EKONOMIKA: Pár poznámek k cenám potravin
Každopádně si nelze představovat, že bude každý měsíc avizováno (a dodrženo) zdražení o 10 procent, neboť v takovém případě by se v měsíčním srovnání zvýšily za rok ceny o 120 procent (12 krát 10). To nehrozí ani náhodou u ničeho. Ceny lze také srovnávat meziročně, což je objektivnější hledisko, ale v tomto případě záleží na různých obdobích. Například v první polovině loňského roku byly ceny zemědělských surovin i potravin nestandardně nízko, takže v první polovině letošního roku budou aktuální ceny vycházet v řadě případů jako velmi vysoké, někdy i nad hranicí oněch 15 procent. Ve druhé polovině loňského roku se ale ceny zemědělských surovin i potravin výrazně zvýšily, takže budeme-li od nějakého letošního července či srpna porovnávat ceny letošní ceny s těmi loňskými, mohou být ty letošní dokonce i nižší, ačkoli v dlouhodobější časové řadě bude možné vysledovat jejich růst.
Dalším problémem je načasování možného zdražení. Je přitom zcela logické, že jako první rostou ceny potravin, které mají přímou vazbu na cenu zemědělských surovin, což je třeba ovoce a zelenina – a to se také již loni po sklizni stalo. Zelenina a ovoce jsou ale potraviny s velmi kolísajícími cenami i v průběhu roku. Lepším příkladem jsou brambory (i když také patří mezi zeleninu), jejichž cena zhruba v polovině loňského roku prakticky skokově rostla, i díky nástupu raných brambor do spotřebního koše, následně ale již ceny stagnovaly. Letos zatím mírně rostou, to je ale dáno náklady na jejich skladování a postupně ubývajícími zásobami, a skokově se ceny brambor zvýší zase na přelomu jara a léta. Pak lze opět očekávat stagnaci. Pokud se týká cen chleba a mouky, tak ty se v případě mouky zvýšily v průběhu druhé poloviny loňského roku již o zhruba 20 procent, a teprve následně, na konci roku, se růst cen mouky promítl do růstu cen chleba. Stejně tak rychloobrátkové mléko podražilo již loni, byť mírně, a v současné době jeho ceny prakticky stagnují.
Nejsložitější je vždy predikce vývoje cen masa. I v tomto případě ale platí, že nejdříve rostou ceny masa s nejkratším produkčním cyklem, což je drůbeží. Následuje vepřové a hovězí s nejdelším produkčním cyklem. Pokud se přitom podíváme do statistik druhé poloviny loňského roku, zjistíme, že čísla tuto skutečnost potvrzují. Zatímco ceny drůbežího víceméně kolísaly, celkově ale spíše stagnovaly, ceny vepřového a hovězího v tomto období dokonce klesaly. To proto, že se do nákladů na produkci ještě zcela nepromítly – vzhledem k produkčním cyklům - rostoucí ceny zemědělských surovin, z nichž se připravují hospodářským zvířatům krmné směsi. Ty přitom tvoří v nákladech na produkci masa až polovinu veškerých nákladů, a vzhledem k tomu, že ceny zemědělských surovin nejenže neklesají, ale stále mírně rostou, je otázkou času, kdy se to projeví ve spotřebitelských cenách. V případě drůbežího – s nejkratším produkčním cyklem, je to otázkou nejbližšího období, následovat by mělo vepřové a hovězí.
Lze tedy říci, že zdražení potravin v některých skupinách výrobků již proběhlo, zatímco v jiných skupinách nás teprve čeká. Zmiňované až 15procentní zdražení se tak v porovnání s aktuálními cenami nebude rozhodně týkat chleba či mléka (a obdobných výrobků), na druhou stranu lze očekávat zdražení masa, nejprve zřejmě drůbežího. To se ostatně již v mírné podobě děje, a nejen u nás, ale v rámci celé EU. K vyššímu růstu cen drůbežího i vepřového by zřejmě došlo již zhruba před měsícem, ten ale podle všeho přibrzdila dioxinová aféra s krmivy v Německu. Je samozřejmě otázka, o kolik nakonec ceny masa vzrostou reálně, zvláště když má řada spotřebitelů letos o něco hlouběji do kapes. Nějakou úpravu cen nicméně čekat lze. Rozhodně ale ne plošnou, napříč celým spektrem skupin potravin.
Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.
Autor je agrární analytik
