 %, a to i navzdory ukončení provozu (čisté) jaderné energetiky, která se taktéž podílí na snižování emisí.

Problém ale je, že se tak nestalo kvůli klimatickým opatřením: „Hlavním důvodem je hospodářská slabost a omezení výroby v průmyslu kvůli stále vysokým cenám energie,“ řekl deníku Bild profesor Manuel Frondel z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum.

Hlavní příčinou tedy nebyla skvěle promyšlená klimatická politika, nýbrž útlum německého hospodářství, což pro ministra Habecka nevyznívá příliš dobře. Dokonce i zelená lobbistická skupina Agora Energiewende připouští, že „snížení emisí není z velké části úspěchem klimatické politiky.

Nemístné holedbání ministra Habecka

Ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck se také holedbal tím, že „ani jeden z na zeď malovaných strašných scénářů se nenaplnil.“ Zároveň dodal, že „dnes vidíme, že dodávky elektřiny jsou stále zabezpečeny, ceny elektřiny i po ukončení jaderné energetiky klesly a klesají i emise CO₂.“ Zelený ministr se tváří, jako by žádné problémy nebyly. Jaká je ale realita?

Dodávky elektřiny jsou sice zabezpečené. Nicméně ministr Habeck nedodal jednu důležitou věc. Elektřiny je dostatek díky tomu, že elektřina se dá dovážet odjinud a jiné evropské země (např. Francie a Česko) dokážou vyrábět více energie, než jí spotřebují.

Německo poprvé od roku 2002 dovezlo více elektřiny, než vyvezlo. Rozdíl činil konkrétně 9,2 mld. KWh elektřiny. Část dovezené energie navíc pochází ze zdrojů považovaných Německem za špinavé, tedy i jádra a uhlí.

Množství elektřiny dovážené do Německa se loni oproti předešlému roku zvýšilo 2022 o 40,6 % na z 49,3 na 69,3 mld. KWh. Celkový poměr dovážené elektřiny k elektřině vyrobené v tuzemsku tak v roce 2023 činil 15 %. Naopak množství elektřiny vyvezené z Německa se v minulém roce meziročně snížilo o 21,5 % ze 76,6 na 60,1 mld. KWh.

A pokud jde o ceny energie, ty by mohly být ještě levnější: „Jedna věc je jasná, i když je těžké ji přesně vyčíslit: Pokud by jaderné elektrárny pokračovaly v provozu, byly by ceny elektřiny v Německu nižší než v současnosti,“ prohlásil pro deník Bild už citovaný profesor Manuel Frondel.

Ohrožení energetické bezpečnosti

Německo o konci jaderné energetiky rozhodlo už v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Uváděné důvody byly spojené především s bezpečnostními aspekty. Jenomže právě snížení produkce elektřiny zcela nepochybně ohrožuje energetickou bezpečnost nejen Německa, ale i celé Evropy. Proč?

Kvůli propojenosti evropského hospodářství, včetně energetické sítě. Když má problém Německo coby největší země EU, stává se s ním i celá Evropa zranitelnější. V konečném důsledku politika zelených nepomáhá životnímu prostředí, ale všem těm, kteří chtějí Evropu oslabit zevnitř.

Pokud se zelená politika uvede do takového extrému, kdy se ignorují i názory odborníků a ideologie zvítězí nad zdravým rozumem, jiný výsledek můžeme očekávat jen stěží.