22.6.2024 | Svátek má Pavla


EKONOMIKA: Dotace a prdící krávy

16.7.2016

Rozšíření podpory zemědělců formou zelené nafty má více pozitiv než negativ

Upřímně řečeno, možnost uplatnit vratku spotřební daně z nafty používané v zemědělství (tzv. zelenou naftu) jako celku, tedy jak v rostlinné, tak živočišné výrobě, měla být zavedena hned od počátku uplatnění této formy dotací do zemědělství v ČR. Když už tedy tato podpora v ČR zavedena byla. A ona byla zavedena proto, že daňové zvýhodnění nafty spotřebovávané v zemědělství uplatňují prakticky všechny země EU, takže nezavedení vratky v ČR by bylo jedním z mnoha kamínků vedoucích ke snížení konkurenceschopnosti našeho zemědělství vůči Unii.

Skutečnost, že nyní mohou také zemědělci v živočišné výrobě využít tuto podporu, je tak ve své podstatě zrovnoprávněním daňové dotační podpory v rámci celého našeho zemědělství, a jde tedy o spravedlivější stav, než jaký existoval dosud. Státní rozpočet tím sice přijde ročně o pár set milionů korun, v porovnání s celkovým objemem dotací do zemědělství, který se pohybuje kolem 50 miliard, jde ale o marginální částku. Navíc nezatíženou následnými přerozdělovacími procesy vybraných a opět vydávaných peněz, kdy náklady na takové procesy snižují efektivitu jakýchkoli dotací, neboť zhruba třetina z vydávaných peněz končí v platech příslušných „přerozdělovacích“ úředníků. Daňové „odpustky“ se prostě jednorázově nevyberou a tím to končí, i když, pravda, představuje výkaznictví využité nafty administrativní zátěž pro samotné žadatele o daňovou vratku. Samozřejmě, že jsou jakékoli výjimky z placení daní zneužitelné – v případě rozšíření vratky spotřební daně na celou oblast zemědělství ale riziko zneužitelnosti, alespoň uvnitř zemědělského sektoru, klesá, neboť jsou si v tomto případě před „berňákem“ všichni rovni.

Přestože schválení zelené nafty pro živočišnou výrobu provázely negativní teze o „prdících kravách“, jsou to právě prdící krávy, ale i ovce, kozy a další hospodářská zvířata, která jsou přínosem pro naše životní prostředí a krajinu a možné zvýšení jejich stavů například prostřednictvím dotace v podobě zelené nafty (především v případě volně se pasoucích přežvýkavců) je také prevencí rizik sucha nebo naopak povodní. Nejde přitom samozřejmě o kvalitu ovzduší, ale o kvalitu půdy a zvýšení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Volně se pasoucí hospodářská zvířata jsou totiž optimálními biologickými „sekačkami na trávu“, které kromě snížení zatížení půdy těžkou mechanizací, kterou pasením nahrazují, podporují výsledky svého metabolismu biodiverzitu (druhovou pestrost) v pastevních lokalitách. Svůj význam ale mají i zvířata chovaná ve stájích, protože produkují statková hnojiva, jejichž následná aplikace dodává do půdy organickou hmotu, což opět zvyšuje schopnost krajiny a obdělávaných pozemků zadržovat vodu a snižovat tak rizika povodní nebo dopadů sucha. Obecně tedy platí, že růst stavů hospodářských zvířat je v ČR žádoucí a z pohledu zlepšení stavu naší krajiny až strategickou prioritou.

Pakliže to kdokoli považuje za nežádoucí příspěvek ke klimatickým změnám a chtěl by stavy hospodářských zvířat snižovat například kvůli tomu, že produkují skleníkový plyn metan, který je údajně 50x účinnějším „globálním oteplovačem“ než největší nepřítel lidstva, oxid uhličitý, měl by vědět alespoň dvě věci. Jednak, že teze o zásadním vlivu metanu na globální oteplování jsou podle všeho mylné, protože jsou v rozporu s fungujícími zákony kvantové teorie nositele Nobelovy ceny Maxe Plancka, z nichž vyplývá, že účinky metanu na oteplování jsou zanedbatelné nebo žádné. A za druhé, že „prdícími tvory“ na planetě nejsou jen hospodářská zvířata, ale taky člověk. Tak snad že bychom začali s regulací populace...

Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora.

Autor je agrární analytik