Lidé si uvědomují, že inflace likviduje jejich bohatství vyjádřené penězi. Držet majetek v podobě úspor ve slamníku, na běžném účtu nebo je svěřit investiční společnosti je prakticky totéž (investiční společnosti kasírují výnosy v podobě poplatků nejrůznějšího druhu a nominální vklad ztrácí hodnotu). A tak vznikají různé „investiční“ statky, které podle všeobecně přijímaného přesvědčení hodnotu neztrácejí. O španělských, irských, ale i čínských nemovitostech, aukcích uměleckých děl apod. asi nemá smysl mluvit. A tak z jiného soudku a zgruntu.

Uvedu modelový příklad, ke kterému mne inspirovala reportáž televize DW. Ve Francii objevili investoři novou investiční možnost. Nakupují krávy.

Základní schéma je Chovatel, Emitent a Investor. Chovatel si nechá od Emitenta, který získal peníze Investora za „certifikát na investiční krávu“, koupit dojnici. Výnos za prodej mléka a telat se dělí mezi všechny tři účastníky. V první fázi tohoto zcela regulérního obchodu Emitent sděluje Investorovi identitu Chovatele, jméno krávy, její zdravotní stav, konkrétní pastvinu, na které se pase. Výnos z „certifikátu na investiční krávu“ Emitent zveřejňuje. Příběh o krávě, sedlákovi a prodaném mléku sílí, dostává se do povědomí a stabilními výnosy láká k nákupu certifikátu další investory. Přímá vazba certifikátu na konkrétní Stračenu se s narůstajícím množstvím ztrácí. Nově vydávané certifikáty už neuvádějí ani konkrétní krávu, ani chovatele. Pro investory ji nahrazuje nekonkrétní „investiční kráva“. Příběh o Stračeně se stává pohádkou o investiční krávě.

Emitent ví, že jeho obchod je založený na spolehlivosti vyplácených výnosů. Ale reálný svět není šablona. Zdravotní stav stáda, počasí, poptávka po mléku, to jsou jen některá rizika, která mohou výnos zásadně ovlivnit. Certifikát a kráva na pastvě se od sebe oddělily. Emitent se nechá zlákat příležitostí, kterou je poptávka po certifikátech, a v zájmu zajištění stálých výnosů prodá i krávy, které neexistují. Překračuje Rubikon.

Výnosy z prodeje mu umožňují saturovat očekávání stávajících vlastníků certifikátů a vyplatí běžné výnosy, i když reálně neexistují. Prošlo mu to a dál už ve vydávání dalších a dalších nekrytých certifikátů musí pokračovat. Jakákoli pochybnost, která by stimulovala investory k prodeji, by se rovnala katastrofě. Na druhé straně stabilita výnosů láká další a další investory…

Konec letadla může způsobit více faktorů. Jedním z nich je, že Emitent už neunese stres a sám se přizná. Panu Bernardu Madoffovi to trvalo skoro padesát let a kvůli němu se „vypařily“ desítky miliard dolarů podvedených investorů.

Další možností je, že někoho napadne sečíst všechny prodané investiční krávy a porovnat je s plochou pastvin. Zjištění, že na každém metru čtverečním se pase jedna kráva, rozhodně důvěru neposílí. Je to obdoba procesu, kdy se měny, formálně prostřednictvím dolaru fixované zlatým standardem, ve skutečnosti staly nekrytými penězi. Brettonwoodský měnový systém se zhroutil na kombinaci podvádění ze strany FEDu a nedůvěry jiných centrálních bank.

Zajímavé jsou ale důsledky procesu. V případě Bernarda Madoffa i FEDu šlo o totéž. Vydávání nekrytých poukázek na bohatství. Madoff si za podvody vysloužil dožití ve vězení za trestný čin. FED a ostatní centrální banky, kterým tentýž podvod prošel beztrestně, získaly zákonné právo ve vydávání nekrytých peněz pokračovat. Až nastane doba zúčtování, nebudou se vypařovat miliardy, ale biliony dolarů.