Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ano, včera jsem viděl viděl pořad, kde ukazovali obrazy a srovnávali je s krajinou. A pak ten člověk, co představoval ten projekt řekl, že krajina za tu dobu zarostla. Na obrazech byly vidět vykácené holiny, které byly v současnosti plné stromů.

Dobré k diskusi by bylo pořad či saleson okolnosti vyspecifikovat. Pokud by jste se např. podíval na obrazy Mikuláše Alše na kterých je hra Říp - tak ta je dnes zalesněná ale za doby života tohoto malíře byla holá až na traviny a keře. Před rozvojem sklářství v čechách (o dvě staletí dříve) byla ale celá zalesněná. Vžda ale byla jaksi "zarostlá".

Co si tedy představit pod pojmem "krajina ... zarostla". Družicové záběry Země například ukazují na celkové ozelenění. Zároven s růstem plošnosti zeleně ale paradoxně platí, že poklesává celková masivnost zeleně. Přibývá totiž travin které se rychle adaptují, vzdorují dobře extrémům jako jsou sucha, požáry, povodně...

Ubývá přitom dlouho-žijících dřevin - vzrostlých lesů - které ale svou existencí doslova připravili půdu pro budoucí civilizace.

Ano. Navíc ekologicky začnou lidé v masivnějším měřítku uvažovat až po dosažení určité výše životní úrovně. Proto je nejčistší životní prostředí na územích obývanými lidmi pouze v ekonomicky vyspělých a bohatých státech.

Může to zatím spíš být naopak. S růstem možností může totiž především růst destruktivnost. Myslet ekologicky je o rozumovém využívání širokých znalostí o vstazích které může vést k upřednostnování komplexnějšího nadhledu - oproti prosté emotivitě.

Zdravá emotivita přesto může být základem ba východiskem zejména pro ty, kteří se odjakživa cítí být součástí systému a nikoliv jen jeho nadstavbou - natož egoisticky pokřivenou.

I veli bohatí lidé mohou adekvátní nadhled postrádat. Patologické vývojové procesy ve společnosti popsané jako psychopatičnost, mocenská posedlost mohou vést až k celosvětové katastrofě právě tehdy když se dotyčný dostane k neobvyklé moci.

Bohatství lze totiž vědomím poměřovat vůči momentálnímu konkurentovi nebo vzhledem k předkům atd. Faktem dneška je, že zejména mnozí velmi bohatí nejextréměji zatěžují životní prostředí a také celková ekostopa tzv rozvinutých zemí je spíše mementem než vzorem:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stopa

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bohata-elita-ma-podle-osn-na-svedomi-vetsi-emise-nez-polovina-lidstva/1975229

Jakkoli dávám autorovi v tom co napsal víceméně zapravdu pak ale ohledně porovnávání vlivu našeho a našich předků na prostředí žel vynechal kvantitativní i kvalitativní hlediska.

Kvantitativně dnes člověk v průměru využívá oproti předkům více jak stonásobek své biologické metabolické energie a navíc při četnosti až stokrát vyšší.

Kvalitativně je disproporce ještě dramatičtějí. Naši předkové rozhodně neuměli produkovat freony, plasty, farmatika a dokonce nové typy radionuklidů, které se proto na planetě dříve vůbec nevyskytovaly.

Závěrem bych ale zmínil velmi pozitivní vliv našich předků před několika tisíci let na CO2 v atmosféře a tedy osud celé biosféry. Vypalováním lesů a zakládáním rýžovišt totiž v období cca jednoho tisíciletí před cca 5tis roky obohatily atmosféru s úrovně 260 na 280ppm. Takto malá změna ale podle klimatologa Ruddimana stačila k vykompenzování Milankovičovi precese a tedy zabránila nástupu další doby ledové a vytvořila neobvykle dlouhé klimatické optimum umožnující celosvětový civilizační rozvoj po dalších 5tisíc let:

https://www.databazeknih.cz/knihy/pluhy-nemoci-a-ropa-65709

To jak na nás s hlediska toho, co vše díky technické revoluci máme a jak to používáme, budou nejspíše nahlížet další generace, je sice otázkou, ale dokonce až tak znepokojivou, že se jí přímo autor raději vyhnul.

Zas máš slovní průjem, senilní dědečku?

Ještě že Egypťané místo pyramid nepostavili Asuán.

Stačilo, že zlikvidovali většinu sykomor, používaných ještě ve Střední říši ke stavbě lodí. V Nové říši už museli dovážet ty cedry z Libanonu (které se k tomu navíc lépe hodily). Ale vážně, stačí se podívat, kolik dřeva musela vyžadovat stavba domů a opevnění již za Keltů a Slovanů, než se obyvatelstvo naučilo od 11. stol. stavět z kamene. O vytápění nemluvě.

Pro ochranu přírody nejvíc udělal pokrok. Díky uhlí se nemusely kácet lesy. Díky jádru se nemusí těžit uhlí. Díky intenzivnímu zemědělství nepotřebujeme tolik orné půdy, díky chovu jatečných zvířat nevylovíme posledního divočáka.

A dnes díky aquakulturám nemusíme vylovit poslední rybu v oceánu - aktuálně se v umělých kulturách získá už více ryb, než z rybolovu.

Proto je v rozvinutých zemích tak kvalitní životní prostředí, jako bylo naposledy před mnoha sty lety.

Ano, ale vysvětlujte to Zeleným bolševikům!

Ekologicky hospodaří vlastník, který chce předat pole synovi v nejméně stejném stavu jaká je dostal od svého otce a ten od svého. Nájemce vytěží a odejde sám nebo je odejit. Devastace půdy u nás začala v JZD (to je jézedovic....) a pokračuje nyní. Potomci původních sedláků už povětšinou žijí z něčeho jiného a jejich cílem je byt v paneláku, ústřední topení, teplá voda, výtah, žádné starosti. Výjimky jsou, ale vzácné. J.L. end

Jen k dnešní podpoře čehokoliv prostřednictvím dotací - lze na mnoha příkladech doložit, že je to právě dotační politika, která se velkou měrou podílí na devastaci ornice.

A protože dnes u nás velká část půdy je obdělávána nájemci, nikoliv vlastníky, nelze se divit, že tito pak používají metody spíše "těžební", než sedlácké...

Nějak tak, ostatně i vzhledem k tomu závěru, kdysi pan Havlíček Borovský napsal pozoruhodný verš, jenž by potřeboval podobný výklad jako zločiny komunismu

"Nová škola chce jen vždycky licitace s pachtem,

stará škola zase chválí služby s deputátem."

Ovšem, výsledek byl a je stejný, jak praví jiné příšloví, z cizího (a tedy i z veřejného) krev neteče