aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly…

Centrální banka se po intervenci proti koruně zaklíná bojem proti deflaci a podporou exportu a exportérů a následnou tvorbou pracovních míst. Jenže současně prohlásila, že znehodnocení měny je jen přechodné. V této úvaze nabízím jiný pohled na proces, který svým jednáním nastartovala.

Představme si fiktivní podnik, který vyrábí z domácích surovin v Česku, jeho náklady na práci, suroviny, materiál i energie jsou v korunách. Vyrobenou produkci sám vyváží na zahraniční trhy, příjmy tedy má v cizích měnách.

Intervence proti kurzu koruny jeho obchodní smlouvy nemění. Zahraniční zákazníci nemají žádný důvod navyšovat objednávky, proto podnik vyrábí a vyváží stále stejné množství produkce. Jeho výrobní kapacita postačuje. Investice do nových hal a strojů a přijímání nových zaměstnanců by bylo vyhazováním peněz.

Na druhé straně ale musí šéfové podniku počítat s tlakem zaměstnanců na zvyšování mezd a platů. Oslabení kurzu koruny vede ke zdražování dováženého zboží a zaměstnanci tak nutně pociťují snížení své kupní síly a pokles vlastní životní úrovně. A tady začíná první problém. Provozní zisk podniku se nijak nezměnil a zvýšení mezd je rizikové tím spíš, že oslabení kurzu je předem ohlášeno jen jako přechodné opatření (nehledě na to, že umělý kurz se nikdy nedá držet nekonečně dlouho). Přitom každé zvýšení mezd a platů je třeba vnímat jako nevratný krok. Při návratu kurzu na rovnovážnou úroveň by pak podniku hrozil propad do provozní ztráty. Čím více podnik zvýší mzdy a platy, tím více pracovních míst do budoucna ohrožuje.

Více peněz ale do podniku skutečně připutuje a objeví se v položce kurzových výnosů. Zvýšení zisku se projeví ve zvýšení daňového základu a 19 % si z toho vezme stát formou daně ze zisku právnické osoby. Dá se také předpokládat, že si akcionáři odhlasují výplatu dividend, ze kterých do státního rozpočtu odvedou dalších 15 %. Podíl, který z nově emitovaných nekrytých peněz získá stát, tak rozhodně není zanedbatelný. Ostatní prostředky zůstanou v podobě nerozděleného zisku v podniku a zvýší podíl vlastního kapitálu na pasivech celkem.

Dividendy i volné zdroje podniku se téměř jistě objeví na finančních trzích, ve zvýšení poptávky po „zaručených“ investičních statcích a v obchodě s luxusním zbožím. Protože se ale jedná o peníze vydané bez vytvořené skutečné protihodnoty (nekryté peníze), nutně budou všude tam, kde se objeví, vyvolávat poptávkové bubliny. Je jedno, jestli se to bude více týkat nepodloženého růstu cen akcií, komodit, značkového zboží nebo umění.

Poslední fází tohoto procesu pak je návrat kurzu k rovnováze, dojde tedy k jeho posílení. Centrální banka přepočítá své devizové rezervy nakoupené kvůli oslabování domácí měny a vyčíslí ve své bilanci miliardové ztráty. Dluh je socializován a na jeho splácení se budou podílet všichni daňoví poplatníci. Krásný další příklad lodě na poušti.