Kandidáti ve volbách do PS prý využívají strachu lidí k získávání voličů - např. strachu o vodu. Mají to však podloženo: dle veřejných map sucha byly Šumava a jižní Morava v září 2017 nejsuššími regiony v ČR.

Je paradoxní, že na Šumavě, kde 80 procent území tvoří lesy, je větší sucho než v méně lesnatých krajích. Proč?

Nejdříve si připomeňme suchou Šumavu v číslech. V lesích státu za existence národního parku je rozloha suchých lesů a takzvaných holin, kde stromy uschly následkem kůrovce, celkem 26 515 hektarů. To je 54 procent rozlohy celého území Národního parku Šumava. Takové území má malou či žádnou schopnost zadržovat srážky. Přitom ekologické by bylo, aby toto číslo nebylo 54 procent, ale 20 procent.

Uvedenou ekologicko-vodní katastrofu způsobili naivní lidé, pro něž jsem zavedl výstižný název „bio-sluníčkáři“ (je to odnož „multikulti-sluníčkářů“, kteří budou pomáhat i těm, kteří je chtějí zabít). Jsou to lidé s psychologickými rysy vzdálenějšími od reality a s hloupým optimismem.

Každý reálně myslící člověk ví, že zelené, husté a vzrostlé lesy zadržují více vody, než lesy suché nebo ve stádiu nízkého zeleného mlází.

Petice v předstihu upozorňovala na to, co se stane

Byl jsem iniciátorem „Petice NE - ohrožení zdrojů vod pro Volarsko - Vimpersko - Strakonicko“ (vznikla r. 2014). Petici podepsalo 13 000 občanů (žádní občané a vědci typu „bio-sluníčkář“ ji nepodepsali). Petice byla projednána na veřejných slyšeních v obou komorách Parlamentu ČR a na zasedání Senátu. Ačkoliv všechna usnesení byla důvodná a petici podporující, tak poslanci při projednávání novely zákona č. 114/1992, Sb. dali na vědce „bio-sluníčkáře“ a eko-fanatiky. V červnu 2017 tak vyšel zákon, který potvrzuje, že lesy na Šumavě mohou bezmezně a beztrestně usychat nadále a že veřejný zájem na ochranu zdrojů vod je jen strašení lidu.

Ve stejné době vyšlo nařízení ředitele NP Šumava o dílčích plochách, které zavádí bezzásahový režim na 51 % území parku, tedy cca 12 000 ha doposud zelených lesů je povoleno nechat uschnout v zájmu bio-sluníčkářů.

Úsilí lesníků ničí bio-sluníčkáři

Lesy ČR, s.p. zastavily úmyslné těžby dřeva jako opatření, které také přispěje k boji se suchem (od listopadu tomu tak bude u všech vlastníků lesů v ČR). Naopak Správa NP Šumava nadále úmyslné těžby dřeva provádí. Kácí zelené stromy navzdory tomu, že tam v srpnové vichřici padlo 120 000 kubíků dřeva. Správa parku je totiž financována hlavně z těžby dřeva a aby měla na výplaty, tak musí ročně pokácet cca 150 000 stromů a prodat je za částku cca 200 miliónů Kč. Samotným ochráncům - když jde o peníze na výplaty - tak nevadí, že v NP se úmyslně kácet stromy nemají. Je nesprávné, že brzdou boje proti suchu je samotná ochrana přírody.

Úsilí lesníků plánují ničit i politické strany

Naivní lidé - bio-sluníčkáři - nejsou jen v ekologických organizacích, ale i v politických stranách, protože mají ve svých volebních programech následující: TOP 09 požaduje zdvojnásobit plochu národních parků v ČR, a tedy i suchých lesů; ANO bude účinněji (více bezzásahově) chránit divokou přírodu; Piráti chtějí prosadit divokou přírodu, a tedy velkoplošné suché lesy, i mimo národní parky.

Strana svobodných se zavazuje, že prosadí privatizaci státních lesů. Opačný program mají jiné strany, jako např. Strana práv občanů, která odmítá privatizaci státních lesů. Stát si lesy má ponechat ve vlastnictví také proto, neboť chce-li stát dělat velkoplošná opatření na zadržování vody v krajině, musí na to mít své pozemky.

Návrhy na privatizaci státních lesů jsou scestné, obdobně jako byla dříve privatizace vodních hospodářství v majetku měst a obcí. Nyní litují, občané platí za kubík vody i 120 Kč a nemohou to ovlivnit. Doufám, že občané v nadcházejících volbách pochopí, že vodní bezpečnost je větší hodnota než cokoliv jiného.

Autor je poradce v lesnictví a životním prostředí